(ronpaul.com)
Jak se dalo předpokládat, strašlivé útoky v Paříži v pátek 13. vedou k přílišné reakci a k požadavkům, abychom činili určitá opatření, která občany radikalizují a podněcují útočnost. Francouzská armáda neotálela a bombardovala Sýrii v rámci odvety za teroristické útoky, přestože není známo, odkud útočníci byli. Tisíce bojovníků ISIS v Sýrii nejsou Syřané, ale přišli do Sýrie sesadit vládu Assada z různých zemí, tedy také z Francie a USA.
Sesazení Assada bylo paradoxně také cílem jak USA, tak Francie, minimálně od roku 2011.
Protože USA a jejich spojenci jsou v zásadě na stejné straně jako ISIS a další skupiny – snaží se sesadit Assada – mnoho zbraní, které poslali “umírněnějším” stranám, snažícím se rovněž o svržení Assada, skončilo v rukou radikálů. Umírněné skupiny se stále více připojují k radikálnějším frakcím, vybaveni americkými zbraněmi a výcvikem. Další umírněnci byli buď zajati nebo zabiti a jejich americké zbraně se ocitly taktéž v rukou radikálů. Tím se radikální skupiny staly lépe vybavenými a lépe trénovanými, když je tu a tam napadnou americká či spojenecká letadla.
Někdo snad nevěří, že toto je recept na pohromu, které jsme nyní byli svědky v pátek 13? Je to zvláště Francie, kdo velmi aktivně vyzbrojuje i radikálnější skupiny v Sýrii, ve snaze získat si větší politický vliv v zemi. Proč stále odmítají věřit principu zpětné reakce? Protože pomocí vysvětlení “nenávidí nás za naši svobodu” je snazší v zahraničí vše vyhrotit a doma si na své lidi posvítit?
Tato slova nemusí být populární za nynějších vyhrocených emocí a volání po intenzivnějším bombardování na Středím východě, ale je zde ještě jiný způsob, jak věc nazývat – problém s větší vojenskou intervencí pro řešení problému vzniklého intervencí předchozí.
Řešením je odmítnout militaristy a izolacionisty. Odmítnout konečně politiku “změny režimu” pro cíle zahraniční politiky USA a spojenců, ať už v Iráku, Libyi, Sýrii či jinde. Odmítnout falešnou myšlenku, že můžeme dovážet zbraně za stovky milionů dolarů “umírněncům” na Středním východě a tyto zbraně se nedostanou do rukou radikálů.
Další bomby problém na Středním východě nevyřeší. Ovšem slibnější přístup ke Střednímu východu je nyní ostře zamítán izolacionisty ve Washingtonu. Jaderná dohoda s Íránem ruší sankce OSN a zemi otevírá volnému trhu. Právě před několika dny prezidenti Francie a Íránu spolu jednali o několika obchodních dohodách. Další země následovaly. Obchod a respekt národní suverenity vítězí nad násilím, ale Washington jakoby to nechápal. Většina soupeřících prezidentských kandidátů se snaží získat body hlasitým zamítáním jakýchkoli dohod s Íránem. Využijí pařížských útoků, aby šířili propagandu proti schválení obchodu s Íránem, dokonce přestože Írán útoky odsuzuje a nemá s ISIS společné zájmy.
Je zde alternativa: Zaměřme se na obchod a přátelské vztahy, přestaňme posílat zbraně, upusťme od “změn režimů” a dalších manipulací, respektujme národní suverenitu a pěstujme si silnou domácí obranu, včetně hlídání hranic od těch, kteří by nám mohli chtít ublížit.
Upusťme od selhávajících strategií. Je příliš pozdě.
Zdroj: http://www.ronpaulinstitute.org/archives/featured-articles/2015/november/15/paris-and-what-should-be-done/