Níže je aktualizovaná verze mého sloupku v Hill o rozhodnutí Facebooku pokračovat se zákazem bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Tento víkend stojí za pozornost, jak se Twitter uchýlil k vtíravé reakci na postřeh pronesený Donaldem Trumpem Jr., když ten tweetnul „Biden není příští FDR (Franklin Delano Roosevelt), je to příští Jimmy Carter.“ Twitter se uchýlil k tvrzení, že mnozí jsou tou poznámkou „zmateni,“ protože Carter byl velký humanista a nositel Nobelovy ceny. V tom okamžiku o sobě hodně řekli. Tyto společnosti teď ohledně komentářů na svých platformách jednají buď jako cenzoři nebo jako chytrolínští vlezlíci. Vnímají se jako účastníky všech vystavování příspěvků tak, aby jejich postoje byly korektní nebo vysvětlené jako prosazování jejich korporátního postoje.
Na obrázku: SVOBODA SLOVA * PODMÍNKY, KTERÉ SE NA NI VZTAHUJÍ
Zde je ten sloupek:
Poté, co rada dozoru nad Facebookem tento týden rozhodla o zachování pokračujícího zákazu bývalého prezidenta Trumpa na platformě tohoto giganta sociálních médií, tak reprezentantka Ilhan Omar (D-Minn.) sklidila nadšený potlesk mnohých levičáků: Ta vystavila série posměšných emotikonů.
Vítejte ve Svoboda slova a.s.: V Demokratické korporaci svobody slova budované kolem principu korporátní cenzury pro některé.
Samozřejmě, že Demokraté trvají na tom, že neútočí na svobodu slova, jen bojují s „dezinformacemi.“ Konec konců, říkají, soukromé společnosti mají veškeré právo kontrolovat, co se říká na jejich platformách, nelze se do něj vměšovat jako třeba u toho případu potrestaného pekařství, které odmítlo upéct svatební dort pro sňatek dvou osob stejného pohlaví, nebo se společnostmi, co přispívají na politické záležitosti. Současná mantra obhajoby korporátních práv nad projevem je zjevně v nesouladu s Demokraty a politickými aktivisty požadujícími okleštění takových práv.
Když zakázkové pekařství v Coloradu odmítlo z náboženských důvodů upéct svatební dort pro sňatek stejného pohlaví, tak senátorka Elizabetz Warren (D-Mass.) zlořečila nároku na svobodu slova pekařství: „To nikdy nebylo o dortu, je to o zajištění, že nikdo nemá právo diskriminovat americké LGBTQ+.“ Když Nejvyšší soud v případě Jednotní občané rozhodl, že korporace mají práva svobody projevu pro účast v politice, tak to Warren vyděsilo. Ta už dávno odmítá tvrzení, že korporace mají stejná ústavní práva jako fyzické osoby: „Korporace nejsou lidé. Lidé mají srdce. Ti mají děti. Shání práci. Onemocní. Pláčou. Tancují. Žijí. Milují. A umírají.“
Konkrétně Warren má pocit, že jedna společnosti – to zakázkové pekařství – může být přinucena k určitému projevu, zatímco jiná společnost – Facebook – by měla mít schopnost bránit ostatním, aby se projevovali.
Když Facebook zakázal Trumpa, Warren prohlásila:
„Těším mě, že Donald Trump už na Facebooku nebude. Líbí se mi to.“
Předseda sněmovní Zpravodajské komise Adam Schiff (D-Calif.) nad tím také jásal a dodal: „Facebook ho musí zakázat. O čemž se říká, že navždy.“
Když někdo vysloví obavy z korporátní cenzury, tak Demokraté nemluví o porušování „svobody slova, nýbrž o porušeních „Prvního ústavního dodatku.“ A opravdu, když Trump namítal proti zákazu na Twitteru jako o „zákazu svobody projevu,“ tak spousta mediálních kanálů vyšla s články jako: „Kontrola faktů: Porušil s ní Twitter práva prezidenta Trumpa podle Prvního dodatku?“ Ozvali se i experti jako profesor práva z Wayne State University Jonathan Weinberg, který hartusil, že podle Prvního dodatku si společnost „vybírá, s kým vede business a kdo s ní business nepovede.“
Podobně, když byl dotazován na rozhodnutí dohledové Rady a na jeho dopad na svobodu slova, tak člen rady a profesor práva na Standfordu Michael McConnell takové obavy zavrhl tvrzení, že První dodatek se na Facebook nevztahuje a že „žádný soudce v zemi by nerozhodl“ ve prospěch bývalého prezidenta.
První ústavní dodatek ale není úplným nebo výlučným zakotvením svobody slova. Ten řeší jen jedno z nebezpečí pro svobodu slova představované vládní regulací. Mnozí z nás na svobodu slova pohlíží jako na lidské právo. Korporátní cenzura sociálních médií má na svobodu slova jasný dopad a nahrazuje při kádrování malých bratříčků Velkého bratra, čímž ve skutečnosti umožňuje daleko větší kontrolu nad svobodou projevu.
Ještě více znepokojující je, když politici otevřeně tlačí na společnosti, aby cenzuru společnosti zvyšovaly. Senátor Richard Blomenthal (D-Conn.) loni při jednom slyšení ve skutečnosti ředitele Technických mamutů varoval, že on a jeho kolegové sledují, aby se ujistili, že nedochází k žádnému „couvání nebo zdržování se“ od „pořádných úprav diskutovaného obsahu.“
Všichni tito politici jasně trvají na tom, že případ se zakázkovým pekařství je o diskriminaci, zatímco kontroverze kolem Facebooku jsou o dezinformacích. Někteří z nás však už dlouho na všechny tyto kontroverze pohlíží tak, že jsou o svobodě slova. Opravdu, přístup ke svobodě projevu se vyhýbá pokrytectví obou stran.
Podle přístupu svobody slova mají vlastníci pekařství právo odmítnout připravit dorty, které uráží jejich hluboce zakořeněné hodnoty včetně náboženských, politických či sociálních hodnot. Tudíž by židovský vlastník pekařství měl mít možnost odmítnout upéct „MeinKampf“ dort pro skupinu místních skinheadů, černý vlastník odmítnout udělat dort s tématikou bílé nadřazenosti nebo homosexuální pekař udělat dort se slogany proti LGBT. Ač tito pekaři nemohou diskriminovat při prodeji před-zhotovených dortů, je konání při dekoraci dortu formou projevu a vyžadovat takovou přípravu je formou nuceného projevu.
Zrovna tak týmy NFL mají právo svobody projevu, aby bránily poklekávání nebo jiné politické či sociální demonstrace hráčů během her, Sjednocení občané mají právo podpořit politické záležitosti – a ano, Facebook má právo cenzurovat projevy na své platformě.
Svoboda projevu ale také umožňuje nám ostatním, abychom odporovali vůči politikám těchto podniků. Máme právo odmítat dotované nebo podporované společnosti, které se zapojují do rasové nebo obsahové diskriminace. Tudíž i společnosti sociálních médií, Kongres by ale, pokud se společnosti zapojí do cenzury, neměl takovým společnostem umožnit speciální právní imunitu nebo jinou ochranu, jakou požívají.
Na tyto společnosti se kdysi nahlíželo jako na neutrální platformy pro lidi, aby si měnili názory – s lidmi, kteří jsou spolehlivě „přátelští“ k názorům jiných nebo je vítají. Pokud Techničtí mamuti chtějí, aby se s nimi zacházelo jako s telefonními společnostmi, tak se musí jako telefonní společnosti chovat. Netolerovali bychom, kdyby nám Telecom přerušoval hovory kvůli námitkám, že vedeme nějaké zavádějící dezinformační konverzace nebo odřezával spojení těm, kdo dezinformují ostatní.
Telefonní společnosti jakožto neutrální platformy dostaly ze zákona speciální právní a ekonomický status. Ovšem obvykle to vypadá, že Facebook chce, aby se s ním sice zacházelo jako s Telecomem, ale aby zároveň jednal jako Ústřední výbor Demokratické strany.
Při obhajobě práva na cenzuru Technickými mamuty profesor práva na University of California at Irvine Richar Hasen prohlásil, že „Twitter je soukromá společnost a má právo lidi začleňovat nebo vylučovat jako se jí to líbí.“ To je jasně podle Prvního dodatku pravda. Pak by to ale také mělo být pravda, když i jiní mluví nebo nemluví jako korporace, od pekařství až po sportovní týmy.
Ale když roku 2018 Nejvyšší soud poslal případ zakázkového pekařství zpět k dalšímu projednání, tak rozzuřená mluvčí Sněmovny Nancy Pelosi (D-Calif.) prohlásila: „To zakázkové pekařství je komerční pekařství otevřené veřejnosti a takové služby musí jasně být veřejnosti dostupné za rovných podmínek… Žádný podnik nebo organizace otevřená veřejnosti by neměla mít možnost skrývat své diskriminační praktiky pod pláštíkem náboženské svobody.“ Ale Pelosi tleskala, když společnosti sociálních médií zakázali některým lidem z veřejnosti přístup na základě názorové diskriminace nebo témat počínaje klimatickou změnou přes vakcinaci až po volby.
Rozdíl je samozřejmě v tom, že to pekařství bylo ochotno prodávat dorty komukoliv, ale odmítalo vyjadřovat názory, které jsou v rozporu s náboženskou vírou vlastníků. Naproti tomu společnosti sociálních médií jako Twitter a Facebook zakazují lidem, včetně světových vůdců jako Trump, aby vůbec vstoupili do jejich „obchodu.“ A Facebook to dotáhl ještě o krok dále, když vyhlásil, že zakáže „hlas Donalda Trumpa.“
Techničtí mamuti smí svévolně a podle vrtochů uplatňovat korporátní cenzuru. Naši vůdci by se však měli držet přístupu ke korporátní mluvě, která nezávislí na názorech, které se umlčují. Protože Elizabeth Warren měla pravdu. To v této záležitosti „nikdy nebylo o dortu“ nebo tweetech nebo „lajkování“. Je to vždy o svobodě projevu.
BY TYLER DURDEN
MONDAY, MAY 10, 2021 – 07:50 PM