Úterý, 3 října, 2023
Home Nezařazené Potřebuje Francie v 21. století revoluci?

Potřebuje Francie v 21. století revoluci?

Francouzský president François Hollande 26. srpna odhalil svou novou vládu pod ministerským předsedou Manuelem Vallsem, a v té bylo jen málo změn. Ač si ti nejvýznačnější ministři udrželi své pozice, tak ministr hospodářství Arnaud Montebourg byl vyměněn Emmanuelem Macronem, bývalý investičním bankéřem a ekonomickým poradcem Elyséejského paláce.

Hollande je už teď nejnepopulárnějším presidentem ve Francouzské historii, takže moc neriskuje, když vymění politické oponenty jako Montebourg (který už od počátku neměl být součástí toho tzv. reformního programu). Montergourg je mužem staré školy a starých idejí: Ten se mj. prohlásil být „ministrem vzkříšení průmyslu.“ K jeho nápadům patřily i hrozby pokut podnikům za každé pracovní místo, které se jim nepovedlo vytvořit a za promlouvání proti globalizaci.

Francie jako národ váznoucí v ekonomické stagnaci a sotva skrývaných nepokojích je často hodně nespokojený. Ale budou se věci muset nejdříve zhoršit, aby se zlepšily? Photo: Getty

Problémem pro presidenta Hollanda a jakéhokoliv reformního úsilí je ten, že spolu s tím, jak byla výměna Monterbourga vítězstvím pro jeho ekonomickou strategii, tak to byla zároveň i ztráta z hlediska schopnosti vládnout jak nad svou politickou stranou, tak nad francouzským státem. Často jsme zapomínali, že ekonomická politika je bez politické podpory něco jako lyžování bez sněhu: Politika potřebuje politické ukotvení.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Ekonomika strany nabídky a ideje ministra Vallse jsou sice dobré, nestačí ale k zastavení „zahnívání Francie.“ Více a více pozorovatelů argumentuje, že tím, co Francie potřebuje, je buď, aby se Evropská centrální banka rozběhla naplno v režimu kvantitativního ulehčování (tisk peněz), nebo aby Francie tlačila na fiskální expanzi nebo obojí. Tyto představy ale nejenže jsou krátkozraké, ale také chybné: Francie potřebuje nový politický systém, nový daňový režim, méně přerostlý vládní sektor a méně dotací. Francie není ztracená, je jen dezorientovaná a postrádá účelnost v zaměření.

Francie je svým vlastním nejhorším nepřítelem. Věří na starobylé ctnosti a ideje z minulých časů. Ta jejich Dirigisme, francouzská verze socialistického kapitalismu, zkrachovala. Je třeba, aby se na jejím místě objevil robustní závazek k jejich silné a dobře vzdělané pracovní síle. Francie má schopnost inovovat a její klubající se podpora malým středním podnikům se řadí mezi nejlepší na světě. Bohužel její daňová politika, její neschopnost přilákat kapitál a – co je ještě důležitější – její umdlévající kapitálová návratnost jsou vážnými překážkami nového růstu nebo jakékoliv reformy.

Francie potřebuje moment Thatcherové a s novým vůdcem dostatečně odvážným, aby se nechal zvolit s mandátem ke změně. Je zapotřebí, aby to byl vůdce dostatečně odvážný, co strhne politický systém, který generuje makroekonomickou politiku místo mikroekonomické, tj. elitistickou společnost s příliš mnoha pobídkami za špatné chování a se zápornými pobídkami odrazujícími od soukromé iniciativy, inovací a tvrdé práce. France, ať už s Hollandem, nebo bez něj ještě nevypadá, že by byla připravená na reformu. Proto je tedy zapotřebí, abychom tu měli těžkou recesi a třeba i depresi, než spatříme skutečnou změnu. Skutečná změna se může vynořit jen ze skutečné krize.

Dobrou zprávou je, že Francie nebyla nikdy blíž k mandátu pro nějakou změnu než teď, i kdyby to bylo jen proto, že se rychle blíží k bodu, v němž věci už nemohou být ani horší. Francouzská historie je planá příkladů krizi, ze kterých vzešly rychle a dramatické změny. Ta, která se v mysli vybaví nejrychleji, když král Ludvík XVI přišel během Francouzské revoluce o svou moc monarchy. Ten zdědil ohromný státní dluh (nezní to povědomě?) a pokoušel se o četné politické kroky, ale nakonec ho krize udolala, a on i ti jeho přisluhovači z Ancién Regime přišli nejen o svou moc, ale i o svou hlavu.

Ve Francii přišel čas na revoluci 21. století, ten Dirigisme hyne. Vive la France.

Zdroj: zerohedge.com

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Čtěte také:

 

0
0
votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

RELATED ARTICLES

Liberlend u lobističkim dokumentima SAD, Vojvodina glavni partner te „države“

VESTI Autor:Radio Slobodna Evropa20. jul. 202217:3912 komentara Izvor: N1 Poluostrvo od sedam kvadratnih kilometara na reci Dunav...

Sedláci v Itálii, Španělsku a Polsku se přidávají k holandským protestům: „Nejsme otroci“

Sedláci v Itálii, Španělsku a Polsku se přidali k holandským sedlákům, aby protestovali proti ‚Zeleným‘ vládním regulacím, které decimují jejich průmysl, když je nutí...

Předurčená k válce?

Přemysl Janýr, Vídeň, březen 2022 Europe: Destined for Conflict? (Evropa: předurčená ke konfliktu?) byl titul referátu, který přednesl George...

Most Popular

Demografické změny v Německu s otevřenými hranicemi vyobrazeny na webu spuštěném europoslancem

Německý poslanec Evropského parlamentu spustil interaktivní web využívající statistik z vládních zdrojů, aby vyobrazil demografické změny, k nimž došlo v jeho domovské zemi.

George Soros předal kontrolu nad svým 25miliardovým $ impériem svému synovi Alexovi

Levicový miliardář a mecenáš Demokratů George Soros předává kontrolu nad svým 25 miliardovým $ finančním impériem svému mladšímu synovi Alexovi, který slíbil,...

Zelenskyj oznámil, že ukrajinská protiofenziva proti Rusku oficiálně začala

KYJEV, Ukrajina (AP) – Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu řekl, že protiofenzivní a defenzivní akce proti Ruským silám už probíhají s tvrzením, že...

O to jde: Německý ekonom ‚varuje‘, vzestup populismu brání imigraci

Vůdčí německý ekonom varoval, že nárůst populismu nejspíš přidusí imigraci do země, kdy tímto prohlášením asi voliče neodstraší. Prezident...

THE EDITORS RECOMMEND

0 0 votes
Article Rating
45
0
Would love your thoughts, please comment.x