Podmínky ukrajinského zastavení palby: Prezentace „Východní Ukrajiny“

Ze Stratfor

Podmínky ukrajinského zastavení palby

Po maratónu rozhovorů v Minsku, který trval déle než 17 hodin, vůdci Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny dosáhli dohody, která vypadá, že by mohla být v souladu s požadavky Kremlu. Dokument volá po zastavení palby, které začne 15. února sažením zbraní a zaváděním ústavních reforem na Ukrajině. Ač ukrajinský president Petro Porošenko popíral, že by k dohodě patřila opatření k vytvoření autonomních regionů nebo federalizaci Ukrajiny, tak dokument jako celek obsahuje několik dlouho Kremlem předkládaných požadavků týkajících se statutu Donbasu.

Nová dohoda o zastavení palby je z větší části založená na té původní, která nabyla účinnosti 5. září. Ta se zaměřuje na stažení systémů těžkého dělostřelectva, které v celém konfliktu hrály prominentní roli, k čemuž má dojít do 14 dnů od realizace zastavení palby. Nové zastavení palby vyžaduje, aby tyto dělostřelecké systémy byly stažený daleko za maximální účinný dostřel, což je krok, který vytvoří nárazníkovou zónu znemožňující eskalaci a palbu těžkého dělostřelectva na demarkační linii. Co však v dohodě úplně chybí je rozhodnutí o osudu pořád silně sporné ukrajinské pozice u Děbalceva. Protože obě strany budou muset stáhnout své dělostřelecké systémy, tak by výsledkem měla být hodně hluboká oblast bez pokrytí dělostřelectvem uvnitř demarkační linie.

Největší dopad na vojenskou rovnováhu v této dohodě by měl mít její požadavek stažení zahraničních sil a žoldnéřů z Ukrajiny. Separatisté silně závisí na bojové síle ruských vojsk a ruských dobrovolnických sil. Bez nich nebudou separatisté schopni ukrajinskou ofenzivu odrazit a v budoucnu by se stali slabší než jejich ukrajinské protějšky.

Podepsání nové Minské dohody ruským presidentem Vladimirem Putinem stejně jako jeho přímá účast na vyjednávání poukazuje na vůli Kremlu k přinejmenším částečné de-eskalaci tohoto konfliktu v tomto okamžiku. K dohodě patří určitá vágní opatření a podmínky, o kterých se obě strany konfliktu mohou rozhodnout, že je nebudou realizovat. Několik klíčových sporných bodů zůstává neřešených a pořád je spousta příležitostí, když se řešit nebudou, aby dohoda byla porušena. Bude to tudíž spíše politická vůle, než podmínky dohody, co určí, jestli k významné de-eskalaci opravdu dojde.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com

Čtěte také:

• Zdroj z Doněcka: Ukrajinská vojska pokračují v útocích
• US už pomrkávají: Kerry říká, že je připraven rušit sankce na Rusko
• Ukrajina, která volala – vlk: Kyjev hlásí, že hranici překročilo 32 ruských tanků, ale trh to teď úplně ignoruje
• Válka na Donbase: Německá kancléřka Angela Merkel se děsí zničující porážky Ukrajinské armády
• Ukrajina přiznává, že separatističtí povstalci rozšířili svou kontrolu až k Azovskému moři

Sdílejte přátelům