Pondělí, 5 prosince, 2022
Home Nezařazené Soukromé školství ve Velké Británii, dětská práce a stát v 19. století...

Soukromé školství ve Velké Británii, dětská práce a stát v 19. století (3/5)

Mises.cz: 18. září 2012, Hynek Řihák

Dětská práce

Se základním školstvím a povinnou školní docházkou je i úzce spojen problém dětské práce, a to zejména v továrnách. Přičemž děti běžně pracovaly v zemědělství. Dostávaly často nudné a vyčerpávající úkoly, jako byl odnos kamenů z pole, plení, rozhazování hnoje, odhánění ptáků atp. A to často za každého počasí [1]. V dřívějších dobách byl život zemědělců vyplněn prací od svítání do soumraku a někdy i déle [2]. Děti v zemědělství někdy pracovaly i s cestou do místa práce od 5:30 do 19-20 hodin [3]. Rodiče se sami snažili dětem sehnat práci v zemědělství mimo jejich polnosti (pokud vůbec nějaké měli) a posílali je do tzv. gangů, kde pracovaly za plat na farmách. Ani tyto gangy se nevyhnuly regulacím a od roku 1867 nesměly zaměstnávat děti mladší 8 let a gangy složené z obou pohlaví byly zakázány. Od roku 1870 (respektive 1880) pak musely být děti do 10 let (případně i více) ve škole [4]. Dále před 70. lety 18. století byla v Británii textilní manufaktura především domáckou výrobou, při které děti svým rodičům pomáhaly [5]. Co se týče dětské práce v zemědělství, na malých (rodinných) farmách byla tato běžná až do roku 1914. Skutečně ještě pro začátek 20. století v Británii píše J. Brown, že na malé, hlavně mléčné farmě nebyla žádná známka volného času v běžném dni, jen trvalé kolo dřiny. Děti pomáhaly i v jiných podnikáních svých rodičů. Běžně se účastnily i domácích prací: donáška uhlí, vody, úklid, hlídání sourozenců atp. [6] J. Newby k práci v zemědělství a výuce dodává: „Ve velkých rodinách každý musel přispět k rodinnému příjmu. Jako více důležité se vidělo učit dcery péct, vařit, dojit, dělat máslo a sýr než číst.“ [7] Továrny a kapitalisté jsou v tom tedy docela nevině.

Do konce 19. století postupně došlo k redukci dětské práce ve většině oblastí ekonomiky. Dle P. Horn se tak stalo díky změnám v produkčních metodách a díky striktnější aplikaci práva ohledně vzdělávání [8]. Význam však musel mít i velký nárust blahobytu, který umožnil více rodinám se přestat spoléhat i na příjmy dětí a vedl zároveň i k další tvorbě úspor nutných k tomu, aby bylo možné vůbec zavést nové produkční metody ve výrobě. V roce 1876 pracovalo v celém národě jako half-timeři 201 tisíc dětí, roku 1897 to bylo 111 tisíc dětí a do let 1911-2 to bylo 70 tisíc dětí [9]. Roku 1901 se odhadovalo, že po skončení vyučování pracuje okolo 150 tisíc dětí – tj. asi 4 % školáků navštěvujících základní školu [10]. Intelektuálové si prostě všimli toho, že děti pracují tehdy, až děti začaly pracovat v továrnách a ve městech [11]. Samozřejmě stejně jako v zemědělství byla často taková práce těžká a někdy i hrozná. Nicméně T. May ve své knize „Victorian Factory Life“ uvádí, že zde byly stovky, ba i tisíce stran vytvořené parlamentními šetřeními a komisemi na toto téma, ale ne všechny byly prosté předsudků. Dále uvádí, že zde byla propaganda o strašlivých podmínkách a brutalitě ve formě poesie, románů a údajných (tj. vymyšlených) autobiografií. Přestože někteří zaměstnavatelé dle Maye hnali situaci do extrému, tak by bylo chybné odsuzovat celou generaci tehdejších továrníků, zvláště pokud se přihlédne k dobovým standardům [12]. Pro ilustraci, pracovní podmínky v přádelně bavlny vykazovaly vysokou teplotu a vlhkost, kterou požadoval tehdejší výrobní proces. V některých částech výroby byla zaznamenána teplota i 32 °C. Dále, těžká namáhavá práce vedla k tomu, že děti byly vzhledem ke svému věku příliš svalnaté, a tím vlastně degenerované. Samostatnou kapitolou je práce v dolech, její rizika zde není nutné zdůrazňovat [13]. Ovšem takové věci byly způsobeny zpravidla nedostatkem úspor a případně i vynálezů anebo jejich negativní dopady nebyly v té době známy.

Ekonomické přínosy dětské práce

Někteří rodiče považovali hodnotu vzdělání za nízkou, byli to ti, kteří od mala také pracovali [14]. Během většiny 19. století bylo považováno za dobré, aby šly děti pracující vrstvy pracovat a tak se připravily na svět dospělých [15]. Preferovaly se tedy praktické věci, umožňující snažší zařazení se do tehdejšího života. Děti také měly rády nezávislost ve vydělávání vlastních peněz. Jiný zdroj uvádí, že „většina dětí byla hrdá na to, že přispívá do rodinného příjmu, a na pocit, že vstoupila do světa dospělých.“ [16] Paradoxně některým dobovým moralistům dělala problém nestydatá vyzývavost (vzdor) dětských pracovníků [17]. Co se týká dětí half-timerů, tak dle hlášení z roku 1909 měly spíše větší zájem o továrnu než o školu. Tento systém navíc mohl dle některých poskytnout dětem manuální zkušenosti, které se mohly hodit v dalším životě [18].

Největší význam měly ovšem peněžní přínosy dětské práce. Doboví podporovatelé dětské práce upozorňovali, že děti mají ústa, které je nutno nakrmit [19]. Uveďme pár příkladů. V ranných 30. letech 19. století mohl být plat muže v přádelně bavlny asi 10 až 13 šilinků (1 libra se rovnala 20 šilinkům) týdně, což bylo méně než polovina toho, co mohla vydělat jeho žena a děti. P. Horn uvádí, že ne všichni rodiče vítali „Elementary Education Act“ z roku 1870, protože to znamenalo ztrátu přjmu z dětské práce a nutnost platit školné [20]. Výše jsme citovali, že v zemědělství musel k rodinnému příjmu přispět každý člen velkých rodin. V době začátku vlády královny Viktorie (přelom 30. a 40. let) byla průměrná týdenní mzda pracovníka na farmě okolo 13 šilinků týdně, pokud však pracovala žena a děti, tak celková týdenní mzda mohla dosáhnout i skoro 1 libry týdně. To už mohlo dělat významný rozdíl u rodin žijících na existenčním minimu [21].

P. Horn uvádí příklad, kdy si tři sirotci dětskou prací v Londýně vydělali na bydlení, stravu a šaty [22]. Stěží by něco takového mohli udělat, kdyby museli chodit do školy. Jiný příklad z roku 1863 uvádí, že dítě vyrábělo krabičky na zápalky a z jeho výplaty byla rodina schopna platit nájem jednoho pokoje, byť mizerného [23]. Něco podobného uvádí další příklad z počátku 20. století, když se rodina poté, co začala dcera pracovat v továrně, mohla přestěhovat do lepšího domu [24]. Z roku 1889 pochází odhad, že 30 % londýnských rodin nemůže žít jen z mužovy výplaty [25]. M. Ball a D. Sunderland píší, že „chudobě se dalo obecně vyhnout, když lidé pracovali, zvláště jestliže několik členů nízkopříjmové domácnosti mělo současně práci.“ [26]

Co se týká kvalifikace, tak průmysl se stával v té době více sofistikovaným a vlastníci továren požadovali lépe vzdělané lidi [27]. To tlačilo na zvyšování gramotnosti u obyvatelstva. Na druhou stranu i nekvalifikovaná pracovní síla se může stát žádanou, pokud je pro podnikatele dostatečně levná. Podnikatelé pak takovou pracovní sílu mohu použít k obsluze strojů s jednoduchou obsluhou, které i přestože mohou být složité a je potřeba na jejich výrobu kvalifikovanou práci, celkově kvalifikovanou práci šetří a šetří i celkové výdaje na práci [28]. To se stalo i ve sledované době, kdy v 90. letech 19. století byly zaváděny do výroby automatické a poloautomatické stroje. Toto se setkalo s tuhým odporem kvalifikovaných pracovníků a stávkami, které vedly k masovým výlukám z let 1897 a 1898, kdy bylo propuštěno 47,5 tisíce lidí z více jak 700 firem [29].


[1] Sacks, s. 15 a 17.
[2] May, s. 6.
[3] Sacks, s. 19.
[4] Horn, s. 104-106
[5] Sacks, s. 33. Pro tuto manufakturu se někdy používá termín rozptýlená manufaktura.
[6] Horn, s. 95-99 a Brown, s. 5.
[7] Newby, s. 35
[8] Horn, s. 101.
[9] Ibid, s. 101.
[10] Ibid, s. 117.
[11] Domnívám se, že spisovatelé alespoň v Českých zemích často život na vesnicích přehnaně idealizovali, vyjímkami jsou třeba K. Klostermann anebo J. Lada.
[12] May, s. 14. Pravděpodobně největší skandály sledované doby jsou spojeny s veřejnými workhousy a jejich prodáváním dětí do továren v 1. polovině 19. století – viz Newby, s. 54.
[13] Horn, s.103 a Sacks, s. 36-37.
[14] Sacks, s. 36 a podobně Horn, s. 35.
[15] Sacks, s. 33.
[16] Sacks, s. 36 a Horn, s. 103-104 a podobně i s. 108.
[17] Ibid, s. 116.
[18] Ibid, s. 104 a 114.
[19] May, s. 15. Myslím, že spíše než o podporovatele dětské práce šlo odpůrce jejího regulování.
[20] May, s. 15 a Horn, s. 23.
[21] Sacks, s. 13.
[22] Horn, s. 68-69.
[23] Sakcks, s. 8.
[24] Newby, s. 55.
[25] Ibid, s. 54-55.
[26] Ball, s. 423.
[27] Sacks, s. 53.
[28] Nekvalifikovaná pracovní síla se může stát žádanější i bez toho, že by byla vybavena lepšími stroji. To se může stát například v době hospodářských krizí (tzv. Ricardův efekt).
[29] May, s. 50.

Originální článek naleznete zde:

Soukromé školství ve Velké Británii, dětská práce a stát v 19. století (3/5)

0
0
votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

RELATED ARTICLES

Liberlend u lobističkim dokumentima SAD, Vojvodina glavni partner te „države“

VESTI Autor:Radio Slobodna Evropa20. jul. 202217:3912 komentara Izvor: N1 Poluostrvo od sedam kvadratnih kilometara na reci Dunav...

Sedláci v Itálii, Španělsku a Polsku se přidávají k holandským protestům: „Nejsme otroci“

Sedláci v Itálii, Španělsku a Polsku se přidali k holandským sedlákům, aby protestovali proti ‚Zeleným‘ vládním regulacím, které decimují jejich průmysl, když je nutí...

Předurčená k válce?

Přemysl Janýr, Vídeň, březen 2022 Europe: Destined for Conflict? (Evropa: předurčená ke konfliktu?) byl titul referátu, který přednesl George...

Most Popular

Maďarsko EU zablokuje poslání dalších 19 miliard $ Ukrajině, říká Orbán

Jakýkoliv pokus Evropské unie poslat dalších 19 miliard $ Ukrajině Maďarsko zablokuje, vyhlásil Viktor Orbán. Maďarský ministerský předseda Viktor...

Co to proboha dělají USA svým evropským spojencům?

Natasha Wright, Strategic Culture Foundation 29.11.2022, přeložil Přemysl Janýr A co je nejdůležitější, je EU vůbec dost statečná,...

Zbraně Západem posílané na Ukrajinu prosakují do Afriky, říká nigerijský prezident

Nigerijská vláda říká, že zahraniční dodávky zbraní posílané ze Západu ukrajinské vládě se začínají šířit po západoafrickém regionu. Ty ilegální zbraně začaly...

Šéfová EU srovnává ruskou invazi na Ukrajinu s britskou přítomností v Irsku

Ruská invaze na Ukrajinu je srovnatelná s britskou historickou vládou nad Irskem, poukázala v pátek šéfová Evropské komise. Šéfová nevolené Komise...

THE EDITORS RECOMMEND

0 0 votes
Article Rating
16
0
Would love your thoughts, please comment.x