Naděje evropské nevolené byrokratické oligarchie a oficiálních věřitelů Trojky vyletěly do výšin, když se těšili, že se řecká vláda poté, co ECB dělala otevřeně narážky na zavedení řecké stvrzenkové měny v bezprostřední budoucnosti, nakonec přes víkend podvolí a přizná, že všechny její sliby voličům byly lži a že Tsiprasova vláda nakonec stejně skončí tam, kam to už dovedla Samarasova vláda (tedy kam ji dokopali). K tomu bylo připraveno i perfektní jeviště: Washington D.C., kde se poprvé Varoufakis jen před pár hodinami sešel s Obamou.
Tyto naděje se rychle rozplynuly poté, co Řecko, když ho věřitelé tlačili ke kompromisu, zase jednou řeklo, že „nezradí volební sliby o skoncování se zbídačujícími opatřeními.“
Útok přes celé hřiště vedený proti Řecku ze všech stran skončil zle a zběsile.
Jak uvádí Bloomberg, oba presidenti jak Obama, tak president ECB Mario Draghi na řeckou vládu apelovali, aby když jí dochází rezervy hotovosti, udělala k vyřešení té slepé uličky více.
A poprvé i hlas, který se před tím ozýval v případě Řecka soucitně, tj. ten francouzský, projevil rostoucí frustraci z tempa vyjednávání a otevřeně Řecku vyčinil.
Došlo k tomu, když francouzský ministr financí Michel Sapin promluvil na včerejším zasedání MMF Bruselu, když řekl, že „neočekává, že by v nadcházejících dnech bylo dosaženo vyřešení řeckých finančních problémů, a to ani na schůzce evropských ministrů financí 24. a 25. dubna v Rize.“
„Jsme na konci tohoto zasedání v té samé situaci, jako jsme byli na začátku. Zčásti je to proto, že Řecko nebylo v menu,“ řekl Sapin. „Ztratila se spousta času a nijak se to nezlepšilo,“ dodal.
Je ironií, že francouzská vláda teď už Řecko otevřeně kritizuje, a říká, že „je třeba, aby už seriózně pracovalo, pracovalo a pracovalo,“ na jejich ekonomických plánech „s ohledem na Řecký lid.“ To je ironie, protože kvůli tomu vměšování Trojky do rozhodnutí Řeckého lidu bez ohledu na něj tu teď v Evropě ta současná patová situace je.
Nezapomínejme, že to je ta samá francouzská vláda, která sama před dvěma měsíci nesplnila své cíle rozpočtového deficitu a unikla EU pokutě za deficit jen proto, že v Evropě jsou si někteří rovnější než jiní.
Ta ironie pokračovala: „Je třeba, aby Řecko respektovalo pravidla, která platí pro všechny země v euru,“…, že by kromě Francie? „Řecko nejenže podepsalo memorandum, ale podepsalo i dohody.“
Tato kritika se eskalovala do hrozeb, když člen Rady guvernérů ECB Vitas Vasiliauskas řekl, že „situace v Řecku znamená, že bychom měli mít na poskytnutí pomoci s nouzovou likviditou (ELA) pro Řecko omezení jen do léta.“ Dodal, že „všichni chápou, co znamená ELA, že je to dočasné opatření k poskytování likvidity pro banky. Budeme muset vést diskusi o problému poskytování likvidity versus monetární financování. Určitě tyhle diskuse povedeme do léta.“
A opět je to případ toho, že někteří jsou si rovnější než jiní, protože všechen ten tisk peněz od ECB (QE) je monetárním financováním nesolventních periferních národů, kdy díky zarážce od ECB má Španělsko tak nízké sazby a Itálie nejenže si může rozpoutat zápůjční horečku, ale také vydávat 100 leté dluhopisy, a to všechno je v souladu prostě jen proto, že je to ECB posvěcený papír. Tedy zatím.
Avšak když přijde na Řecko, tak má ECB náhle ohromnou starost o „monetární financování.“ (Poznámka: Monetární financování – financování nově vytištěnými penězi.)
Nakonec se do toho vložily nejtěžší váhy, když sám Mario Draghi řekl, že euro-oblast je lépe než v minulosti připravena poradit si s novou řeckou krizí, ale varoval před „neprobádanými vodami“, pokud by se situace ošklivě zhoršila. Jak hlásí FT, Draghi „vyzval k obnově podrobné diskuse zaměřené na vyřešení dluhové tísně této země a na řecké úřady naléhal, aby předložily návrhy, které zajistí spravedlnost, růst, fiskální stabilitu a finanční stabilitu.“
Jinak řečeno, aby dělaly přesně to, čeho si žádá Trojka.
Řečtí činitelé včetně místopředsedy vlády Yannise Dragasakise stáli na svém.
„Chceme průchodné řešení v rámci eura,“ řekl Dragasakis v interview vydaném v neděli v aténských novinách Vima. Prostě „nepřekročíme své červené linie.“
A řecké „červené linie“ spočívají v odmítání krátit mzdy a penze, zavést nové daně na prodej nemovitostí, řekl v sobotu v interview s aténskou Skai TV ministr pro transformaci zdravotního a sociálního zabezpečení. „Syrizou vedená vláda provede takové reformy, jaké řecký lid potřebuje, ne takové, jaké požadují naši věřitelé,“ řekl. Na tuto zemi nelze dělat nátlak „hrozbami odchodu z eura,“ dodal.
A pak Řecko vytáhlo taktické zbraně: „K vyjednávání o zádrhelech s věřiteli mohou jako možnost posloužit předčasné volby či referenda, řekl Dragasakis.“
Což jde k jádru problému, protože řecké obyvatelstvo, ač chce skoncovat se zbídačováním (a tudíž zvolilo Syrizu), tak také chce zůstat v Eurozóně a udržet si euro. Takže takové předčasné volby by nakonec rozhodnutí přeneslo z vlády na široké obyvatelstvo, což je cosi, čeho se eurokraté hrdí na svou „technokracii“ děsí a nikdy by to neodpustili.
Mezi tím možná Řecku už nezbydou žádné peníze, ale i tak mu zbývá hrdost: „Řecko nebude souhlasit s žádnou privatizací,“ řekl v interview vydaném v neděli aténskými novinami Real News ministr energetiky Panagiotis Lafazanis. Ač „tzv.“ partneři včetně neidentifikovaných činitelů Mezinárodního měnového fondu chtějí řeckou vládu „vydírat“, aby přijala opatření, která by poškodila pracující třídu, „my prostě mandát lidu nezradíme,“ řekl.
Ač ta řecká vzdorovitost vypadá na povrchu nevysvětlitelně, když jim dochází vyjednávací páky, tak včera přišly zprávy, že by k záchraně Řecka nemusel přispět nikdo menší než Vladimir Putin s 5 miliardami € před-plateb za plynovod, což by Řecku mohlo poskytnout pocit vyjednávací páky.
To se však následně rychle zamlžilo, když Rusko zprávy Spiegelu popřelo. Reuters citovala mluvčího Kremlu Dimitrije Peskova, který v komentáři pro rádio Business FM citovaném tiskovou agenturou RIA řekl: „Ne, k žádné takové dohodě nedošlo.“
Peskov zopakoval, že Řecko během rozhovorů mezi ministerským předsedou Alexisem Tsiprasem a ruským presidentem Vladimirem Putinem tento měsíc v Kremlu o finanční pomoc nežádalo.
„Přirozeně byla nadnesena otázka spolupráce v energetice. Přirozeně, že se dohodlo, že na úrovni expertů se bude pracovat na všech problémech spojených se spoluprací ve sféře energetiky, ale Rusko finanční pomoc neslíbilo, když o ni ani nikdo nepožádal,“ citovali říkat Peskova.
Samozřejmě, že tohle je jen diplomatické mlžení a všechno, co to naznačuje, je, že Rusko od Řecka očekává oficiální přiznání, že se přivrací k Rusku. Aby k tomu došlo, bude Řecko muset formálně vyhlásit, že navíc kromě vyjednávání s věřiteli hledá dodatečnou pomoc v Moskvě (a v Pekingu). Problém ale je, že takovéto prohlášení by rychle skoncovalo s jakoukoliv nadějí Řecka na dohodu s jeho věřiteli z Trojky.
Řecko jako takové prostě zkouší zdržovat okamžik výběru své další cesty, zda povede na Západ nebo na Východ, až do posledního okamžiku. Ale jelikož likvidita Řecka teď už neexistuje a vláda už skoro vyrabovala veřejné fondy, tak Tsipras nebude mít na výběr nic než v následujících dnech tuhle volbu provést.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
Čtěte také:
- Eurogrupa dává Řecku 10 denní ultimátum: Buď požádejte o vykoupení, nebo přijde Grexit
- Poté, co Řecko varovalo, že by mohlo peníze získat z Ruska nebo z Číny, řekla Evropa, že navrhne 6 měsíční prodloužení
- Zítra se Řecko rozhodne, jestli Evropa nebo Rusko
- Tsipras odmítá ultimátum EU a požaduje překlenovací dohodu: „Řekové už nesnesou další zklamání“
- SKUTEČNÉ vyjednávání s Řeckem: Situace je „šílená“, „neexistuje žádný plán,“ „Řekové si kopou vlastní hrob“