S tím, jak se výnosy ze španělských 10-letých dluhopisů pohybují na ‘relativně’ zdravých 5% a byly taženy i nevyhnutelně níže slibem pomoci ECB někdy v budoucnu, začal být trh zvědavý, kdo je tím, kdo to tak udržuje. No, ale už se nediví. Jak uvádí WSJ, Španělsko potichoučku ždímalo nejbohatší spořící kasičku v zemi, Rezervní fond sociálního zabezpečení, a užívalo si ho jako nákupce poslední záchrany pro španělské vládní dluhopisy – s tím, že nejméně 90% z 65 miliard € fondu bylo investováno do čím dál riskantnějšího španělského dluhu. To samozřejmě není nic nového, USA a Irsko využívá kvazi-vládních organizací k vlastnímu financování v začarovaném kruhu vzájemného zničení už roky – jediný rozdíl je v tom, že mají na trhu pokladničních poukázek i jiné kupce, zatímco ve Španělsku je tento okrajový nákupce kriticky důležitý, aby podržel na hladině tu potápějící se loď.
Španělsko hájí použití penzijních fondů k nákupům dluhopisů jako trvale udržitelné potud, pokud mohou vydávat dluhopisy – a vůbec jediný způsob, jakým ve skutečnosti mohou dluhopisy protlačit na veřejných trzích, když použijí aktiv z penzijních fondů.„Dělá nám to velké starosti, prostě teď nevíme, kdo zaplatí penze těm, co jsou teď mladší,“ dodali bychom i těm, kdo jsou starší.
Od Wall Street Journal: Španělsko si v zápůjční horečce vyprázdnilo penzijní fond
Španělsko si potichoučku ždímalo nejbohatší spořící kasičku v zemi, Rezervní fond sociálního zabezpečení, jakožto nákupce španělských vládních dluhopisů poslední záchrany, čímž to vyvolalo otázky o roli tohoto fondu jako garanta výplaty budoucích penzí.
Teď je ta skoro nepovšimnutá zápůjční horečka probíhající uprostřed vleklé ekonomické krize skoro u konce, protože už tam toho moc na vybrání nezbývá. Přinejmenším 90% z 65 miliard € tohoto fondu bylo investováno do čím dál rizikovějšího španělského dluhu, tvrdí oficiální čísla, a vláda začala stahovat hotovost na nouzové platby.
Ač tento trend přilákal jen málo pozornosti či pobouření veřejnosti, začal dělat starosti relativně malému počtu nezávislých finančních analytiků, kteří tento fond studují, když se používá jako záruka výplaty budoucích penzí.
A jinými slovy a k dokreslení tohoto obrázku, pokud tohle není začarovaný kruh, jsou tu zprávy od Liebremercado, že podle Španělské konfederace zaměstnavatelských organizací je asi 60% španělských společností teď ve ztrátě. Podle překladu z Googlu:
Prezdent Španělské konfederace zaměstnavatelských organizací (CEOE) odhadl, že „60 procent společností je ve ztrátě. Problém je i to, že podnikatelé jsou přemýšlivější a odchází pryč.“
Dobrou odpověď dal Joan Rosell, když se ho zeptali, zda vnímá „španělské občany jako příliš negativistické“ v interview s listem La Razon, který vydal speciál s titulkem „2013 začíná zotavení,“ a ten řekl, že „sociální nepokoje jsou evidentní a svět businessu není žádná výjimka.“
Prezident CEOE si myslí, že soukromý sektor „už udělal?? všechny ty restrukturalizace, co musel, a pokles zaměstnanosti v soukromém sektoru se téměř zastavil. Teď je řada na restrukturaci veřejného sektoru.“
Poté, co definoval první rok vlády Mariano Rajoye jako rok šoku, si Rosel myslí, že španělská ekonomika zůstává „v mnoha oblastech nadměrně tlustá. Centrální vláda, regionální a lokální vlády. Zamezte duplicitám. Jsme hyperregulovanou zemí.“
Není přesně jasné, proč má překlad od googlu problém s tím předposledním slovem…
Překlad: Miroslav Pavlíček pro reformy.cz Zdroj: zerohedge.com