Pokud je příslušník policie ve služebním stejnokroji a prokáže se průkazem, avšak provádí zákrok, ke kterému není oprávněn podle zákona, pak v ten okamžik ztrácí ochranu úřední osoby. To nepředkládám k polemice, protože je to fakt, vyplývající ze zákona.
Činnost městské policie sleduji už dlouhé roky a znám mezi jejími příslušníky hodně lidí. Řadoví strážníci bohužel nemohou ani za nastavená pravidla, ani za politická zadání, takže jim nelze klást za vinu, že se z nich stali převážně výběrčí peněz od občanů na pokutách za přiblblé parkování tam, kde nikomu nevadíte, za rychlost, kterou jste nikoho neomezili ani neohrozili, nebo zprostředkovatelé zaručeného byznysu majitelům odtahovek, se kterými mají špinavé dohody jejich nadřízení. Za tento stav opravdu nemohou. Skrze pokuty všeho druhu se z nich stal zdroj peněz do kasy na jejich vlastní rozpočtovou existenci. Pokud nechtějí přijít o práci, jsou k takovým postupům nuceni místními politiky skrze velitele městských a obecních policií. Kdo slouží, jistě mi dá za pravdu, že nepsané seznamy před službou ve stylu „dnes musíš vybrat tolik na tom a tolik na tom“ jsou na denním pořádku. O to více by si měli dávat pozor na to, jak vystupují na veřejnosti v jiných případech, jako byl například ten na Andělu v Praze.
Nebudu se zabývat paragrafy, které velmi dobře shrnul ve svém blogu Robert Pelikán (doporučuji). Rád bych na jeho článek navázal tím, o čem se nezmínil, tedy skutečností, že když policista – a je úplně jedno, jestli městský nebo státní – porušuje při výkonu své práce zákon, nejenže ztrácí jakoukoli ochranu úřední osoby a stává se běžným občanem, ale je proti němu možné ze strany jiných občanů zasáhnout. V případě, kdy jeho zákrok zjevně přesahuje zákonné normy, je možné se mu v rámci nutné obrany postavit. To platí nejen v případě, že jste napadeným vy sami, ale i pro případ, že se chcete zastat kohokoli jiného. V takovém případě jste se nejen nedopustili útoku proti úřední osobě, neboť policista této ochrany úřední osoby nepožíval, když nepostupoval v souladu s pravomocí poskytnutou mu zákonem pro konkrétní situaci, ale ještě tím dáte jasně najevo, že policie je tu pro zcela jiný účel, než si konkrétní muž či žena zákona myslí. Buďme nohama na zemi. Několik druhů zbraní, když jsou posíleny pocitem moci skrze odznak, to už je velké pokušení.
Byl jsem svědkem několika zásahů městské policie proti opilcům a bezdomovcům. Není to nic příjemného, protože spolupráce je z jejich strany pod permanentním vlivem alkoholu prakticky nulová a chce to hodně znalostí a praxe, abyste je dokázali zvládnout a přimět je k nějaké nápravě. Aby ale stál strážník nohou na pouty znehybněném člověku na zemi, který zjevně žádný odpor nekladl, a vybil si tím svůj vztek ze situace, do které se sám předchozím neprofesionálním zásahem dostal, to už je za hranicí jeho pravomocí. V ten okamžik se stal běžným občanem, stejně jako ten strážník, který po dotyku na rameni se slovy „nepřehánějte to“ nakonec přistoupil k občanovi jako k příslušníkovi rowdies při zápasu Sparty s Baníkem.
Kéž by měli občané na ulici větší obecnou znalost zákonů, ale také více odvahy zastat se jiných okolo. Ti strážníci na Andělu si totiž zcela jasně zasloužili uložit na zem, spoutaní jejich vlastními pouty, aby je občané mohli předat zavolané státní policii a pak svědčit u soudu proti nim. Doufám, že za ten zákrok u městské policie skončí. Žádoucí respekt si totiž ještě nikdo nezajistil zákonem a plackou. Přirozený respekt si musí člověk zasloužit.
František Matějka vyšlo na:
Proti policistům ve službě smíte zasáhnout i Vy. Je to legální