Z pátku na sobotu nastane „rozhodný den“. Jak pro koho. Minule ani pod sankcí 1000 liber se nestal rozhodným pro 3 mil Britů. No a ČSÚ nakonec přiznal, že sčítání nemuselo být realizováno zdaleka tak monstrózní a tedy i drahou akcí.
Můj aktivní odpor proti sčítání má za sebou první část. Odmítl jsem převzít sčítací archy a podepsal to do předem připraveného formuláře sčítacímu komisaři. Očekávám jak se stát zachová a jaký další krok vůči mně uplatní a jakou formou. Mezitím uběhl nějaký čas a nové okolnosti mě utvrzují v tom, že jsem udělal správně.
1) Nadšení lidí pro sčítání zjevně není zdaleka takové, jak se nám s úsměvem na tváři snaží vsugerovat státem (tedy námi) placení úředníci. Nejsem si jist, zda to někde proběhlo médii, tak to raději přiložím sem. Podívejte se, jaké je to ve skutečnosti i přesto, že stát utratil obrovské peníze za mediální kampaň. Výklad výsledků dole nechávám bez komentáře. Kdo chce, své si tam najde:
2) Když začaly být konečně slyšeny také názory lidí, kteří poukazovali na nesmyslnost sčítání, resp. jeho neodůvodněnost v kontextu vynaložených nákladů, zásahu do soukromí občanů nebo duplicitu zjišťovaných údajů, které stát už má, vyložil místopředseda ČSÚ pan Drápal konečně karty na stůl. Na otázku indes.cz „Musí být sčítání povinné a pod hrozbami pokut?“ odpověděl, cituji: „Pokud by bylo dobrovolné i přes masivnější informační kampaň by formuláře vyplnila maximálně polovina lidí. Přesvědčili jsme se o tom i při zkušebním sčítání, které povinné nebylo. Takže bychom museli komisaře vyslat, aby přesvědčovali lidi a formulář vyplnilo aspoň 90 procent z nich.“ Na druhou otázku „A polovina sčítaných by statistikům nestačila?“ odpověděl, cituji: „Stačila. Alespoň tedy podle nařízení Evropské unie. Třeba v Německu to dělají tentokrát tak, že pouze třetina domácností bude vyplňovat dotazník o 50 otázkách a jinak vezmou data z administrativních zdrojů a z toho vytvoří data.“
3) Přestože stát občanům pod sankcí nařídil, že sčítací archy vyplnit musí, neboť kdyby to nebylo povinné a bylo bez sankce, zúčastnila by se podle odhadů ČSÚ přibližně polovina lidí, nedokázal stát splnit své vlastním zákonem dané podmínky a nebyl schopen doručit archy všem občanům. Dodávám jen, aby bylo zcela jasno, že ta odhadovaná polovina lidí, která by se zúčastnila podle odhadů ČSÚ dobrovolně, by stačila na splnění nařízení EU (ano, přiznávám, tentokrát jsme EU v byrokracii předstihli). Mohli jsme utratit možná o 1,5 miliardy méně, nemuseli bychom vystavovat občany strachu ze sankcí a hlavně bychom uplatnili skutečnou svobodu našeho rozhodování. A já rovnou říkám a znovu zopakuji, že v případě dobrovolnosti a za předpokladu, že by mi stát předem předložil analýzu nákladů a výnosů této akce, ze které by vyplynula v číslech její opodstatněnost, velmi vážně bych uvažoval, že vyjdu vstříc a zúčastním se.
4) Do dnešního dne nebyl schopen ČSÚ zaujmout jednoznačné stanovisko k anonymizaci údajů a ochraně dat občanů. Na jedné straně přesvědčuje například o nutnosti zjistit údaje o stavbách pro hasiče, ale zároveň je jasné, že při anonymizaci osobních údajů včetně adresy bydliště už pak nepůjde spárovat adresa s konkrétní stavbou. Vyjádření ČSÚ jsou i v řadě dalších momentů protichůdná. Více informacínabízím zde a posouzení nechám na Vás.
5) K používání rozumu zřejmě dotlačí občané například politiky ve Velké Británii. Tam totiž, jako v prvním (!) státu Unie, budou konečně poprvé (!) analyzovat efektivitu sčítání. Před deseti lety tam své dotazníky neodevzdalo více než tři miliony lidí a to jim stát hrozil, obdobně jako u nás, tisícilibrovou pokutou. Stíháno ze tří milionů bylo nakonec jen 38 lidí.
No a na závěr se omlouvám všem těm stovkám lidí, kteří mi psali maily a ptali se jak z toho ven, aniž by museli platit pokutu – nebylo v mých silách na ně odpovědět. Mé názory na sčítání sice sdílí, ale prostě se bojí svého státu (!), že je v případě neposlušnosti obere kromě daní ještě o dalších 10.000,- Kč. Tak tady je návod, který jsem si ověřil i na ČSÚ (koneckonců nemohli ani říct nic jiného): Když převzaté archy člověk prostě znehodnotí, vyhodí a nikam nic nepošle, nikdo mu nikdy nedokáže, že je neposlal. A jestli chcete mít opravdu pádný důkaz, pak do obálky s logem ČSÚ vložte pár bílých papírů (můžete na ně i něco veselého nakreslit), odneste obálku na poštu k přepážce a vyfoťte se telefonem.
A proč to všechno dělám? Protože když se postupně lidé nebudou vzpírat těm pitomostem ve stále větším počtu, nikdy se tu nic nezmění. Ať žijí nesečtení!
František Matějka je členem Strany svobodných občanů vyšlo na blog.idnes.cz
Kam dál:
- Nesmyslné reklamy na sčítání lidu
- Úřad na zrušení: Český statistický úřad
- Zrušení sčítání lidu se dají ušetřit 2 miliardy státního deficitu