Jeroen Dijsselbloem šéf Euroskupiny, Wikimedia Commons
Vylupování bankovních kont, aby se pokryly ztráty z hazardu velkých bank je teď pro euro-zónu novou vzorovou šablonou, jak tvrdí holandský ministr financí a president Eurogrupy – ministrů financí euro-zóny Jeroen Dijsselbloem.
S tím, jak na Kypru střadatelé přišli o 40% svého bohatství určeného k vyplundrování, aby se zaplatil balíček dluhových výkupů EU, tak Dijsselbloem naznačuje, že tento nový model „restrukturalizace bank“ byl určen k replikování po celém kontinentě.
„Dojde-li u banky k ohrožení, mělo by naší první otázkou být: ‚Okey, co s tím v té bance budete dělat? Co můžete udělat, abyste se re-kapitalizovali?‘ Když to ta banka udělat nemůže, promluvíme s akcionáři a držiteli obligací a požádáme je, aby přispěli na re-kapitalizaci banky, a bude-li to nezbytné, i držitele nepojištěných vkladů,“ řekl Reuters Dijsselbloem.
„Držitelé nepojištěných vkladů“ znamená kdokoliv dostatečně nešťastný, kdo si nakřečkoval více než 100 000 eur na základě klamu, že mu to EU technokraté nemohou sebrat pod nosem.
Jeho poznámky pomohly poslat jednotnou měnu do strmého propadu už před tím, než se Dijsselbloemova mluvčí směšně nepokusila přepsat historii a tvrdila, že on neřekl, že Kypr se stal vzorovou šablonou pro restrukturaci bank.
Ve skutečnosti se ale u tohoto ministra jen odrazilo to, co přiznali i jiní šéfové bankovnictví už s příchodem Kyperské krize – že nikdo už není v Evropě bezpečný před vyloupením svých úspor.
Hodiny po oznámení, že kyperští střadatelé jsou předurčeni, aby spatřili, jak jim vyrabují úspory, tak šéf-ekonom německé Commerzbank Joerg Kraemer volal po tom, aby se podobně vyrabovaly úsporové účty v Itálii. „Daňová sazba 15 procent na finanční aktiva by nejspíš stačila, aby italskou vládu vytáhla ze zadlužení pod kritickou hranici 100 procent hrubého domácího produktu,“ řekl Handelsblatt.
Zdejší článek o tomto návrhu tohoto německého bankéře v duchu nového pojetí EU:
Zero Hedge hlásí, že prohlášením kyperské loupeže za „restrukturalizaci banky“ a nikoliv za „daň“ byli technokraté schopni obejít demokratický proces.
„To, co Kypr dovolil, bylo v podstatě uzurpování demokracie – jediným důvodem, proč kyperský výkup z dluhů „prošel“ (přinejmenším prozatím) je ten, že to bylo koncipováno jako restrukturalizace bank, tedy „řešení“ finančního systému, nikoliv daň, a tudíž nebylo zapotřebí parlamentního, demokratického hlasování. Protože Kypr rovněž ukázal, že hlasování o zbavení střadatelů jejich peněz, ať už pojištěných nebo ne, jednoduše nezafunguje.“
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček Zdroj: www.prisonplanet.com
Související: