Ve čtvrtek hlásil Greek City Times (GCT), že z Řecka do Arménie odcestovalo asi 80 dobrovolníků, aby této zemi ve sporu o oblast Náhorního Karabachu pomohli proti Turecku a Ázerbájdžánu.
Podle zdrojů GCT asi 50 těch dobrovolníků jsou řečtí občané s arménskými kořeny, přičemž zbytek jsou etničtí Řekové. Přichází z měst po celém Řecku.
„Půjdu do Arménie, abych podpořil svoji zemi a bojoval,“ řekl GCT etnický Armén jménem Iakovos Stamatiadis, který do Řecka imigroval jako dítě. „Cítím vztek a sklíčenost, protože má země se brání a probíhá k nám invaze.“
„Chci říci, že vláda musí Arménii podpořit. Mám řecké přátele, žiji v Řecku. Vím, že lidé Řecka jsou s námi. Řekové chtějí jít bojovat do Arménie,“ dodal.
Mnoho dobrovolníků sděluje svůj názor, že etničtí Arméni žijící v ázerbájdžánském regionu Náhorní-Karabach podle jejich názoru představují autonomní „Republiku Arsakh,“ která od pádu Sovětského svazu bojuje za osvobození od ázerské nadvlády.
Jak Statiadis vysvětluje, tito etničtí Arméni a sympatizující Řekové na současný střet pohlíží jako na ázerskou agresi proti lidu Artsakhu s tureckou podporou. Lidé v Ázerbájdžánu mají podobné cítění jako Turci a sdílí s nimi historii etnické solidarity. GCT vysvětluje, že tento region byl sudem s prachem už od 20. let, kdy ruský diktátor Josef Stalin učinil zjevně nesmyslné rozhodnutí začlenit 95 procent arménské provincie Artsakh do Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky místo do Arménské sovětské socialistické republiky.
„To sloužilo dvěma účelům – pokračování v sovětské strategii rozděl a panuj na Kavkazu a v naději, že Turecko předělají na socialistický stát, když usmíří Ázery, kteří jsou s Turky lingvisticky a kulturně téměř identičtí,“ napsal GCT. Sovětům daleko lépe fungovalo to rozdělování než panování, a tak po kolapsu Sovětského svazu o území Náhorního Karabachu vypukla válka, které skončila zastavením palby v roce 1994 a neustálými nepokoji.
Fotbalový hráč Varazdat Haroyan, kapitán arménského národního týmu, ve středu oznámil, že zrušil své plány na přechod do řeckého týmu, protože chce zůstat v Arménii a podpořit během střetů s Ázerbájdžánem své krajany.
Haroyan popřel zprávy, že odcestuje na frontovou linii a bude bojovat za Arménii, řekl ale, že „svou vlast podpoří všemi možnými způsoby,“ včetně zřízení pomocného fondu pro zraněné arménské vojáky.
Greek Repourter v pondělí napsal, že oficiální podpora řecké vlády Arménii v konfliktu v Náhorním Karabachu byla „vlažná“ a představovala převážně jen lítost nad ztrátami životů a sliby pomoci s de-eskalací.
„S velkými obavami monitorujeme eskalaci napětí v regionu Náhorní Karabach, která vyústila do civilních obětí. Vyzýváme všechny strany, aby uplatnily zdrženlivost, okamžitě zastavily nepřátelství a vrátily se k jednacímu stolu v kontextu Minské skupiny,“ uvedlo řecké ministerstvo zahraničí.
Tento postoj znechutil mnoho Řeků, kteří vládu na sociálních médiích kritizovali, že „sedí na plotě“ a naléhali na agresivní podporu Arménie. Řekové také ventilovali svůj vztek na Turecko, jehož vztahy s Řeckem byly už dlouho před vypuknutím konfliktu Arménie s Ázerbájdžánem napjaté.
Turecko v srpnu o Arménii, Řecku a Kypru mluvilo jako o „alianci zla“ a stěžovali si, že tyto tři země spolupracují proti tureckým zájmům ve východním Středomoří. Turecko se s Řeckem dostalo blízko k vojenskému konfliktu kvůli energetickým zdrojům ve Středomoří. Ve čtvrtek NATO oznámilo, že ve spolupráci a Ankarou a Aténami po určitém počátečním odporu vypracovalo „vojenský de-konfliktní mechanismus“.
Turecká média a ázerští činitelé už komentovali zprávy o řeckých „žoldnéřích“ směřujících do Arménie se zahořklým nesouhlasem, kdy v pátek turecká agentura Anadolu hlásí:
Šéf-asistent ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hajiyev řekl, že získal informace o lidech arménského původu z některých Západních zemí, kteří přijdou bojovat proti Ázerbájdžánu jako bojovníci a žoldnéři.
„Vyzýváme tyto státy, aby se takových provokací proti Ázerbájdžánu zdržely a přijaly opatření. Občané těchto zemí, zúčastní-li se vojenských operací, se stanou cíli,“ řekl.
Hajiyev rovněž apeloval na zahraniční žurnalisty pracující u arménských sil tvrzením, že ilegálně pobývají na okupovaném území.
Hajiyev také za přivedení zahraničních žurnalistů do konfliktní zóny kritizoval Arménii s tvrzením, že arménská vláda odpovídá za jejich bezpečí a tvrdil, že hackeři pracující pro Arménii provádí „kyber-útoky na informační prostor Ázerbájdžánu.“
Brendan Hoffman/Getty Images
2 Oct 2020