Vůdce členského státu Evropské unie a NATO Bulharska říká, že jeho země svůj arzenál vojenských letadel, protivzdušných raket a tanků nepoužije k posílení ukrajinské válečné mašinérie.
Prezident Rumen Raděv říká: „Bulharsko nepodpoří a není součástí obecného režimu dodávek granátů na Ukrajinu,“ řekl v odkazu na program společného zaopatřování EU, o kterém panuje přesvědčení, že skončí špatně, k čemuž dodal, že jeho země raději „podpoří diplomatické úsilí Evropy na obnovení míru,“ hlásí Rádio svobodná Evropa.
To je vládou USA financovaná mediální organizace, která dostává financování od CIA nejméně od 70. let, a tvrdí, že „její misí je poskytováním přesných, necenzurovaných zpráv a debat propagovat demokratické hodnoty v zemích, kde je ohrožena svoboda tisku a převažují tam dezinformace,“ a prezidenta Raděva Svobodná Evropa popisuje jako „známého svou náklonností ke Kremlu“ a říká, že také vyloučil účast Bulharska v Západním úsilí o zásobování Ukrajiny vojenskými letadly, protileteckými raketami a tanky.
Arzenál Bulharska, jakožto bývalého sovětského satelitu z éry Studené války, se skládá z letounů Mig-29 a Su-25, protivzdušných systémů S-300 a S-200 a z tanků T-72, které by ukrajinské síly mohly snadněji okamžitě použít, snadněji než Západní techniku jako F-16 a tanky M1 Abrams, Raděv však údajně trvá na tom, že v první řadě se musí naplnit obranné potřeby Bulharska.
„Jakožto nejvyšší velitel ozbrojených sil mám povinnost trvat na tom, že obranný potenciál Bulharské armády nebude v této složité situaci oslaben, nýbrž se naopak musí udržovat a rozvíjet,“ řekl.
Bulharsko ani přes svou reputaci zapadákova není v kontextu Ukrajinské války bezvýznamné, když má v Evropě šestý největší zbrojní průmysl zvláště specializovaný na ten druh materiálu, se kterým jsou ukrajinská vojska nejvíce obeznámená.
Spojené státy tvrdí, že vojenské kapacity spojeneckých zemí, které na Ukrajinu pošlou techniku ze sovětské éry, „doplní“ a zřídí fondy, co to zajistí, přičemž Svobodná Evropa říká, že „přínosy této dohody se jasně ukázaly 22. března, kdy ministr obrany Slovenska Jaroslav Naď oznámil, že Spojené státy Slovensku nabídly zaslání 12 nových vrtulníků Bell AH-1Z Viper s dvoutřetinovou slevou, pokud Bratislava na Ukrajinu pošle vyřazené tryskové bitevníky Mig-29,“ ač otevřenou otázkou zůstává, zda ty zlevněné helikoptéry opravdu stojí za výměnu za bitevní letouny.
Bulharský, nyní rozpuštěný parlament, v prosinci 2022 schválil určité dodávky „hlavně lehčí výzbroje a munice“ na Ukrajinu a v květnu opravy určité ukrajinské vojenské techniky v bulharských továrnách, tyto dohody se ale po volbách v dubnu mohou změnit, přičemž jde v tomto chaosem pohlceném členském státu EU už o páté volby během pouhých dvou let.
Je zajímavé, že Bulharsko bylo jednou ze čtyř členských zemí NATO, kde si podle průzkumů z roku 2017 obyvatelstvo vybralo ve válečných časech Rusko jako spojence první volby.
Rusko v tomto průzkumu WIN/Gallup International porazilo Spojené státy v Bulharsku, Řecku, Slovinsku a v Turecku, což jsou všechno členské státy NATO a většinou i Evropské unie, přičemž Turecko je jen oficiálním kandidátem na členství v EU.
Ač existují určité poukazy, že v tomto výsledku mohlo částečně sehrát roli pravoslavné náboženství, když Rusko, Bulharsko a Řecko jsou stejně jako Ukrajina převážně pravoslavné, tak to ale nevysvětluje průzkum ze Slovinska, které je převážně římskokatolické, nebo z Turecka, které je převážně muslimské.
Alberto Ortega/Europa Press via Getty Images
24 Mar 2023