Přátelé společnosti Monsanto na vysokých místech

Hunter Lewis, Sobota 9. listopadu 2013, Mises Daily

Michael R. Taylor je jeden z mnoha lidí, kteří v posledních letech pracovali pro vládu a přitom byli provázáni se společností Monsanto. Pracoval na Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v období prezidentů Richarda Nixona a Ronalda Reagana, posléze se stal právníkem zastupujícím Monsanto. V roce 1991 se za vlády George H. W. Bushe vrátil do vládní funkce výkonného politického komisaře a pomohl Monsantu zajistit schválení jejich geneticky upraveného růstového hormonu hovězího dobytka, který je však v Kanadě, Evropě, Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandu zakázán.

Pro Michaela R. Taylora to však byl jen začátek. Nelíbil se mu totiž fakt, že někteří výrobci mléka postavili svou marketingovou strategii na deklaraci absence bovinního (hovězího) růstového hormonu v jejich produktech a to mohlo ukazovat Monsanto ve špatném světle. Z tohoto důvodu vypracoval pro FDA průvodní dokument, na jehož základě bylo přijato opatření, že jakýkoliv popisek na potravinách zdůrazňující absenci bovinního růstového hormonu (BRH) musí také obsahovat větu: “Úřad pro kontrolu potravin a léčiv zjistil …, že nebyla prokázána příznačná odlišnost mezi mléky pocházejími z chovů používajících BRH a mléky vyrobenými bez použití BRH.” V případě neotištění tohoto textu na svých etiketách jsou výrobci mléka vystaveni riziku trestního stíhnání.

Soukromá společnost činící jakákoliv nepodložená prohlášení tohoto charakteru může být obžalována z podvodu a v tomto případě neexistovala jakákoliv studie FDA ani samotného Monsanta, která by zdravotní nezávadnost geneticky modifikovaného mléka potvrzovala. Taylora to ale podle všeho nezajímalo.

V polovině devadesátých let se přesunul na ministerstvo zemědělství USA (USDA). Z této pozice se pokoušel přesvědčit federální obchodní komisi (FTC) o nezbytnosti dalšího kroku, díky nemuž by se stalo nelegálním jakékoliv prohlášení výrobců o tom, že jejich produkty bovninní růstový hormon neobsahují. Poté co FTC tento návrh odmítla, snažil se o jeho prosazení alespoň na úrovni jednotlivých států. Ten byl nakonec zablokován soudním rozhodnutím státu Ohio s odůvodněním, že byla potvrzena “rozdílnost složení” mezi obyčejným mlékem a mlékem vyrobeným s použitím BRH. Již dlouho před tímto rozsudkem z roku 2010 se ale Taylor vrátil zpět do Monsanta na pozici viceprezidenta, odkud zamířil znovu do FDA za vlády prezidenta Obamy, tentokrát jako senior poradce na úseku kontroly potravin a posléze jako výkonný komisař pro potraviny. [1]

Taylorův příběh se ale z většiny netýká pouze mléka. V průběhu jeho druhého úředního období výkonného politického komisaře na FDA letech 1991-1994 se vědečtí pracovníci státního sektoru přeli v otázkách celkové bezpečnosti geneticky modifikovaných potravin (často označovaných jako Geneticky modifikované organismy). Aktivista Jeffrey Smith poznamenává:

Jeden [interní] dokument za druhým popisoval toxiny, nové nemoci, nutriční nedostatky a těžko detekovatelné alergeny. [Zůčastnění vědečtí pracovníci ]neustále varovali před „vážnými zdravotními riziky“ , které tato technologie přinášela a neoblomně zdůrazňovali nutnost opatrného, dlouhodobého výzkumu zahrnující také studie působení těchto látek na lidi.

Úřad pod vedením Taylora, a později i jiných, jednoduše tyto nálezy ignoroval. Studie a testování na lidech nebyly vyžadovány. Geneticky modfikované potraviny (GMO) tak byly uvedeny na trh bez dozoru Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a pochopitelně i bez dozoru samotného federálního ministerstva zemědělství, které v nich spatřovalo důležitý americký exportní produkt. Do roku 2012 bylo v USA geneticky modifikováno 90% cukrové řepy (představující polovinu celkové produkce cukru USA), 85% sojových bobů (nacházejí se v 70% všech potravin prodávaných v supermarketech) a 85% kukuřice, zahrnující také kukuřici  používanou k výrobě fruktózového kukuřičného sirupu, sladidla použitého ve většině nápojů a zpracovaných potravin.

Ti, kteří ve svých nezávislých výzkumech pokračovali, často v zahraničí mimo území USA, publikovali znepokojivé informace. Rakouská studie prokázala, že myši krmené geneticky upravenou kukuřicí  byly sice v pořádku v první a druhé generaci, ale už třetí generace byla sterilní. Ruská studie prokázala podobné výsledky u křečků krmených geneticky upravenými sojovými boby. Může lidská bytost vykazovat podobně opoždenou odezvu? To nikdo neví. Jiná zdánlivě nesouvisející studie ukázala, že pesticid hojně používaný pro upravené plodiny je toxický pro buňky mužských varlat, ohrožuje syntézu testosteronu a snižuje množství spermií.

Mezitím co se FDA snažila zůstat v tichosti ohledně geneticky modifikovaných potravin, tak ministerstvo zemědělství USA a jiné části vládního aparátu GMO potraviny propagovaly jak jen mohly. Ministerstvo zemědělství za vlády George W. Bushe a Baracka Obamy nalezlo způsob  jak prostřednictvím automaticky udělovaného razítka získat povolení pro nově uváděné GMO produkty. Bylo dosaženo jejich deregulace (včetně travního osiva ‘alfalfa’  se samovolným šířením) a byla poskytnuta právní nedotknutelnost v případě jejich samovolného rozšiřování na okolních farmách. Zejména právní imunita byla ironií osudu, protože právě výrobci GMO vyhrožovali, zastrašovali, podávali žaloby a šikanovali všemi možnými prostředky okolní farmáře. V případě, že došlo k samovolnému zanesení  patentovaného osiva na sousední farmu a tato skutečnost byla potvrzena průkazným nálezem, byl tento farmář obviněn z krádeže. Zpráva zněla jasně: buď koupíš patentované osivo, nebo budeš čelit finanční destrukci právní cestou! Soudy tuto praktiku pozoruhodně akceptovaly. Když nakonec začali pronásledovaní farmáři podávat úspěšné  protižaloby, ministerstvo zemědělství okamžitě přispěchalo s poskytnutím právní imuity GMO výrobců a tradičním zemědělcům bylo zákonem uloženo povinné pojištění , kterým si sami v podstatě zaplatili případné budoucí kompenzace za utržené škody.[2]

Ačkoliv jsme se z důvodu potenciálního ohrožení zdraví stovek milionů lidí zaměřili na Michaela R. Taylora s jeho pozoruhodnou kariérou rotování na vládních postech důležitých státních úřadů a Monsanta, tak jeho příběh není ojedinělý. Článek deníku Chicago Tribune z roku 2012 nese nadpis: Šampión chemických společností se stal novým expertem Úřadu na ochranu životního prostředí (EPA). Jeho text pojednává o Toddu Stedefordovi , který po letech působení na EPA (2004-2007) za vlády George W. Bushe přešel do společnosti Albemarle Corporation, vyrábějící zpomalovače hoření. V tomto jeho novém angažmá pak obhajoval použití zpomalovačů hoření v mnoha výrobcích a dokonce navrhoval uvolnění původní státní normy EPA regulující jejich obsah s odůvodněním, že normovaný bezpečnostní limit těchto toxických látek je údajně 500x přísnější než je zapotřebí. Poté se roce 2011 pod prezidentem Obamou vrátil zpět do EPA, kde je vedoucím zajímavého výzkumného programu.  Tento program se týká desítek velmi nebezpečných průmyslových chemikálií a zpomalovačů hoření, a studuje, zda-li  jsou některé látky opravdu tak nebezpečné, jak uvádí původní státní norma EPA. [3] Člověk se musí ptát pročpak tedy v minulosti EPA tyto nebezpečné látky takhle varovně označovala?

Dvojnásobný vedoucí úřadu EPA Bill Ruckelhaus jednou řekl: „V EPA pracujete s posláním přesahujícím vaši individualitu. … Nejste tu kvůli penězům, jste zde pro něco, co přesahuje vás samotné.“ [4] Když pak ale opouštěl EPA, sám se stal ředitelem v Monsantu. Mezitím Ženevská skupina Covalence umístila Monsanto na absolutně nejhorší místo v žebříčku 581 globálních společností posuzovaných podle etické reputace. [5]

Pohled na některé reprezentanty Monsanta a jejich provázanost s vládními funkcemi:

Poznámky

[1] http://www.anh-usa.org (Říjen 12, 2010).

[2] Ibid., (Září 11, 2012).

[3] Michael Hawthorne, Chicago Tribune (Září 10, 2012).

[4] Oral History interview, Ruckelshaus article, http://www.wikipedia.org.

[5] http://www.huffingtonpost.com, (Leden 28, 2010).

Pro Reformy.cz přeložil Tomáš Palubják

Související:

• dokument o společnosti Monsanto

Sdílejte přátelům