Ještě před šesti měsíci jen málokdo čekal, že by k tomu mohlo dojít už v roce 2014, nebo i v nadcházejícím roce, ale došlo: pod tlakem Západu Rusko, ač s nelibostí, kvůli diverzifikaci mimo čím nepřátelštější evropský trh podepsalo tzv. „Svatý grál“ plynových dohod s Čínou, čímž se odvrátilo od Západu s příklonem k Pekingu.
Jako součást této dohody tyto dvě země dosáhly i smlouvy o stavbě plynovodu Síla Sibiře v hodnotě $400 miliard, čímž dodají do Číny 38 miliard kubických metrů plynu. V kompromisu došlo na nižší cenu, než v jakou Gazprom jinak doufal, avšak když to nebudou dodávat přes Amazon, „tak Rusko dožene to, co ztratí na ceně, objemem.“ Východní trasa propojí ruská pole Kovykta a Čajnda s Čínou, v těch se odhadují těžitelné zásoby asi na 3 biliony kubických metrů.
.jpg "Investiční zlato od 1320 Kč")
A dnes ruský president Putin – o jehož ekonomice povídají, že trpí v důsledku klesající měny, což je ovšem paradoxně tím, po čem takové Japonsko v blízkém výhledu strašně touží, aby toho dosáhlo – když mluvil před svou návštěvou Asijsko-Pacifické ekonomické konference 9.-11. listopadu s médii, tak aniž by kolem toho bylo moc fanfár, řekl, že Moskva s Pekingem už dohodly mnohé aspekty druhého plynovodu do Číny, tzv. západní trasy, nebo jako to teď už někteří nazývají, „druhý svatý grál.“
„Dosáhli jsme vyjasnění principů týkajících se západní trasy,“ řekl Putin. „Už jsme dohodli mnohé technické a komerční aspekty tohoto projektu pokládající dobré základy k dosažení konečných dohod,“ dodal ruský president.
Jak hlásí RT, tak otevření západní trasy propojí Altaj se Západní Čínou a Rusko dodá dalších 30 miliard kubíků plynu, čímž se plynová dohoda dosažená v květnu téměř zdvojnásobí.
Jakmile bude dokončena Altajská trasa, stane se Čína největším plynovým zákazníkem Ruska schopným dostávat 68 miliard kubických metrů ročně, což o 40 miliard kubíků převýší každoroční ruské dodávky do Německa.
Dále teď, když Západní embargo na Rusko učinilo probíhající spolupráci mezi významnými Západními partnery a Ruskem téměř nemožnou, zvláště v oblasti Arktidy, tak i kdyby to mělo být jen pro teď, tak Rusko nemá jinou volbu než vylákat Čínu, aby se částečně podílela jako poskytovatel kapitálových investic a technického know how (údajně získaného reverz inženýringem od nejlepších Západních firem). Proto už Rusko Číně nabídlo, aby investovalo do velkých energetických polí. V září největší ruská ropná společnost Rosněft nabídla Číně podíl na druhém největším ropném poli Vankor v Krasnojarském regionu Východní Sibiře. Odhaduje se, že v této oblasti jsou rezervy 520 milionů metrických tun ropy a 95 miliard kubických metrů zemního plynu.
„Už jsme postavili a zprovoznili ropovod z Ruska do Číny a uzavřeli dohody o zajištění zvýšených dodávek ropy,“ řekl Putin.
Čína se v Rusku zúčastní společného hledání a těžby ropy a uhlí, přičemž práce na společně s Čínou financované rafinerii už začaly.
A spolu s tím, jak bude Putin plánovat další rozšíření rusko-čínské energetické symbiózy, aniž by moc ztratil vlastní páku, tak se k němu přidá ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se údajně sejde i se svým US protějškem Johnem Kerrym. Soudě z nedávné eskalace na Ukrajině, toho ti dva budou mít hodně o čem si povídat.
.jpg "Kniha o tom, co s penězi")
Takže to bude čím dál více směrem k potěšení Ruska z toho, že opustí Západ a jeho petrodolary (což je cosi, z čeho bude Obama těžko plesat), a místo toho si vybere platby v plyno-yuanech či rublech.
„Posilování svazků s Čínou je pro Rusko zahraničně politická priorita. Naše vztahy dnes dosáhly nejvyšší míry partnerství založeného na hluboké vzájemné důvěře a strategických interakcích za celou jejich historii. Jsme si dobře vědomi toho, že takováto spolupráce je jak pro Rusko, tak pro Čínu extrémně důležitá,“ řekl president Putin.
A zatímco Evropa zvolna sklouzává do deprese, když ztratila významného obchodního partnera, tak se čínský obchod s Ruskem a jasně i obráceně, vzmáhá: celkový obchod mezi Ruskem a Čínou za první půlku roku 2014 o 3,4% stoupl a dosáhl $59,1 miliardy a tito sousedé očekávají, že roční obchody dosáhnou do roku 2020 $200 miliard. Čína je druhým největším obchodním partnerem Ruska po EU.
A jen pro případ, že by si centrální banky těchto dvou zemí usmyslely odejít od telekomunikačních plateb nebo přijímání plateb denominovaných v USD, nebo by se jim zakázal SWIFT při eskalaci za vyloučení Ruska z této organizace, tak si jen vzpomeňte, že centrální banky těchto dvou zemí nedávno podepsaly tříletou dohodu o měnových swapech mezi rubly a yuany v hodnotě $25 miliard, aby posílily obchodování za použití svých národních měn a snížily závislost na dolarech a eurech.
Řečeno jinak v posledních týdnech se plnění předních stránek reportážemi o Rusko a jeho příklonu k Číně sice zpomalilo, ale shon za scénou nijak nepolevil. A zatímco se rozvinutý svět čím dál více stahuje z obchodů jak sám se sebou, tak s BRICS, a místo toho při zvyšování „bohatství“ spoléhá více na otevřené devalvace měn, tak ty dvě supervelmoci Čína s Ruskem právě vstupují do budoucnosti. A i to „mimořádné privilegium“ mít svou vlastní rezervní měnu ve správný čas přijde.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
Čtěte také:
- Putin říká, že Petrodolar musí zhynout, „dolarový monopol na obchodování s energiemi totiž poškozuje ruskou ekonomiku“
- Ukrajina obviňuje Rusko, že za chvilku zavře plyn, Rusko to popírá a Německo se děsí
- Čína začíná s přímými prodeji ovoce a zeleniny do Ruska
- Rusko zrušilo „plynové financování“ Kyjeva