Předseda Europarlamentu Antonio Tajani řekl, že to, co si musí prožít Británie při svých pokusech opustit EU, poslouží jako „odstrašení“ pro ostatní národy, které by pomýšlely na odchod z tohoto bloku.
Tento italský politik byl při rozhovoru s německým Morgenpost tázán, zda se Británie téměř tři roky po referendu a po měsících vyjednávání s potížistickými eurokraty v Bruselu stane podle jeho názoru svým odchodem z bloku inspirací i pro jiné euroskeptické státy.
„Myslím, že to není možné,“ řekl pan Tajani deníku Berlin. „Příklad Británie naopak poslouží jako odstrašení. Evropskou unii sice musíme změnit, ale musíme držet při sobě.“
Když říkal, že by se mu „velice líbilo, kdyby Britové nakonec v EU zůstali,“ tak přitom trval na tom, aby byl Busel při vyjednávání o odchodové dohodě s ministerskou předsedkyní Theresou May neoblomný, a měl by udělit jen prodloužení Článku 50, pokud by Británie poskytla důvod – kterým by mohly být „nové volby nebo nové referendum“ – ale jinak by tento blok neměl v současném patu Británii situaci nijak ulehčovat.
„Oni se rozhodli odejít. Je to jejich problém, ne náš,“ řekl pan Tajani.
Vypadá to ovšem, že tvrdá pozice EU funguje. Breitbart London v únoru referoval, že euroskeptická populistická strana Švédských demokratů se těší, že v květnových volbách do Europarlamentu (EP) zdvojnásobí počet získaných hlasů, když ji podporují hlasy lidí, kteří chtějí EU opustit, neboť vidí, jak se Brusel chová k Londýnu, který chce odejít.
„Je jasné, že EU dělá, co může, aby Británii odchod zkomplikovala,“ řekl minulý měsíc vůdce této strany Jimmie Åkesson s dodatkem: „Bylo by od Švédů nezodpovědné odejít, než budeme obeznámeni s tím, jak to proběhlo s Británií.“
Současná nejistota Británie a couvání švédských populistů naplňuje předpovědi pronášené loni vůdčím progresivním europoslancem Guy Verhofstadtem, který je zároveň šéfem-koordinátorem Brexitu za Europarlament, který povídal, že „chaos“ spojený s Britským odchodem by konečně mohl ten populistický euroskepticismu v Evropě přidusit.
„Naštěstí tu máme Brexit. Ten je ilustrací toho, co dovede napáchat ta populistická vlna, ale také vyvolal obrodu náklonnosti k EU ve veřejném mínění,“ vykládal v září tento bývalý belgický ministerský předseda.
To je v souladu i s povídačkami byrokratů EU a europolitiků, kdy bývalý německý diplomat Thomas Matussek v listopadu 2017 přiznal, že Brusel „se snaží o Brexit, který je ten nejměkčí možný, ale že je nutný tak tvrdý Brexit, jak je to jen možné, aby se odradili ostatní od následování britského příkladu, hlavně, aby se nepokoušeli si to upéct a sníst. Přičemž my bychom jim to dovolili.“
V březnu 2017, tj. v ten samý měsíc, kdy Británie spustila dvouletý proces podle Článku 50, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že učiní z procesu Brexitu něco tak ošklivého, co odstraší ostatní státy od pokusů o odchod z tohoto bloku, když řekl: „Všichni uvidí na příkladu Británie, že odchod z EU je hloupý nápad.“
Avšak spojenec Británie a za suverenitu bojující vůdce Maďarska Viktor Orbán loni řekl, že evropští ministerští předsedové by měli vzdorovat výzvám k „trestání“ Británie, kdy říkal: „Tím, co potřebujeme, je férový Brexit a dobrá spolupráce mezi Británií a Evropskou unií v budoucnu.“
PATRICK HERTZOG/AFP/Getty
11 Mar 2019