Rozhovory v Moskvě – dvojdílná analýza

Zjevně trvaly 5 hodin a pořád nejsou skončeny a vypadá to, že něco na způsob dokumentu se připravuje na zítřek (psáno 6.2.).

K tomu tři komentáře:

1. Když vyjednávání trvá 5 hodin, tak to nenaznačuje hladkou a bezkonfliktní diskusi.
2. Jednou z nejzajímavějších věcí na moskevských rozhovorech je to, že k nim dochází převážně bez přítomnosti pomocníků a dalších činitelů, tj. Putin, Hollande a Merkelová jsou sami kromě tlumočníků a stenografů. Putin a Merkelová jsou známi jako mistři detailu a vzhledem k jeho historii absolventa úřednické školy ENA předpokládám, že takový je i Hollande. U Rusů je ta nepřítomnost oslabená, neboť jelikož se schůzka koná v Kremlu, tak diskuse poslouchají přes skryté mikrofony.

Člověka by mohlo zajímat, proč k tomu dochází? I kdyby snad ruští činitelé neposlouchali, tak Merkelová s Hollandem stejně budou předpokládat, že poslouchají. Skutečnost, že nejsou přítomni ruští činitelé, má tudíž menší význam, než to, že účast na schůzce jejich šéfů byla zakázána německým a francouzským činitelům, což naznačuje, že Merkelová a Holland jim úplně nedůvěřují.

V celé té epizodě je mimořádná míra utajení a vypadá to spíš, jako kdyby se Merkelová s Hollandem úzkostlivě bránili únikům, aby se zabránilo, že se nějaká informace z rozhovorů vynese. Lze předpokládat, že proto byla jejich činitelům na schůzce zakázána účast. Člověka by ale zajímalo, před kým Merkelová s Hollandem chtějí podrobnosti z této schůzky udržet v utajení? Před médii? Před členy svých vlastních vlád? Před Američany? Co potřebují udržet v utajení? Frustrace a obavy ze strany všech těchto skupin musí být velice intenzivní.

3. Skutečnost, že jsou z těchto rozhovorů vyloučeni Britové, tady v Londýně nese spousta lidí těžce. Neušlo to pozornosti lidí, že tohle je první významné vyjednávání k urovnání krize v Evropě, do něhož není od konce Prusko-francouzské války v roce 1870 Británie zapojena. Samozřejmě, že je to převážně propadák nejapné diplomacie Camerona, který zaujímal tak extrémně pro-ukrajinské postoje, že Moskva na něj prostě nepohlíží jako na někoho, s kým by mělo vůbec cenu se bavit. Člověk může mít rovněž podezření, že Merkelová s Hollandem Cameronovi nedůvěřují, že by celou diskusi nevyzradil někomu, před kým ji chtějí utajit. Když to tak řekneme, tak je v tom těžké vidět něco jiného, než další doklad toho, že Británie upadá do naprosté irelevance. Nedovedu si představit, že by tímto způsobem mohla být z něčeho vyloučena Thatcherová. Pokud ve Spojeném království opravdu běží proces rozpadání se (a jak mám podezření, že když skotské referendum při hlasování nic nevyřešilo, tak to naznačuj, že Skotská národní strana by mohla v květnových volbách skoro dočista vyčistit všechna skotská křesla), pak je sešup do irelevance už hodně pokročilý.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: vineyardsaker.blogspot.cz

Čtěte také:

• Válka na Donbase: Německá kancléřka Angela Merkel se děsí zničující porážky Ukrajinské armády

• Kam směřuje Německo

• Rusko „začíná“ Evropu ponoukat: Kašlete na US, přidejte se k Eurasijské ekonomické unii

• Další válka v Evropě? Ale čím jménem?

• Ukrajinská válka: Předehra k III. světové válce, říká bývalý ukrajinský velvyslanec v US

• Proč Němci ztratili důvěru v média?

Sdílejte přátelům