Německá kancléřka Merkelová se pečlivě vyhýbá používání slova „hrozba“
Čtvrteční on-line summit hlav států a vlád Evropské unie nedosáhl žádný pokrok v otázce provázání rozpočtu a fondů zotavení s kritérii vlády zákona, když Polsko s Maďarskem oznámily, že budou-li s jejich výplatou spojena jakákoliv politická kritéria, tak budou rozpočet vetovat.
Jak maďarský, tak polský ministerský předseda se k poradě připojili, když předtím jasně vyjádřili své postoje; den před summitem je podpořil i slovinský ministerský předseda Janez Janša.
„Určité politické skupiny otevřeně vyhrožují použitím tohoto instrumentu nesprávně nazývaného ‚vláda zákona‘ k ukáznění jednotlivých členských států EU přes většinové hlasování,“ napsal Janša v dopise prezidentovi Evropské rady Charlesu Michelovi publikovaném místními médii.
Maďarsko s Polskem zablokovaly 750 miliard € balíčku zotavení EU stejně jako sedmiletý rozpočet 1,8 bilionu €. K tak radikálnímu kroku se rozhodly kvůli bruselskému pokusu „vnutit členským národům cizí hodnoty“ v dlouho se táhnoucím sporu o principy vlády zákona, imigrace a politického prostředí jak v Polsku, tak v Maďarsku.
Před poradou řekl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács, že odpovědnost je teď na těch členských státech, které přepsaly původní dohodu dosaženou na červencovém summitu EU, během něhož dalo Maďarsko jasně najevo svůj postoj, že nebude s politickými kritérii k rozdělování fondů EU souhlasit.
Jakýkoliv pokus o sblížení postojů zablokovaly především Holandsko a Francie. Holandský ministerský předseda Mark Rutte řekl, že současný postoj Evropské unie k vládě zákona je „pouhým minimem,“ přičemž francouzský ministr evropských záležitostí Clement Clément Beaune na summitu řekl, že Francie trvá na kritériích vlády zákona, protože „v sázce jsou naše hodnoty a náš evropský projekt.“
Beaune rovněž nadhodil nápad, že ostatních 25 členských států by mohlo pokračovat bez Maďarska a Polska.
„Hledáme možnosti, jak se uchýlit k poslední možnosti jak pokračovat bez zemí, které tu dohodu blokují,“ řekl Beaune, což je postoj, který s ním rovněž sdílí Guy Verhostadt ze seskupení europarlamentu Obnova Evropy, který v článku napsal, že Maďarsko a Polsko by se měly prohlásit za podvraťáky a postupovat by se mělo dál bez nich.
Německá kancléřka Angela Merkel, která do konce roku zastává rotující předsednictví Evropské unie, byla daleko opatrnější a zdůrazňovala, že „musíme v rozhovorech s Maďarskem a Polskem pokračovat.“
Když byla tázána, zda by měla Evropská unie Maďarsku a Polsku hrozit odebráním jejich hlasovacích práv, tak Merkelová řekla:
„Pro mě není v tomto kontextu slovo ‚hrozba‘ vůbec přijatelným slovem. Je naší povinností zkusit najít průchodnou cestu.“
Dalším naléhavým problémem tohoto summitu byla dohoda o Brexitu, kdy 19. listopad byl zatím považován za posledním termínem k dosažení dohody mezi Británií a Evropskou unií; ale i to padlo, jelikož šéf vyjednavač EU Michel Barnier byl nucen k sebe-izolaci, takže se rozhovory tváří v tvář suspendovaly.
Náhledový obrázek: Prezident Evropské rady Charles Michel ve čtvrtek 29. října 2020 mluví s vůdci EU během videokonferenčního summitu EU v budově Evropské rady v Bruselu. Vůdci EU pořádali videokonferenci k řešení potřeby posílit kolektivní úsilí proti pandemii COVID-19. Rovněž diskutovali o karanténních předpisech, o sledování přeshraničního kontaktu, o dočasných omezeních na nikoliv nezbytné cestování do EU a o strategii očkování. (Olivier Hoslet, Pool via AP)
November 20, 2020
editor:DÉNES ALBERT
author:REMIX NEWS
via:REMIX NEWS