AF referuje o stahování amerických vojsk z 3 iráckých základen. Jde o al-Qa’im v severním koutě u syrské hranice, Qayyarah u Mosulu a Kirkuk.
AFP cituje mluvčího Koalice pro Operaci Nedílné řešeni plukovníka Myles B. Cagginse III, jak říká: „Dnes proběhne předávací ceremonie předání tohoto zařízení iráckým silám a máme v úmyslu, aby všechna koaliční vojska opustila Qaim… Je to historické.“
Koalice tweetla:
Ač toto stažení USA vedená koalice líčí jako odchod po dokončení mise, ve skutečnosti operativci ISIL jsou v severním Iráku pořád aktivní a Qa’im je klíčovým tranzitní bod pro dopravu do Sýrie.
Skutečným důvodem je, že základna al-Qa’im a ta v Kiruku se v posledních měsících stávala terčem raketových útoků. Americké ministerstvo obrany si myslí, že na ně útočí Kata’ib Hizbullah (Brigády Strany zlata), tj. šíitská milice. V prosinci napadly náhle americké tryskové bitevníky základnu Kata’ib Hizbullah v al-Qa’im a zabily dva tucty bojovníků. Pak 3. ledna byl na Trumpův rozkaz spolu s íránským generálem Qasem Soleimanim zabit i vůdce této skupiny, který ho doprovázel.
Mohu vám zaručit, že šíitské milice dnešek oslavují, že jsou to USA, kdo vypadl z al-Qa’im, a ne oni.
V jihovýchodní Sýrii je pořád malý kontingent amerických vojsk, o nichž je Trump přesvědčen, že je tam má nechat, aby tam „převzali ropu“ (oni odtamtud ale žádnou ropu neberou). Po odchodu z a-Qa’im zůstane tato základna ještě izolovanější, než kdy byla. Trocha z těch vojáků, kteří v úterý odejdou z al-Qaim, odejde do Sýrie, zatímco ostatní odejdou na jiné méně exponované základny v Iráku a někteří dokonce domů do Spojených států.
Plukovník Caggins nazval tento krok historickým, protože čteme-li mezi řádky, je to začátek Druhého velkého stahování USA z Iráku, kdy to první proběhlo v roce 2011.
Ve středu minulého týdne byli zabiti dva američtí vojáci (seržant Diego Pogo a kapitán Moises Navas) a také jeden britský voják a několik dalších příslušníků koaličního personálu bylo zraněno raketovými útokem na základnu al-Taji severně od Bagdádu, kdy z těchto útoků podezírají šíitskou milici Kata’ib Hizbullah. V pátek pak Americké letectvo v odvetě bombardovalo iráckou základnu Jurf al-Sakhr na jihu, kde zabilo pět iráckých vojáků a jednoho civilistu, když jim zjevně nedošlo, že milice Kata’ib Hizbullah už před nějakým časem odešly. V sobotu pak na al-Taji spadly další rakety a zranily tři Americké vojáky, dva z toho vážně. Vyděšení iráčtí činitelé ve Spojeném operačním velitelství boje proti ISIL naléhavě USA vyzvali, aby se ze země stáhly. V tom se odráželo volání iráckého parlamentu, který k takovému stažení poskytl mandát už v lednu. V úterý spadly rakety do Zeleného zóny u Velvyslanectví USA. Velitelství USA popřelo zprávy, že al-Taji byl opět zasažen.
Letiště Qayarah západ bylo znovu vydobyto od ISIL v roce 2016 a během bitvy o znovu získání Mosulu tam bylo umístěno asi 500 vojáků z 1101. Výsadkové divize.
Útoky na americký personál na základně v Kirkuku vyvolaly napětí a násilnosti mezi Iráčany a Spojenými státy. Loni na podzim zabil jeden takový útok amerického civilního dodavatele. Trump obviňoval Kata’ib Hizbullah, ale irácké ozbrojené síly si myslí, že to je omyl, a že útok provedla ISIL.
Irácký parlament v roce 2018 uznal Kata’ib Hizbullah a další šíitské milice jako určitou Národní gardu a integroval je do Iráckých ozbrojených sil. Trump tudíž, když v prosinci bombardoval KH v al-Qa’im a když 3. ledna zabil vůdce KH, tak napadl složku Irácké armády. Ty milice jsou zároveň politickými stranami a koalice Fath má 40 křesel v parlamentu, což z nich dělá sílu, se kterou se musí počítat. Ty sice irácké vládě řekly, že má zatím odklad na vypovězení amerických vojsk, řekly ale také, že věci vezmou do vlastních rukou, pokud vláda nebude jednat.
Činnost je odložena kvůli ochromení Bagdádu už od podzimu, odkdy probíhají pokusy masovými demonstracemi dohnat premiéra Adel Abdelmahdiho k rezignaci, ale kdy potenciální nástupnický ministerský předseda nebyl schopen získat přijetí ani od davů v ulicích ani od politické elity.
V úterý byl bez konzultace s prezidentem Barhamem Salihem navržen Adnan al-Zurfi, tj. Ameriku milující Iráčan kurdského původu. Al-Zurfi byl jmenován guvernérem Najafu americkým místokrálem Paulem Bremerem už za okupace v roce 2003, a tak jeho úzké vazby na USA způsobí, že parlament s šíitskou většinou ho nepřijme. Není ani jasné, jestli ty pouliční davy mládeže, které chtějí méně zahraničního vměšování do Iráku, by byly ochotny pro al-Zurfiho hlasovat, i když je teď asi rozptýlí hrozba koronaviru a zbaví je energie.
Ochrana vojsk zahraničního spojence v zemi je na hostitelské vládě a jejích ozbrojených silách. Jelikož ale Trump zahájil s částí Iráckých ozbrojených sil kmenovou války, tak nevypadá moc pravděpodobně, že by hostitel svým závazkům dostál, a já mám podezření, že i zbytek vojsk USA bude brzy následovat ty vojáky v al-Qa’im, kteří v úterý vyráží domů.
Video uvedeném:
https://southfront.org/wp-content/uploads/video/IMR_18_03_2020.mp4?_=1
By Juan Cole
Global Research, March 18, 2020
Zdroj: https://www.globalresearch.ca/trump-administration-historic-withdrawal-troops-3-iraq-bases/5706724