Slunce a ekonomika

Ač to může znít jakkoliv provokativně, co když i samotné ekonomické cykly planety Země nějak reagují na sluneční cyklus?

Ač to může znít divně, tak opravdu existují doklady o vztazích mezi oběma.

Sluneční cykly jsou produktem procesů v slunečním dynamu. Sluneční skvrny odpovídají dočasnému rozložení magnetických polí v jeho fotosféře a jejich výskyt se zaznamenává už stovky let jako míra sluneční aktivity s tím, že je v tom typická perioda s průměrem asi 11 let. K vrcholům dochází, když je nejvyšší počet slunečních skvrn v daném cyklu.

Tyto cykly nás mohou mnoha způsoby ovlivňovat. Zvýšená sluneční aktivita přináší extrémní emise ultrafialového a rentgenového záření ze Slunce, což následně vyvolává dramatické účinky v horní atmosféře Země. Nárůst počtu slunečních erupcí a koronálních výronů hmoty může způsobovat problémy u citlivých přístrojů ve vesmíru a potenciálně i v elektrických sítích tady dole. Existují i důkazy, že klima Země se ohřívá a ochlazuje podle toho, jak sluneční aktivita buď roste, nebo klesá.

Tvrdit tudíž, že Slunce by mohlo mít nějaký dopad i na ekonomickou aktivitu nevypadá až tak přitažené za vlasy. A není to ani nijak nová myšlenka. Např. v roce 1878 britský ekonom W. S. Jevons prezentoval práci předvádějící opakované 10 nebo 11 leté cykly ekonomických krizí, o nichž věřil, že by je šlo vzhledem k podobnosti obojích období připsat slunečním cyklům. O několik desítek let později odhalil ruský profesor A. Tčijevskij širší korespondence s lidským chováním tak, jak se to odráželo na masových hnutích po celou historii.

Dnes je tyto předpoklady dost snadné testovat. V následujícím grafu máme zakreslené měsíční počty slunečních skvrn (vyhlazené po 13 měsících a středěné kvůli časovým skluzům) spolu s šedě vybarvenými vrcholy a propady recesí v US tak, jak to vypočetl Národní úřad ekonomických výzkumů (NBER).

(a) Projekce jsou vypočteny pomocí 12 měsíčních klouzavých průměru postupujících vpřed, až dokud středěný klouzavý průměr nedosáhne současného měsíce.

Ač se pozorování slunečních skvrn táhnou staletí, tak my jsme chtěli podchytit charakteristiky modernější průmyslové společnosti, a tak naše analýza začala v roce 1910.

Výsledky jsou dost zajímavé.

Podívejte se na graf a zkuste najít vrcholy až propady recesí, které začaly během stoupající fáze slunečního cyklu (když vyhlazené počty slunečních skvrn rostou). Je v tom jen jediný případ přerušení, chvíli na počátku roku 1945, kdy při konci II. světové války evropská ekonomika pocítila dopady válečné ekonomiky těchto dnů. Na druhou stranu všechny US recese se objevily na vrcholcích cyklů, na jejich dně nebo v období mezi – a to včetně Velké deprese v 30. letech.

To jsou dost pozoruhodná pozorování táhnoucí se více než 100 let. Teď by nás mohli statistici zkusit oblbnout a říci, že je to všechno jen shoda okolností. Zatím kolem každého vrcholu posledních deseti slunečních cyklů byl vždy vrchol až propad recese v US, takže by na tom něco platného být mohlo.

A pokud budou tyto vztahy nadále platit, tak jelikož jsme teď maličko za posledním vrcholem současného slunečního cyklu, tak je tu dost vysoká šance na další recesi, k níž by mělo v následujících měsících v US dojít.

Budou tentokrát centrální banky schopny porazit moc Slunce?

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com

Čtěte také:

• Popírači solárního oteplování
• Jak si z krabice od bot vyrobit klimatologický model?
• Martin Armstrong se ptá „budou zase na Wall Streetu věšet bankéře?“
• Kam se klimatologům vypařila vodní pára?
• Badatel: Zelené lži o globálním oteplování mají nastolit diktaturu. Vím to

Sdílejte přátelům