Tento týden jsme mluvili o tom, proč by ekonomické důsledky této pandemie mohly přetrvat daleko déle, než většina lidí předpokládá.
Teď mluvím z pozice úplné nedůvěry a očekávání nejistoty. Nikdo neví, co přijde dále, nebo jak dlouho ta pandemie potrvá.
Ale jen prostě očekávat, že se během pár týdnů všechno vrátí do normálu – a záměrně ignorovat nespočetné další možnosti – je zjevně trochu pitomé.
Celosvětově počet mrtvých na Covid-19 dosáhl 138 000. To je více než dvojnásobek čísel o úmrtnosti, co tu byla před 10 dny. A pořád to roste.
Singapur byl původně při kontrole propuknutí epidemie úspěšný. Teď se ale potýkají s ošklivou druhou vlnou infekce.
V samotných USA zatím o práci přišlo přes 20 milionů lidí a vládnímu programu za 350 miliard $ na výkup malých podniků z dluhů už došly peníze.
Je úžasné doufat v nejlepší. Buďme ale realisty: existuje spousta důvodů, proč by ekonomické důsledky této pandemie mohly přetrvat dlouho.
A to mě přivádí k reálným aktivům.
Pokud hrozí negativní důsledky, lze rozumně očekávat, že vlády a centrální banky začnou horečnatě do ekonomiky sypat pytle hotovosti.
Většina rozvinutých zemí s tím už začala.
V Austrálii schválila vláda zatím nejméně 130 miliard $ stimulačních opatření, což je úžasná suma na zemi, kde je jen 25 milionů obyvatel.
Britská vláda schválila stovky miliard záruk za půjčky a na granty a daňové odpisy.
Německá vláda schválila přes 750 miliard euro na program půjček a stimulů.
Kanadská centrální banka osekala výchozí úrokovou sazbu na 0,25% a zkrátila požadavky na rezervy bank navíc k miliardám dolarů v stimulačních programech.
A ve Spojených státech už vláda utratila biliony dolarů; plus Federální rezervy jen tak z řídkého vzduchu vyčarovaly přes bilion dolarů, aby půjčily peníze bankám a podnikům.
Budou-li ekonomické útrapy pokračovat, tak nejspíš budou peníze tisknout i nadále.
Má přijít další vlna epidemií? Vytiskněte další bilion dolarů k výkupu našich podniků.
Korporace hromadně vyřazují lidi z práce? Vytiskněte další 2 biliony dolarů k výkupu zaměstnanců.
Hromadí se neschopnosti splácet úvěry? Vytiskněte dalších 5 bilionů dolarů, abychom vykoupili banky.
Teď považte, že všechny ty peníze vytisknout v době, kdy se ekonomika propadne o dalších 20%.
Takže jsme už viděli rázovou vlnu nových peněz nalévaných do ekonomiky, v níž se produkuje méně zboží a služeb.
No a přesně tak peníze ztrácí hodnotu: když je v ekonomice méně produktu, ale více papírových peněz, tak to znamená, že se ten produkt stává relativně k papírovým penězům dražší.
To je nakonec to, čím je inflace.
Po celou historii, kdykoliv taková situace vznikla, tak bylo téměř bez výjimek dobrý nápad, mít svá vlastní reálná aktiva, např. přímé vlastnictví aktiv, které centrální banka nemůže jen tak vyčarovat z řídkého vzduchu.
Reálná aktiva představují věci jako produktivní nemovitosti, akcie dobře řízených soukromých podniků nebo fyzické zlato či stříbro.
Jsou to aktiva, která nemohou začít existovat z vůle vlády nebo centrální banky. A ta nemohou prostě existovat jen na papíře nebo jako zápis v rozvaze.
Jsou reálná. A ta mají sklon si vést velice dobře v inflačním prostředí, kde se tisknou směšné hromady peněz.
Většina lidí nemá snadnou příležitost koupit si produktivní nemovitosti nebo aktiva dobře řízených soukromých podniků.
Ale zlato a stříbro jsou v naprostém dosahu. A na tom je něco opravdu zajímavého:
Graf níže ukazuje, poměr mezi cenou zlata a „monetární bází Mo“ za posledních 50 let.
Jak vidíte, zrovna teď je tento poměr hodně pod dlouhodobým průměrem.
(Monetární báze Mo je jen jednou z metod, kterou ekonomové používají k měření nabídky peněz v ekonomice USA. Ale i když použijeme jiných metod, jako peněžní nabídky M2, bude stejně poměr dost pod svým dlouhodobým průměrem.)
Tento nízký poměr ukazuje, že cela zlata je příliš nízká a neodpovídá množství peněz, které je právě teď v ekonomice. A to přitom jsou tu důvody myslet si, že množství peněz v ekonomice se bude HODNĚ zvyšovat.
A to znamená, že cena zlata by mohla vyrůst také hodně.
Ale jestli je teď zlato relativně levné, je stříbro ještě levnější.
Jak už jsem psal v pondělí, je poměr cen zlata/stříbra téměř nejvyšší ze všech dob. Jinými slovy, je třeba dvakrát tolik stříbra k nákupu jediné unce zlata, než jaký je dlouhodobý průměr.
Takže jestli je dobrým předpokladem čekat, že cena zlata o něco vyroste, tak je dost možné, že cena stříbra by mohla vyrůst ještě více.
Jsou s tím samozřejmě spojena i rizika. Nic není jistého, zvláště ne v tomto prostředí.
Ale existují určité vůbec ne drahé způsoby, jak vsadit na stoupání cen zlata a cen stříbra, které jsou takové, jako byste potenciálně měli 10x více peněz či ještě více, a to i s velice omezeným množstvím kapitálu.
O těch si popovídáme příští týden.
Prozatím se držte v bezpečí a zůstaňte zdraví.
By Simon Black – April 16, 2020