Nová americká administrativa by mohla Střední Evropě a Visegrádské skupině způsobit mnoho škod, píše publicista Ervin Nagy v deníku Magyar Hírlap.
Vůbec nepochybujme, že Joe Biden a jeho tým berou zcela nekriticky smysl postrádající šíření liberální demokracie a progresivních politik zcela vážně, a ti určitě nebudou tolerovat ideologické odlišnosti a nebudou respektovat specifickou kulturu žádného národa a nebudou cítit přízeň k suverénním vládám. Neměli bychom očekávat, že se nedočkáme jen politické debaty o tomto tématu, ale i skutečných pokusů naše země rozdělit a dojde ke zvláště závažným pokusům odcizit Poláky od zbytku Střední Evropy.
Bezpochyby existuje značné riziko rozdělení Střední Evropy kvůli našim rozdílným vztahům s Ruskem, životní situaci menšin žijících v zahraničí a nestabilitě ukrajinské politiky. A budoucí vedení Ameriky to, jak mají vlivné skupiny ukrajinské politiky už teď podezření, velice dobře ví. Bidenovo prezidentství by mohlo rozvrátit stabilitu Středoevropského regionu a zničit úspěchy, kterých zatím vláda Viktora Orbána dosáhla.
Musíme být na to připraveni.
Od konce I. světové války není identita prezidenta Spojených států a složení jeho vlády jen záležitostí vnitřních záležitostí této země. To, kdo tam třímá politickou a ekonomickou moc (která vyvěrá v první řadě a především ze Spojených států) mělo vždy dopad na okolní svět. Dopad někdy menší, někdy větší, a ten se lišil v čase i vlivu podle času i místa, ale vždy platilo, že „kompetence“ vůdců zvolených americkými občany daleko přesahovala životní prostor amerických občanů, který sami obývali.
Aliance Visegrádské čtyřky nebyla nikdy v posledních třiceti letech tak semknutá a silná, jako je dnes. Pro to nezbytně neexistují žádné ideologické důvody, nýbrž praktické důvody diktované zdravým rozumem. Národy žijící v této oblasti a jejich vůdčí politici si uvědomili, že bez ohledu na jejich politické vyznání, se potřebují semknout.
Další posílení spolupráce přivodilo fungování příznačné pro Evropskou unii a chování západoevropských politiků. Zacházení Bruselu se Středoevropany jako s podřadným regionem Evropy, kde je demokracie „nedovyvinutá“ dále posílilo vztahy mezi Českou republikou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem, přičemž existuje šance, že se přidají i jiní.
V průběhu historie se velmoci (a impéria) vždy snažily Střední Evropu rozdělit a obvykle se jim to dařilo. Zářným příkladem je Trianonská dohoda, která zanechala historické jizvy nezahojené až do dnešních dnů. Takové historické rozdělování je příšerným zájmem příští americké administrativy, a oni přesně vědí, co by mohlo být klíčovými schizmaty k rozdělení středoevropských spojenců.
Polské vztahy s Ruskem a Ukrajinou jsou velice odlišné od těch maďarských. To je výchozí bod. Na hranicích Visegrádské čtyřky je nejslabší linií Ukrajina, kde politici amerických Demokratů vždy předváděli, jak umí destabilizovat zemi a pak ji odtrhnout co nejdál to jde od Ruska, jak je to jen možné.
Navíc nezapomínejme, že Bidenova rodina je obeznámená s ukrajinskou mocenskou strukturou, k níž patří síť obchodních vztahů v této zemi. Bidenova administrativa by mohla tuto zemi použít jako svůj druhý krok k dosažení politických cílů v tomto regionu.
Tudíž po rozbití polsko-maďarské osy, k níž by v určitých scénářích mohlo dojít, bude Maďarsko dohnáno k roztržkám o místní problémky se sousedními zeměmi. Trianon předvádí „vynikající“ vzor, jak takové roztržky podněcovat.
Po Ukrajině to bude Rumunsko následované Slovenskem, které budou vystaveny politickému vydírání atd.
Rozděl a panuj, bude zase strategií.
Náhledový obrázek: Zvolený prezident Joe Biden odchází po proslovu v královnině divadle v pondělí 28. prosince 2020, ve Wilmingtonu, Del. (AP Photo/Andrew Harnik)
January 02, 2021
editor:DÉNES ALBERT
author:ERVIN NAGY
via:MAGYAR HÍRLAP