Výňatek z úvodníku Daniela Hannana, „Demokracie by mohla Evropu zachránit před jednotnou měnou,“ v CapX.com.

„Volby nemění nic,“ řekl přísně uvažující německý ministr financí Wolfgang Schäuble. To sice mluvil o Řecku, ale mohl klidně mluvit o celém to spiknutí EU. Eurofilní elity mají k demokracii přístup ostražitě hlídaný a opatrně podmíněný. Ta má u nich sice určitě své místo, ale nikdy se jí nemůže dovolit, aby zpomalila proces politické integrace. Jak to v reakci na volební vítězství Syrizy formuloval president Evropské komise Jean-Claude Juncker: „Nemůže přeci existovat žádná demokratická volba, která by byla proti Evropským dohodám.“
A myslel to vážně.
…
Nedůvěru k masám má EU už v genomu. Její zakladatelé prožívali horory Druhé světové války a spojovali si demokracii – zvláště její formu plesbicitismu – s demagogií a s fašismem 30. let. Nedělali tedy žádné štráchy s tím, aby udělili nejvyšší moc skupině Komisařů, kteří jsou imunní vůči názoru veřejnosti. A tito Komisaři a jejich následníci se značnou samozřejmostí vždy viděli svou roli v tom, aby se vkládali do věcí, kdykoliv to voliči udělali špatně – a když např. v referendech hlasovali proti užší integraci.
.jpg)
…
Ale co by měli ti lidé absurdně známí jako „experti“ ještě spáchat, aby nás přesvědčili, že přeci nemají na všechno odpovědi? Vždyť proboha přeci euro bylo jejich největším podnikem. A oni přesto ani teď nepřiznají, že to byla hloupost.
Voliči ne vždy dělají správné věci: vždyť svět je nedokonalý, neotesaný a přízemní. Ale z obecného pravidla, čím více odpovědnosti se jim dostane, k tím odpovědnějšímu dospívají chování. Jak to formuloval nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen: „Neptejte se, zda je národ zralý na demokracii. On se zralým pro demokracii stane.“
* * *
Více si (anglicky) přečtete zde…
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com/

Čtěte také:
