Skutečný důvod, proč Německo zastavilo repatriaci svého zlata z NY Fedu

Po zarážejícím prohlášení Bundesbanky z ledna 2013, že repatriuje 674 tun zlata z NY Fedu a od Francouzské centrální banky, o rok později od Bundesbanky následovalo zrovna tak ohromující odhalení, že z 84 tun, které si tato banka očekávala, že si odveze domů, se jí povedlo dostat jen zlomek 37 tun s tím, že jen 5 tun pocházelo z NY Fedu.

Zdůvodnění pro tohle zklamání budící množství bylo následující:

Bundesbanka tak malé množství US zlata vysvětlila tvrzením, že transport z Paříže je jednodušší, a tudíž mohl začít rychle. Bundesbanka měla navíc „podporu“ od BIS, „která už organizovala více přemístění zlata od jiných centrálních bank a měla odpovídající zkušenost – po pouhých měsících příprav a bezpečnosti mohla začít s transportem náklaďákem a letadlem.“ Byla to ta samá BIS, která v roce 2011 zapůjčila rekordních 632 tun zlata…

Vrátíme-li se k hlavnímu vysvětlení, tak by nás zajímalo: jak je přesně „jednodušší“ transportovat zlato proto, že je z Paříže a ne z New Yorku? Nebo snad zlato z NY Fedu cestuje vozem po mořském dně Atlantiku a francouzské zlato se z této země přepravuje na skútru Vespa?

Údajně v tom byl ještě jeden důvod: „Ty cihly uložené v Paříži už měly prodloužený tvar se skosenými hranami podle „Londýnského standardu pro dodávky zlata“. Ty pruty ve sklepení Fedu však měly před tím běžnou formu. Takže bude zapotřebí je přetavit (na Londýnský standard). A kapacita tavičů je prostě omezená.“

Čili jednoduše řečeno, otřepaná výmluva k neschopnosti splnit původní záměr Bundesbanky o přemístění fyzického zlata domů, zvláště poté, co Zero Hedge v listopadu 2012 vystavil důkaz o spiknutí mezi Bank of England v roce 1968 a Fedem ve snaze defraudovat Deutsche Bank v článku ‘Bank Of England To The Fed: “No Indication Should, Of Course, Be Given To The Bundesbank…”

Ta šaráda skončila letos v červnu pořádnou peckou, když Německo, místo aby v té frašce pokračovalo, tak to vzdalo a poskytlo k tomu ještě směšnější důvod, proč už nemůže předstírat, že si vybere fyzické zlato umístěné na Liberty Street 9 v New Yorku.

Německo se totiž rozhodlo, že jejich zlato je v amerických rukou v bezpečí. „Američané se o naše zlato dobře starají,“ řekl v interview rozpočtový mluvčí parlamentního bloku Merkelové Křesťanských demokratů. „Objektivně neexistuje absolutně žádný důvod k nedůvěře.“

A tak to bylo hotové: už z Německa nepadlo jediné slovíčko na téma jejich neúspěšné iniciativy s repatriací zlata. Až do tohoto týdne, kdy to byla Deutsche Bank – banka, která je v Německu ekvivalentem amerického Goldman Sachs, co se týče utváření politických rozhodnutí, která byla zase jednou odhalena jako skutečný důvod za neúspěchem německých pokusů přivézt si své zlato zpět. Ze zvláštní zprávy Robina Winklera:

Komunita zlata věnovala bedlivou pozornost rozhodnutí německé Bundesbank „přivézt si německé zlato domů.“ Na počátku roku 2013 oznámila Bundesbank, že do roku 2020 repatriuje 300 tun zlata uloženého v US. S tím je hodně velké zpoždění za harmonogramem s odůvodněním logistickými obtížemi. Ovšem hlavním důvodem tohoto zdržení jsou s větší pravděpodobností diplomatické potíže, zvláště uvážíme-li, jak se Bundesbanka ukázala být schopná zorganizovat transporty zlata ohromného rozsahu. Krátce po roce 2000 Bundesbank po kouskách do Německa repatriovala 930 tun zlata drženého u Bank of England.

Protože, jestli někdo ví, co se v Německu za scénou opravdu dělo, a co se dělo za zavřenými dveřmi Bundesbanky, tak je to Deutsche Bank.

Tak to tu máte: nebyly to starosti s transportem, nebo se „standardy pro dodávky zlata“, či něčím byť vzdáleně se vztahujícím k německému „rozhodnutí, že jeho zlato je v amerických rukou v bezpečí,“ nýbrž je to úplně obráceně: Německo bylo pod tlakem, aby své zlato ponechalo v US, zvláště když se otevřela „diplomatická“ komunikační linka, a to s největší pravděpodobností toho, že Fed to Bundesbance zcela objasnil, a to nejen to, kdo tohle show režíruje, ale i to, že zajištění neúspěchu repatriovat zlato do Německa bude znamenat „cenovou stabilitu“.

Což přinejmenším prozatím skoncovalo s německými požadavky na repatriaci zlata.

Teď je otázkou, jak přesně US „diplomaticky“ dotlačí Švýcarsko k zajištění, že jejich vlastní referendum o repatriaci zlata neuspěje. Protože, když se ani Německu katastrofálně nepovedlo v roce 2013 dostat 674 tun zlata, tak je zajištěné, že Švýcarsko nedostane absolutně nic při své snaze dostat více než dvojnásobek, čili 1 500 tun zlata, pokud uspěje referendum z 30. listopadu, které takovýto výsledek vyžaduje.

Ale zase, uvážíme-li, že to byly Obamovy akce, co zničily švýcarský bankovní sektor poté, co US rozdrtily staletí se táhnoucí tradici „švýcarské bankovní anonymity“, tak by tohle mohla být zrovna ta správná akce, kterou by se „neutrální“ Švýcarsko mohlo nakonec pomstít režimu, který je stál ztrátu staletí trvajícího hlavního zdroje přílivu kapitálu do této malé, ale i tak (až do té doby) nesmírně prosperující středoevropské zemičky.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com

Čtěte také:

• O 25 bankách se povídá, že neprošly evropským stres-testem, 10 vede rozhovory kvůli kapitálové nepřiměřenosti
• Odhlasuje si Švýcarsko, že chce zpět své zlato?
• Zachrání implementace Basel III finanční systém před krachem?
• Fed odhalil své účty, evropské megabanky měly největší prospěch z nouzové pomoci
• Ron Paul se vrací na slyšení k ukončení Fedu

Sdílejte přátelům