Obracím se na Vás ve chvíli, která je pro mě, jako členku ODS, velmi těžká a složitá. Prosím, abyste věnovali chvíli svého času následujícím řádkům.
V roce 1998 jsem pracovala jako moderátorka rádia Metuje a jako skalní příznivec pravicové politiky jsem moderovala na náměstích našeho okresu vystoupení kandidátů za ODS do voleb do Poslanecké sněmovny. Jeden z mítinků se konal i v Hronově. Právě na něm mě oslovili manželé Hubkovi a nabídli mi místo na kandidátce ODS v podzimních komunálních volbách téhož roku. Bylo mi 33 let. Souhlasila jsem. Chtěla jsem podpořit stranu, která hlásala pravicové myšlenky i přesto, že prošla těžkou zkouškou v Sarajevském atentátu v roce 1997. Můj důvod byl jediný. Oba mí rodiče nepatřili v minulém režimu díky svým názorů k prominentům, právě naopak. Jejich postoje ovlivnily i můj život. Se samými jedničkami ze základní školy byl problém se dostat na školu střední, o vysoké jsem si mohla nechat jen zdát.
Komunální volby v roce 1998 vyhráli v Hronově kandidáti za Rozvoj města, kteří s ODS utvořili koalici s tím, že ODS měla možnost získat post starosty. Vlastně ze dne na den jsem se měla rozhodnout, zda tuto funkci přijmu. Byla to pro mě obrovská výzva, svou roli zcela určitě hrála i „mladistvá nerozvážnost“, naprostá neznalost problematiky … Šla jsem do toho. Pak ještě podruhé, potřetí počtvrté … Hronovská ODS mi vždy byla obrovskou oporou. Nesmírně si vážím toho, že mi opakovaně dala důvěru i ve chvílích, kdy jsem měla velké zdravotní i osobní problémy. Místní sdružení se rozrostlo, přišli noví členové, kteří byli přínosem pro staré matadory i pro mě samotnou. Nový pohled na dění ve městě se po letech na radnici vždycky hodil a nenechal mě usnout na vavřínech. Jsem za to vděčná.
Velmi pozitivně se rozvíjela i spolupráce s oblastí, v roce 2004 jsem dostala důvěru a mohla kandidovat za ODS v krajských volbách. Ze 45 kandidátů jsem se získaným počtem hlasů obsadila 4. místo a stala jsem se krajskou zastupitelkou. Byla to velká škola, zajímavá zkušenost. Snažila jsem se vše, co jsem se na kraji dozvěděla, předávat svým kolegům nejen v Hronově, ale v celém okrese, a to bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Možná to bude znít naivně, ale já opravdu chtěla, aby se věci hnuly správným směrem, aby se města a obce v okrese Náchod měly dobře.
Snad o sobě mohu říci, že jsem nikdy nešla bezhlavě s davem, nebyla jsem a nejsem pouze poslušným členem stáda. ODS pro mě byla platformou, která byla diskusi otevřena a já jsem to velmi oceňovala. Snažila jsem se udělat si na různé věci svůj názor a také jsem jej nahlas říkala – v hronovské ODS, v zastupitelstvu města i kraje a samozřejmě i v rámci oblasti. I přesto jsem se vždy snažila být loajálním členem ODS, který se snaží vyříkat si problémy pouze mezi svými.
Zásadní zlom mého vnímání ODS a jeho hlavních reprezentantů v rámci náchodského okresu nastal v roce 2005. Byla jsem tehdy členkou představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Náchod, která je tzv. společností smíšenou. Znamená to, že vlastní a také sama provozuje vodovody a kanalizace na většině území okresu Náchod. Jejími akcionáři jsou města a obce, které svůj majetek do společnosti vložily. Představitelé jednotlivých měst také byli a jsou členy představenstva a dozorčí rady. Ve zmíněném roce 2005 se začaly objevovat hlasy, že společnost je slabá, nebude schopna řádně obnovovat svůj majetek, že nemá dostatek finančních prostředků. Jedinou správnou cestou měl být vstup strategického partnera, který by do vodárny vložil kapitál a ujal se provozování. Hlavním aktérem na scéně byla francouzská Veolia, která získala hradeckou vodárnu. Ve vedení města Hradce Králové byla tenkrát ODS. Veolia měla o náchodskou vodárnu eminentní zájem. Ne kvůli provozu vodovodů a kanalizací, ale kvůli strategickému zdroji pitné vody v Polické křídové pánvi.
O tom, jak moc Veolia o naši vodu stála a jaké bylo její napojení na ODS svědčí návštěva tehdejšího primátora Hradce Králové Otakara Divíška v Náchodě. Se zástupci firmy Veolia přesvědčoval představitele samospráv okresu Náchod o potřebě vstupu strategického partnera do náchodské vodárny. Stejnou rétoriku převzali představitelé náchodské ODS – poslankyně Mgr. Zdeňka Horníková, Ing. Oldřich Čtvrtečka – tehdejší předseda představenstva společnosti VaK Náchod (bývalý starosta města Náchod) a také JUDr. Libuše Růčková – tehdejší členka dozorčí rady společnosti Vak Náchod (bývalá starostka města Broumova). Jak sláma z bot tenkrát „čouhala“ snaha všech jmenovaných dostat Veolii do náchodské vodárny. Raději se neptám proč. Pro mě byla důležitá fakta. Zjišťovala jsem si je na Ministerstvu zemědělství, na asociaci SOVAK, která sdružuje všechny vodárny v České republice, ptala jsem se tam, kde již se vstupem strategického partnera měli své zkušenosti, zjišťovala jsem, zda náchodská vodárna po vstupu strategického partnera bude mít šanci sáhnout si na evropské peníze. Závěr ze zjištěných skutečností byl jasný – NE pro vstup strategického partnera.
Rozhodnutí o tom, zda do náchodské vodárny vstoupí strategický partner, bylo na jednotlivých akcionářích – zastupitelstvech měst a obcí. Snažila jsem se všemi možnými dostupnými prostředky předat zjištěné informace těm, kteří o tom měli rozhodovat. Ano, v tuto chvíli jsem určitě nebyla loajálním členem ODS. Právě naopak. Jsem na to ale pyšná. Nenechala jsem se zastrašit, zmanipulovat a ovlivnit při rozhodování o tom, jak to bude s náchodskou vodárnou. Mým největším politickým úspěchem za celou moji kariéru je to, že jsem přispěla k tomu, že náchodská vodárna zůstala smíšenou společností a zastupitelstva neschválila vstup strategického partnera. K dnešnímu dni získala vodárna na dotacích více než 168 mil. korun od Ministerstva zemědělství a Státního fondu životního prostředí. Získané finanční prostředky pomohly čistírnám odpadních vod v Náchodě, Novém Městě nad Metují a také kanalizaci v Teplicích nad Metují. Pokud by byl schválen vstup strategického partnera a podepsány dlouhodobé smlouvy o provozování, pak by potřebné investice nebyly hrazeny z dotací, ale z vodného a stočného, tedy z kapes občanů. Jen pro srovnání – cena vodného a stočného je v roce 2012 v Hradci Králové (provozuje Veolia) o Kč 13,14 m3 vyšší než v Náchodě.
Výše uvedené skutečnosti měly vůči mé osobě ze strany náchodské ODS jasný a konkrétní dopad. V roce 2008 ani v roce 2012 jsem se nedostala na krajskou kandidátku, nebyla jsem již nikdy zvolena jako delegát na kongres ODS, delegát na regionální sněm ani do vedení oblasti Náchod. To vše i přesto, že právě v Hronově, kde čtvrté volební období zastávám funkci starostky, dosáhla ODS ve všech volbách velmi dobrých, většinou i nejlepších úspěchů v rámci okresu. Můžete si stejně jako já položit otázku, jak moc poslankyně a předsedkyně oblasti Náchod Mgr. Zdeňka Horníková chtěla společně s dalšími jmenovanými, aby Veolia náchodskou vodárnu ovládla. Můžete si stejně jako já položit otázku, jak velká asi byla ztráta zainteresovaných hráčů z neuskutečnitelného vstupu strategického partnera. Odpovídá tomu počet let, ve kterých jsem v trestu. A nejen já.
Byla jsem s ODS loajální v tom, že jsem celé roky výše uvedené informace nikdy veřejně neprezentovala. Věděla jsem, že zmaření vstupu strategického partnera berou všichni jmenovaní jako velký neúspěch. Cosi slíbili a já, společně s dalšími, jsem jejich plány a sliby dané Veolii překazila. Znovu říkám, jsem na to pyšná. Nabízí se otázka, proč tedy právě teď skončila moje loajalita. Na posledním oblastním sněmu, který se konal 17. února 2012 v Náchodě, jsem si zcela jasně uvědomila, že nejenom já, ale i lidé z mého místního sdružení, ale i další lidé, kteří kdykoliv v minulosti projevili sympatie s mou osobou v jakémkoliv směru, jsou těmi, které ODS v okrese Náchod nechce, neuznává, perzekuuje, napadá, obviňuje, zkrátka dává jim nálepku těch špatných. Že je důvodem mé nevolitelnosti a neoblíbenosti můj postoj v kauze „vodárna“ bylo na sněmu přímo a otevřeně řečeno. Přidán byl i důvod komunikace s bývalým členem ODS senátorem Ing. Petrem Pakostou. Také on si totiž dovolil veřejně říci svůj vlastní názor na problematický prodej náchodského pivovaru. Pakosta má pivovar, Nedvědová vodovody. To jsou velmi zjednodušeně vyjádřena stigmata, která nám ODS v oblasti Náchod přiřknula. Prosba o demokratickou a věcnou diskusi nebyla ani v jednom případě umožněna.
Odcházím z ODS. Je to pro mě velmi bolestné a těžké rozhodnutí. Důvodem není mé nezvolení na kandidátku ODS do Zastupitelstva Královéhradeckého kraje do voleb v letošním roce (nedostala jsem se na ni již před čtyřmi roky, jak jsem uvedla), ale to, že se náchodská oblast stala z převážné většiny stádem bez vlastního názoru, což je zcela účelová politika předsedkyně oblasti Mgr. Zdeňky Horníkové v duchu hesla „mezi slepými je jednooký králem“. Diskuse na problematická témata se nekoná, volební výsledky jsou tristní, jejich příčiny se nediskutují, vlastně to nikomu nevadí. Mlčící většina nic nedělá, ale „správně“ hlasuje. Ten, kdo něco dělá, má vlastní názor, podněcuje diskusi, upozorňuje na problémy – ten je na pranýři. Pár statečných je znechucených, otrávených, ale ovládané většině nejsou schopni konkurovat. A tak postupně odcházejí a ODS ztrácí členy i příznivce. Ani to prý nevadí, jak bylo na sněmu předsedkyní Mgr. Zdeňkou Horníkovou řečeno. Také bývalý předseda regionu Mgr. Ivan Adamec k tomu na posledním regionálním sněmu v určitém kontextu nabádal. Ptáte se proč to „většině“ nevadí a proč to všechno tak je? Odpověď znám, ale je to hodně dlouhý příběh, který už v tuto chvíli není podstatný.
Odmítám se vlámat do dveří, které jsou zavřeny. Chtěla jsem ODS opakovaně pomoci – tváří, zkušeností, důvěrou občanů v mou osobu. Právě proto jsem na oblastním sněmu kandidovala do krajských voleb i na naprosto nevolitelná místa. Vyhráli nade mnou nepřítomní, většině neznámí kandidáti. Bylo to tak domluveno. Je to tak domluveno již od roku 2005! A tak odmítám být v ODS s lidmi, kteří nectí základní principy demokracie, upřednostňují osobní zájmy před idejemi ODS. Odmítám podporovat ty, kteří nemají vlastní názor a jsou jen hluchými a slepými členy stáda. Odmítám být nadále mezi těmi, kteří byli ochotni předat na zlatém podnose zahraniční firmě strategickou surovinu – naši vodu!
Závěrem chci jen říct, že hronovská ODS je partou lidí, kterých si nesmírně vážím a děkuji jim za podporu i za to, že mi umožnili stát v čele města Hronova. Je to moje největší životní škola a zkušenost. Patří jim můj velký dík. Děkuji i všem členům ostatních sdružení ODS Náchod, kteří veřejně, v ústraní, ale i naprosto tajně, vyjádřili souhlas s mými názory a postoji. Mám jediné přání, aby v budoucnosti svůj názor mohli říci zcela svobodně a nahlas bez jakékoliv perzekuce. To současná ODS v okrese Náchod nenabízí. A právě proto z ní odcházím.
Děkuji všem za spolupráci, přeji vše dobré v životě osobním i profesním
Hana Nedvědová, starostka města Hronova
Kam dál:
- Projev Víta Jedličky (Reformy.cz) na ideové konferenci ODS
- Hra na demokracii v Hradci Králové? Atol (ISP), lži a dluhy