Německá kancléřka Angela Merkel ve čtvrtek vzdala během promočního ceremoniálu na Harvardově univerzitě hold globalismu s požadavkem na stržení „zdí ignorance“.
Merkelová ve svém projevu k absolventům roku 2019 při promocích na Harvardu vyhlásila, že je nutno zahájit globální iniciativu proti protekcionismu, pohraničním zdem, globálnímu oteplování a izolacionismu. Merkelová za svého kancléřství přijala do Německa více než milion migrantů, takže populace v zahraničí narozených teď v Německu dosahuje více než 10,6 milionu lidí, tj. v zemi s 82 miliony obyvatel.
Nejprominentnější v projevu Merkelové byl její požadavek, aby „ty zdi ignorance a malichernosti“ byly konečně už strženy a mohl se tak vybudovat nový svět.
„Proto se s vámi chci rozloučit s přáním: Strhněte ty zdi ignorance a úzkoprsé bigotnosti, protože z těch nesmí nic zbýt,“ řekla německá vůdkyně na závěr svého projevu.
Merkelová konkrétně řekla, že zdi se musí strhnout k naplnění vizí „takového světa, v němž budeme chtít žít společně.“
„Zase jednou se odpověď týká zdí. Zdí v lidských myslích, zdí ignorance a úzkoprsé bigotnosti,“ řekla Merkelová. „Ty existují i mezi členy rodin. Stejně jako mezi skupinami ve společnosti, mezi lidmi různých barev pleti, národností a náboženství. A mně by se líbilo, kdybychom ty zdi strhli. Ty zdi, které nám stále brání, abychom předjímali svět, v němž budeme žít společně. Spolu to zvládneme, je to na nás.“
Proto bych vám, milí absolventi, chtěla vnuknout tuto myšlenku, abyste o ní uvažovali. Nic nelez brát jako dané …, ale jestli strhneme ty zdi, co nás drží uvnitř, tak když vystoupíme ven a budeme mít tu kuráž, abychom se pustili do nových začátků, tak už bude možné vše.
…
Zdi se mohou konečně zhroutit, diktatury se mohou vytratit, my budeme moci zastavit globální oteplování, budeme moci vymýtit hlad, budeme moci vymýtit choroby, bude moci lidem, zvláště dívkám, poskytnout přístup ke vzdělání, budeme moci bojovat s příčinami vystěhování a nucené migrace, všechno to budeme moci provést…
Shodou okolností je však zrovna kampus Harvardské univerzity obklopen samými bariérami, zdmi a branami. Na fotkách níže spatříte ty cihlové a betonové zdi, mohutné sloupy, cementová podloží a ohromné brány, které harvardský kampus obepínají.
Merkelová zlořečila úsilí národních států o ochranu svých národních průmyslů a domácích pracovních míst, kdy se dožadovala globálního řádu zajišťujícího volný obchod a požadovala, aby se všechny země povinně spojily k boji proti globálnímu oteplování.
„Protekcionismus a obchodní konflikty ohrožují mezinárodní obchod, a tudíž samotné základy naší prosperity,“ řekla Merkelová.
„Klimatické změny představují hrozbu pro přírodní zdroje naší planety,“ pokračovala. „Ty změny a ta z toho vzniklá klimatická krize jsou spáchány lidmi. Proto můžeme a musíme udělat vše, co je v lidských silách, abychom tuto hrozbu lidstvu opravdu zvládli. A možné to je. Avšak každý z nás a všichni v tom musí sehrát svoji roli… a vést si lépe.“
Merkelová řekla, že se těmi problémy musí zabývat nikoliv národní státy, nýbrž globální aliance:
Změny k lepšímu jsou možné, pokud se s těmi věcmi utkáme společně. Pokud bychom do toho chtěli jít sami, nemohli bychom toho moc dosáhnout. Druhá myšlenka, o kterou se s vámi tudíž víc než kdy jindy chci podělit je způsob uvažování o tom, že naše akce musí být mnohostranné, nikoliv jednostranné. Musí být globální, nikoliv nacionální. Otevřenost a žádný izolacionismus. Krátce musíme pracovat společně a ne sami.
Merkelová sklidila dlouhé ovace, jakmile prohlásila, že tomu individualismu se už nesmí dovolovat, aby „popisoval lži jako pravdu a pravdu jako lež.“ (Redakční poznámka: Zřejmě volání po cenzuře.)
Merkelová byla dlouho považována za Evropského vůdce na cestě ke globalismu a internacionalismu, kdy svého kancléřství využívala k postupu proti rostoucí vlně populismu a národovectví valící se celým kontinentem, která už přinesla volební vítězství Straně Brexitu ve Velké Británii vedené Nigelem Faragem, Národní obrodě ve Francii vedené Marine Le Pen a italské Lize vedené Matteo Salvinim.
Loni Merkelová oznámila, že národní státy Evropy „musí být dnes připraveny vzdát se konečně své suverenity.“ Ve stejném duchu řekla v lednu Merkelová, že je povinností mezinárodní komunity postavit se tomu „přebujelému populismu a národovectví“.
Naposledy tento měsíc Merkelová hájila svoji politiku otevřených hranic v Německu, která umožnila, aby se do této země na náklady německých daňových poplatníků volně dostal více než milion migrantů ze třetího světa, kteří jsou financováni na úkor veřejných škol, sociálních programů a německých komunit.
„Jestli jsme se v kontextu krize z roku 2015 dopustili nějakých chyb, tak to přijímání lidí, mezi ty chyby nepatřilo,“ řekla Merkelová.
JOHN BINDER
31 May 2019