Na jaře 1692 bylo Gilesu Coreymu 80 let, když jeho manželku obvinili z čarodějnictví.
Celé město tak šílelo, že už i Giles začal věřit, že jeho manželka by čarodějnicí být mohla.
Krátce nato byla ve městě další osoba z čarodějnictví obviněna. A pak další. A další. A další.
To trvalo, dokud Giles Corey sám nebyl obviněn, že je čaroděj, než si uvědomil, že celá ta věc je podfuk.
Na tom ale nezáleželo. Puritánští kazatelé v tom maloměstě v Nové Anglii (Salem, Massachusetts) brali každé obvinění vážně.
Vnímali to jako svoji povinnost ochránit měšťany před systematickým čarodějnictvím, které bylo v Salemu tak všudypřítomné. Takže každý, kdo byl z čarodějnictví obviněn, byl rychle potrestán.
K tomu patřil i Giles Gorey, který byl ve snaze vymáčknout z něj přiznání v září 1692 ve věku 81 let tři dny mučen.
Byl tudíž obviněn, že musí být vinen. A Corey byl položen na pole, kde na něj položili desky a na ně velké hromady kamenů, aby ho to pozvolna drcením usmrtilo.
Podle fám byla jedinými slovy vyslovenými během tohoto mučení: „Přidejte větší váhu.“
V těchto dnech máme nový druh Puritánů. Jejich náboženstvím je pokroková osvícenost, a i ti vidí všude čarodějnice.
Co je opravdu neuvěřitelné, že tito Puritánští lovci čarodějnic představují opravdu jen malé procento populace.
Většina je naprosto příčetná a normální. Ale tato maličká skupina se ukazuje být tou nejhlasitější.
A kvůli tomu úplně převrátili vše – kulturu, podnikání, politiku a dokonce i vědu.
Říkají nám, jaká slova smíme a nesmíme používat. Některé z největších korporací v tomto světě už před nimi padly na kolena, ruší filmy, hudbu a dokonce i jídla, protože to ty pokrokářské osvícené davy uráží.
Disney zrušila píseň „Zip-a-dee-doo-dah,“ protože je urážlivá. Už ve svém posledním vydání Mulanu i vděčně ocenili Čínskou komunistickou stranu!
A úplně stejně ti doktoři a úředníci veřejného zdraví, kteří nám tvrdí, že musíme nosit masky, zároveň nám ale říkají, že je OK masky nenosit při nepokojích, protože nenávist je daleko větší, než krize veřejného zdraví.
Ta pokroková osvícenost má takovou bizarní logiku. Ale nikdy to nekončí.
Zrovna dnes ráno jsem viděl článek lamentující nad nedostatkem diverzity ve vinařském průmyslu; a další tvrdil, že Národní parky dostatečně nevítají určité menšiny.
Teď je pro určité pedagogy matematiky už kontroverzním i prohlášení 2+2=4, neboť ti shledali tento výraz jako založený na imperialistické, hetero-normativní toxické maskulinitě.
Nestačí ale jednoduše ohnout hřbet a podvolit se, abyste se vyhnuli jejich netoleranci. To z VÁS udělá cíl jejich útoků.
Musíte udat členy rodiny, poníženě se plazit před twitterovými davy osvícených pokrokářů, zdvihat pěst v solidaritě, účastnit se skandování a rituálů, jinak uvrhnete sebe a svou rodinu do nebezpečí.
Půjdou po vašem zaměstnání, po vašem podnikání a po vaší důstojnosti.
Nemám vůbec představu, jak až daleko to zajde, nebo jak až to zvýší svoji směšnost.
Není to jasně poprvé v historii, kdy malý počet šílených lidí skončí rozséváním zkázy a devastací celé společnosti.
Teď ještě věřím, že i uprostřed takového blbounského chaosu je svět pořád ještě plný příležitostí.
Vždy jsem měl prostě pocit, že je nejlepší chytat se takových příležitost a čelit jasným rizikům z pozice síly.
To je základní idea za ‚Plánem B‘ dostat se do pozice síly bez ohledu na cokoliv, k čemu dále dojde (nebo nedojde).
To zahrnuje věci jako rozšiřování své sítě sociálních vazeb a scházení se se stejně smýšlejícími lidmi – což je teď důležitější, než kdy bylo.
Znamená to pečovat o své finance – ochranu svých aktiv, vyhýbání se na trhu cestám po horské tržní dráze a devalvacím měn, legálně si krátit daně a rozšiřovat svůj příjem.
Rovněž to znamená mít místo, kam jít, jen pro případ, že byste mohli potřebovat stisknout katapultovací knoflík.
To neznamená mít mentalitu zkázy. Tohle je ve světle takových jasných rizik rozumná, racionální opatrnost.
A to není rozhodnutí, že budete v takovém duševním stavu, abyste to promysleli, až bude pokrokářský dav na vašem prahu.
To je opravdu nejdůležitější část Plánu B: když jste v racionálním stavu, tak promyšlení, co je pro vás důležité a co byste *mohli* potřebovat udělat teď.
Čekat, dokud vás nedožene panika, znamená dělat později emotivní rozhodnutí a emotivní rozhodnutí mají sklony být velice špatnými rozhodnutími.
Tak využijte relativní klid a učiňte už teď některá klíčová rozhodnutí.
By Simon Black – September 09, 2020
Zdroj: https://www.thedailybell.com/all-articles/news-analysis/the-new-puritans-are-on-the-prowl/