BRUSEL (AP) – Vůdci Evropské unie v pátek rozběhli maratón rozpočtových summitů, aniž by se na čemkoli dohodli, kdy jejich postoje jsou natolik rozdílné, že se nedokázali dohodnout ani na tom, kdy se nad touto spornou věcí sejdou znovu.
Tito vůdci po 28 hodinách rozhovorů nedokázali najít jakýkoliv kompromis, kdy půl tuctu bohatých členských států trvá na tom, že nebudou do příštího dlouhodobého výdajového balíčku nalévat více peněz, když už teď to má být kolem jednoho bilionu euro.
„Rozdíly jsou prostě příliš veliké,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová. „Je před námi pořád spousta práce.“
V sázce je to, zda jsou vůdci nachystáni nalít své peníze tak, aby přitékaly k jejich ústům, anebo aby tekly do politických ambicí Evropy. Spolu s tím, když je postihl jen ubohý ekonomický růst, tak si nemohou dovolit, aby to pro domácí diváky vypadalo, že mrhají penězi daňových poplatníků.
„Jak říkala moje babička, aby se ti něco povedlo, tak to musíš zkoušet,“ řekl předseda Rady EU Charles Michel. Není ale vůbec přesně jasné, kdy by nový summit měl proběhnout.
„Práce bude pokračovat v nadcházejících týdnech a měsících,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. „Došlo k určitým pokrokům, ty ale nejsou ještě dost dobré.“
Kromě problémů se shodou mezi bohatými a chudšími státy, situaci rovněž ztížil odchod Británie na počátku měsíce, když ta byla velkým přispěvatelem do pokladny EU.
„Jsou to nesmírně obtížná vyjednávání, zvláště s výpadkem příjmů po Brexitu mezi 60 a 75 miliardami euro,“ řekl Michel.
Tzv. „Šetrná čtyřka“ Rakouska, Dánska, Holandska a Švédska a několik další si myslí, že rozpočet EU na roky 2021-2027, do kterého vymysleli financování ambiciózních politik jako je klimatická změna a digitální ekonomika, by měl obnášet nanejvýš 1% hrubého národního důchodu 27 národů tohoto bloku.
Na druhou stranu mnohé chudší členské státy a Evropský parlament by chtěly trvat na vyšším rozpočtu s 1,3 procenty.
„Já chápu, jak to je, když jste ministerským předsedou země, která má chudé regiony a ubohé infrastruktury, já to chápu…, ale co se týče procent, zůstávám neochvějný,“ řekl reportérům v Brusle dánský ministerský předseda Mette Frederiksen.
Holandský ministerský předseda Mark Rutte řekl: „Existuje způsob, jak se z toho dostat. Ale ne dnes v noci.“
Potyčky o sedmiletý rozpočet jsou v EU už téměř tradicí, kdy k tomu vedou vleklé porady.
„I v minulosti to bylo stejné. Potřebujeme ještě dva nebo tři summity. Doufám, že příště už dosáhneme nějakého nového průlomu,“ řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Je to ale věc, kterou nelze protahovat do nekonečna. Výdajový plán EU na rozdíl od národních rozpočtů nelze podle podmínek balíčku předchozích sedmi let nějak korigovat. Právní základna takového rozpočtu by se bez dohody vytratila.
Od příštího roku by se peníze na pomoc chudším evropským regionům vytratily a těch pět zemí, které v současnosti dostávají rabaty – tedy vratky svých peněz, protože přispívají více, než dostávají, by o ty peníze přišly a jejich příspěvky by „raketově vylétly do výšin,“ říkají činitelé EU.
Není to jen o vleklém summitu. Celý ten rozpočtový proces začal před téměř dvěma lety a Evropská komise trvala na tom, že musí být hotov už loni na podzim, jelikož současné rozpočtové období uplynulo s loňským prosincem.
Stručně řečeno „Šetrná čtyřka“ s podporou Německa stojí v linii proti „Přátelům koheze,“ tj. skupině hlavně středo a východo-evropských zemí, které chtějí, aby k nim pokračoval přítok „kohezních fondů“ – tj. peněz určených na pomoc k rozvoji chudších regionů.
„Chceme-li dosáhnout dohody, tak si myslím, že všichni budou muset být pružní. Nemůže to být tak, že jedna nebo několik zemí budou zkoušet diktovat výsledek,“ řekla finská ministerská předsedkyně Sanna Marin.
Vůdci chtějí dokázat, že i po odchodu Británie z jejích řad může Evropa pořád ještě ukout výhled na cestu k zářným zítřkům, ale po Brexitu váznou se značnou dírou v rozpočtu – asi 75 miliard euro během sedmi let.
V celkovém souhrnu to pro největší obchodní blok není nijak obrovská částka peněz. Dokonce i bilion euro, které zní jako obrovské číslo, ve skutečnosti obnáší částku asi 1% hrubého národního důchodu 27 národů EU dohromady.
Rozpočet také pochází z celních výnosů a z příjmů z pokut, které komise uloží, a tato výkonná složka EU jich v posledních letech uvaluje spoustu v případech řízení proti porušování hospodářské soutěže včetně technologických firem a dalších.
Takže žádná země neplatí ani 1 % svého hrubého domácího důchodu a debata je o částce asi 0,3 procenta.
Ale není to jen o přesvědčení několika zdráhavých zemí, aby konečně už vyklopily prachy. Konečnou dohodu o rozpočtu musí ratifikovat i Evropský parlament a v tomto okamžiku to vidí evropští zákonodárci zase úplně jinak.
„V tomto okamžiku nám zbývá část 230 miliard euro,“ řekl tento týden předseda Europarlamentu David Sassoli.
Angela Charlton v Bruselu a Jan M. Olsen v Kodani k této zprávě přispěli.
© 2020 AP
By Voice of Europe 22 February 2020
Zdroj: https://voiceofeurope.com/2020/02/eu-summit-a-total-fail-no-deal/