Vždy už budu volit jen toho, koho opravdu chci. Už nikdy menší zlo. Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka, nebo Miloš Zeman? Děkuji, nechci ani jednoho.
Když přišla tato vláda se závazkem přijmout legislativní podmínky pro přímou volbu prezidenta, byl jsem rád. Jisté uspokojení jsem prožíval, když je nakonec sněmovně předložila a zákon vznikl. Vážně jsem byl rád, že občané České republiky budou svého prezidenta volit přímo. Každá přímá volba s sebou nese už z principu podstatně silnější mandát od voličů, než v případě voleb skrze politické strany, kde si kandidáti mnohdy kupují penězi či službou místa vpředu. Z tohoto důvodu jsem nesl nelibě fakt, že se pravomoci prezidenta v souvislosti s jeho přímou volbou nezmění, resp. neposílí. Přímo volený prezident lidmi je dle mého soudu víc, než prezident domluvený politikařením v parlamentu, a proto by měl mít i silnější pravomoci. Dokonce byly i snahy některých politiků prosadit do přímé volby zeslabení prezidentských pravomocí. Pravděpodobně proto, aby si sice lidé někoho zvolili, ale aby faktická moc jimi zvoleného kecat politikům ve sněmovně a v senátu do jejich záměrů byla co nejmenší.
Jenže pak přišla realita a vyvedla mě z omylu. Po různých peripetiích se nakonec ustálil počet kandidátů na číslici 9 a mezi nimi ani jeden, kvůli kterému bych porušil svou zásadu už nikdy nevolit menší zlo. Jana Bobošíková má jen podobný pohled na EU, ale jinak je to socialistka každým coulem, která by v účelovém populismu mohla vyučovat i Tomia Okamuru. Jiří Dienstbier je nemastný neslaný produkt ČSSD a Jan Fischer je bývalý kariérní komunista a mediální loutka. Táňa Fischerová by rozdala i to, co nejenže nemáme, ale na co si už ani nemůžeme půjčit, Vladimír Franz na mě při svém mluveném projevu dělá dojem, že je pod vlivem omamných látek, což i když asi není, je normální pro umělce, ale ne pro prezidenta. Zuzana Roithová působí v Evropském parlamentu ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, přičemž téměř cokoli, co z tohoto výboru leze, nemá se skutečným volným trhem nic společného a ochrana spotřebitelů se smrkla jen na buzeraci výrobců při mnohdy totální absenci zdravého rozumu na straně spotřebitelů. Karel Schwarzenberg mi dnes nestojí ani za slovo, už jsem napsal mnoho. No a Přemysl Sobotka je dle jeho slov přesvědčen, že socialismus EU dojde nakonec i do Švýcarska (sorry, ale prezidenta s takovým přesvědčením fakt nechci), zatímco Miloš Zeman by podle jeho včerejších slov nejraději zatnul sekeru do státního rozpočtu na státní prorůstová opatření a to dokonce i zásahem do ústavy.
Vždy jsem byl přesvědčen, že ten, kdo nevolí, nemá pak morální právo do něčeho kecat. A protože se svých zásad držím nejen v době, kdy se mi to hodí, nebudu se ve svých budoucích článcích vyjadřovat k žádnému prezidentovi, který nakonec vyhraje. Žádnému hlas nedám. Vždy už budu volit jen toho, koho opravdu chci. Už nikdy menší zlo. Poprvé v životě nepůjdu volit a jsem na to patřičně hrdý.
AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Špatné zákony a blbou práci státu amnestie nevyřeší
.
František Matějka vyšlo na: