Prezident Václav Klaus pomalu končí a jakkoli s ním nemusím ve všem souhlasit, děkuji mu za jeho práci. Očekávám v souvislosti s koncem jeho mandátu stále větší počet těch, co si budou chtít mediálně vyřizovat účty jen proto, aby získali nějaké body. Nic to však nemění na faktu, že pro Českou republiku toho udělal víc dobrého, než jsou mnozí pod tíhou nedávné amnestie ochotni připustit a vzpomenout si.
Vyčítají mu podporu bankovního sektoru v době, kdy byl premiérem. S odstupem let jsme však v Evropě kromě Švýcarska snad jediní, kteří mají banky zdravé a v době krize nepotřebovala žádná z nich státní podporu, zatímco státy okolo vynakládají částky, kterým naše tehdejší náklady nemohou konkurovat. Vyčítají mu již od počátku jeho postoj k problematice vlivu člověka na změny klimatu, ale od doby prvních konferencí, jako byla v Kodani, nemine jediný rok, aby se neobjevila nějaká aféra, dokumentující osobní profity protagonistů řízené záchrany Země, nebo oponentní práce vědců, od základu bořící práce jiných vědců před tím, přestože na nich byl postaven tlak na nové deficity státních rozpočtů těch zemí, které se pod vlivem ekologistů odhodlaly k marnému boji.
Vyčítali mu negativistický postoj k politické a hospodářské integraci v Evropské unii a k společné měně. Od doby jeho prvních kritik neuplyne jediný rok, který by mu nedal zapravdu. Občanských svobod je v EU stále méně, byrokracie stále více, pod tíhou chybných politických rozhodnutí padá jedna banka za druhou, zvyšuje se nezaměstnanost, klesá výkon ekonomik, několik států, dokonce patřících mezi ty zakládající, je fakticky již v bankrotu.
Spojené státy americké měly svého Ronalda Reagana, Velká Británie Winstona Churchilla nebo Margaret Thatcherovou a Česká republika Václava Klause. Přestože všichni měli či mají své chyby, prezidenta Klause nevyjímaje, měli hlavně své ideje, nepodléhající různým trendům, a šli tvrdě za nimi i přesto, že dostávali mnohdy kudlu do zad od vlastních lidí. „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele.“ (Winston Churchill)
Rád bych tedy za sebe a svou rodinu poděkoval Václavu Klausovi za jeho deset let v úřadu prezidenta České republiky. V březnu roku 2013 se stane spolupracovníkem významného americkému think tanku Cato Institute. S titulem „Distinguished Senior Fellows“ tuto pozici v minulosti zastávali např. Friedrich Hayek či James Buchanan (povšimněte si, milí kritici, že to je ve Washingtonu v USA, nikoli v Moskvě v Rusku…). Přeji mu, aby se mu s koncem prezidentského mandátu rozvázaly ruce a nejen prostřednictvím tohoto institutu měl příležitost k ještě tvrdším postojům vůči těm, kteří upřednostňují kolektivismus před osobními svobodami a centralisticky plánované hospodářství před skutečným volným trhem.
Pro ty z Vás, kteří se chtějí připojit, nabízím možnost vyjádření podpory na Facebooku.
AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Gratuluji MF Dnes, iDnes, Komárkovi, ČT i umělcům ke zvolení Zemana
.
František Matějka vyšlo na:
Poděkování prezidentu České republiky Václavu Klausovi