Propad trhu – krátkodobý nebo dlouhodobý jev?

V Řecku je tržní bouře a Čína zažehla výprodeje na trzích… FTSE 100 utrpěl svůj druhý největší letošní propad, když hodnota tohoto indexu ztratila 36 miliard liber hodnoty… Kombinace politického neklidu v Řecku spolu s obavami z brutálního výkyvu na čínském akciovém trhu zažehla výprodej akcií… V Řecku index ASE propadl o 12,8%, což byl nejhorší propad za jeden den od krachu z roku 1987 a ten srazil prudce dolů celou Evropu… I Wall Street byl postižen výprodeji, takže jak Dow Jones Industrial Average, tak S&P 500 spadly až o 1,3%. Jedním ze spouštěčů těchto turbulencí byl prudký obrat čínského akciového trhu. – UK Telegraph

Dominantní sociální téma: To jsou jen fluktuace na jinak úspěšně býčím trhu epochálních rozměrů.

Analýza volného trhu: Rozporů na současném celosvětově „býčím“ trhu si začínají s úžasem všímat obyčejní lidé. Nazvěme to akciovou „kognitivní disonancí“.

Pochopitelné turbulence v Řecku v kombinaci s rupnutím „nevázaného“ čínského akciového trhu způsobily náhlý globální výprodej.

Zde je toho více:

Shanghai Composite Index, který v nevázaném rozběhu během posledních šesti týdnů vyrostl o více než 30%, před otevřením trhu v Londýně brutálně propadl, čímž znervóznil investory.

Tento index, který rostl až 2,4% uzavřel o 5,4% níže – což je největší propad od srpna 2009 – když docházelo k ohromným objemům obchodů poté, co úřady řekly, že ty nejrizikovější obligace nebude možno používat jako záruky u některých krátkodobých půjček, což je opatření, které postihlo i yuan.

„To nikdy není nic moc začátek tradingového sezení, když máte takhle obrovský mezi-denní výkyv,“ řekl o tomto obratu akciového trhu stratég Deustche Bank Jim Reid.

Řecko je další zdroj obav uprostřed strachu ze strany Siriza, která je proti vykoupení z dluhů, a je teď na špičce průzkumů veřejného mínění, takže by brzy mohla převzít moc. Ministerský předseda Antonis Samaras volal po předčasných presidentských volbách, což je krok, který by mohl znamenat parlamentní volby už v lednu, což je dříve, než investoři čekali.

Obavy, že Siriza by mohla skoncovat s národní politikou uskrovňování, poslaly požadované výnosy z 10 letých řeckých dluhopisů na 8,09%, což je dost nad „krizovou úrovní“ 7%, kterou už tehdy v největších hlubinách dluhové krize eurozóny považovali za neudržitelnou.

Analytik Shore Capital Gerard Lane řekl, že teď se obnovily obavy z přenesení řecké „nákazy“ k dalším národům periferie Evropy.

V důsledku toho nastala poptávka po zlatě, jelikož investoři se ostýchali rizikovějších akcií a hledali útočiště u aktiv poskytujících útočiště.

Zlato ve skutečnosti o dvě procenta poskočilo, což nám říká, že jeho propad nelze očekávat. Ti, kdo se pokouší udržet vysoké průměry globálních akcií, zvláště centrální bankéři, by nikdy úmyslně žlutému kovu nedovolili tak agresivně vzrůst, jako k tomu došlo včera.

Ale větší otázka je ta, zda ty zjevně uměle poháněné trhy mohou ještě pokračovat vpřed. To nás přivádí k určitým větším a matoucím otázkám.

Už v minulosti jsme poukazovali, že se tu kombinovaly různé regulační a monetární iniciativy, aby se jimi vyvolalo to, co jsme nazvali Mejdan na Wall Streetu.

Tento mejdan trvá dávno, ale v poslední době jsme už předváděli doklady o tom, že ti samí lidé a skupiny, kteří v těchto posledních pěti letech pomohli vyhnat akciové trhy nahoru, už usilovně prezentují nový mem konstruovaný k tomu, aby předvedli, že tyto trhy nejsou zas až tak staré, jak by odpovídalo přezkoumání časového průběhu.

To, co nám prezentují, jsou doklady od několika fejetonistů mainstreamových médií, zvláště z US trhů, o tom, že prý jsou to z technického hlediska celkem „mladé“ trhy, které ještě nedosáhly žádných významných výšin, ale jen se snaží znovu dostat k před tím už dosaženým pokrokům.

Takovouto argumentaci shledáváme od základu vadnou, protože bez ohledu na všechnu tu argumentaci, ty trhy docela stabilně stoupají pět či šest let. Trhy z historického hlediska vždy po takto dlouhém období přestaly stoupat, a buď se konsolidovaly, nebo spadly dolů, někdy dost brutálně.

Chce se od nás tudíž, abychom důvěřovali v historickou anomálii, pokud bychom se snad rozhodli uvěřit, že si tyto trhy mohou udržet současné tempo po další tři, čtyři či pět let.

My jsme o tom vždy na základě desetiletí sledování trhů uvažovali tak, že tenhle tisknutými penízky hnaný býk má nanejvýš tak ještě jeden či dva roky. Poté ho už ani ta nejagresivnější peněžní stimulace nebude schopna zachránit.

Důvod, proč za určitým bodem přestane tisk peněz fungovat, je v tom, že těmi příslovečnými tahacími provázky nemůžete tlačit. Když investoři si nebudou chtít půjčovat a nakupovat – natož aby investovali – tak s tím moc nehne ani dosažitelnost nízkých úrokových sazeb pro miliardy a biliony dolarů. Živočišný duch trhu zůstane v apatii.

Teď už jsou tu doklady o tom, že už k tomu dochází, a to určitě v Evropě. Británie a US zareagovaly energičtějším tiskem peněz, a tak se vyšší vrstvy společnosti téměř v penězích koupou.

Luxusní byty, jachty a další aktiva vrchní třídy nabývají na ceně. Vytištěné „super-peníze“ do tloušťky vykrmily trhy s akciemi a obligacemi a portfolia super-bohatých nesmírně nadula.

Takhle ten systém funguje. Nejdříve se z tisku nadekretovaných peněz napakují nadnárodní korporace, pak vrcholní činitelé korporací a bank, manažeři spekulativních fondů, důležití činitelé vlád a nakonec, pokud se dostaví i efekt bohatství, tak i horní střední třída.

Vylepšení dosažené u elity a horní střední třídy se pak mainstreamovými médii nesmírně vytrubuje, jako důkaz „zlepšující“ se ekonomiky. Ve skutečnosti to je jen nadouvání další bubliny, která nakonec rupne. Avšak média mainstreamu se budou ke všem těm jakkoliv zoufalým přechodným bublinám chovat jako k součásti většího zotavení pod taktovkou centrálních bank.

Otázkou, která z toho vyvstává, je, jak ještě dlouho, budou schopni ti, co současné monetární a investiční prostředí řídí, udržet ten příslovečný míč ve hře.

To, že současné prostředí vydrželo tak dlouho, je pro nás překvapením, ale nepodceňujeme nástroje a odhodlání těch, kdo chtějí akciové trhy pořád tlačit do výšin.

Existuje spousta způsobů, jakými lze z krátkodobého hlediska akciové průměry dále podporovat. Větší otázkou ovšem je, kde a jak může dojít k dalšímu kolapsu akciového trhu.

K tomu by jasně mohlo dojít, až se monetární expanze zpomalí nebo zastaví, ale načasování zůstává nejasné. Půjde akciové průměry udržovat a rozšiřovat po další dva či tři roky i přes realitu pokračujícího kolapsu Západu?

Mohou být Západní indexy masírovány v pozitivním směru, i když je realita naprosto opačná?

Může i Čína udržovat svůj čím dál potrhanější už zkrachovalý boom, i když ekonomické nástroje používané k tlačení akciových průměrů výše a výše projevují příznaky opotřebení a únavy?

Pro tyhle fundamentální otázky nemáme žádnou definitivní odpověď. Jsme přesvědčeni, že akciové trhy jsou agresivně manipulovány, určitě však nevíme, jak ještě dlouho takové manipulace budou moci přinášet požadované výsledky.

Počítáme, že možnost, že by s tím trh mohl jet dál další rok či dokonce dva, je ten nejzazší optimismus. Věříme sice, že masírované akciové průměry a tisk peněz ještě může mít pokračující dopad na trhy, ale nakonec to i na ty nejzmanipulovanější podniky přestane zabírat.

Podle našeho názoru mohou trhy začít být i velice rozbouřené a nejisté, aniž by v nejbližší době došlo ke konečnému krachu. Z dlouhodobého hlediska je možnost příchodu události typu Černé labutě ale čím dále jistější. (Poznámka: Černá labuť je událost vzhledem k vývojovým trendům a situaci sice zákonitá, ale pro skoro všechny současníky překvapivá.)

Dělejte portfolia, diverzifikujte, alokujte a vybírejte investiční příležitosti, a zvláště možnosti nových úpisů. Čím déle ale tyhle trhy pojedou, tím nejistější budou.

Počítejte s tím, že v průběhu příštího roku se mohou hromadit nejistoty, aniž by to muselo způsobit konečný propad, ale samozřejmě, že k tomu může dojít ještě daleko rychleji.

Závěr

V každé události jsou možnosti do ní investovat a zisky, jež z ní lze získat, zkoušejte být prosím ale obezřetní. Konec konců to také všechno zítra může skončit… Ale vůbec nemusí!

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: thedailybell.com

Čtěte také:

• Zkouší Rusko vyvolat krach amerického akciového trhu?
• Bublina už praská…
• Rusko: Bublina už praská…
• Centrální banky opouštějí dluhopisy a nakupují akcie
• Něco tu v ekonomice páchne

Sdílejte přátelům