23. prosince navštívila turecká delegace Moskvu k rozhovorům o situaci v Sýrii a Libyi. K návštěvě dochází s tím, jak Syrská armáda ve Velkém Idlibu postupuje na pozice skupin militantů včetně těch, které podporuje Turecko a s tím, jak Turecko zvyšuje svoji vojenskou podporu na pomoc pro-turecké Vlády národní shody v Libyi.
Formální záminkou této návštěvy byly nedávné údery proti pro-tureckým militantům v Sýrii. Od počátku armádního postupu od 19. prosince pobočka al-Kaiídy Hayat Tahrit al-Sham (která úzce spolupracuje s tureckým zpravodajstvím) a Národní fronta pro osvobození (vytvořená a financovaná Tureckem) přišla o 30 vesnic a měst a stojí pře nutností ustoupit z Maarat al-Numan, tedy z klíčového velkoměstského centra Velkého Idlibu.
22. prosince vyhlásil turecký prezident Recept Tayyip Erdogan, že jeho země nemůže zvládnout novou vlnu uprchlíků utíkajících ze syrského Idlibu. (Turecký prezident ale nevysvětlil, proč si Turecko v Idlibu, hned u svých hranic, pěstovalo teroristickou baštu.)
„Turecko tu novou vlnu uprchlíků ze Sýrie už nemůže zvládnout,“ řekl Erdogan, když tvrdil, že z Idlibu z oblastí u turecké hranice už uteklo přes 80 000 lidí.
Erdogan rovněž vyslal varování Evropské unii, kdy tvrdí, že bude-li ten příliv narůstat, „Turecko už nemůže nést imigrační břímě samo.“ Dodal, že „negativní dopady pocítí všechny evropské země, zvláště Řecko.“ Porovnal to se zážitky a se scénami před migrační dohodou mezi Tureckem a Evropskou unií podepsanou v roce 2016. Předtím si turecký prezident stěžoval, že Ankara celých těch slíbených 6,6 miliardy eur od EU nedostala, co měla výměnou za tužší pohraniční kontrolu a bráněním uprchlíkům, aby odcházeli z jejího území do Evropy. Ankara tvrdí, že Turecko je domovem asi pěti milionů uprchlíků, mezi nimiž je 3,7 milionů Syřanů.
A tak Turecko postup v Idlibu využilo, aby ve svůj prospěch zintenzivnilo rozhovory s Ruskem o situaci v Sýrii a v Libyi a vystupňovalo tlak na Evropskou unii. Turecko nesdělilo moc podrobností o výsledcích rozhovorů s Ruskem z 23. prosince. Formální prohlášení obou stran naznačují, že dosáhly určitého porozumění a vyhlásily svůj závazek budoucí spolupráce. Ve stejný den turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu a ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov měli telefonní hovor, v němž diskutovali o posledním vývoji v Sýrii a v Libyi.
Ruské ministerstvo zahraničí vydalo „Tiskové prohlášení o rusko-tureckých konzultacích na expertní úrovni o Libyi“:
„23. prosince Ministerstvo zahraničí hostilo rusko-turecké konzultace na expertní úrovni o Libyi. Ruskou meziministerskou delegaci vedl náměstek ministra zahraničí a speciální zástupce prezidenta pro Střední východ a Afriku Michail Bogdanov; tureckou delegaci vedl náměstek ministra zahraničí Turecké republiky Sedat Onal.
Obě strany schůzky po výměně názorů souhlasily, že budou v kontaktech o lybijské agendě pokračovat včetně těch, které se týkají možnosti poskytovat podporu rychlému urovnání krize v této zemi.“
Navíc je třeba uvést, že vrcholní turečtí činitelé projevili překvapivou umírněnost a nepronášeli téměř žádná drsná či hlasitá prohlášení týkající se operací Syrské armády v Idlibu. Během všech předchozích operací vlády v Damašku a jejich spojenců vyhlašovali turečtí vrcholní činitelé nesčetná prohlášení a komentáře, v nichž obviňovali a očerňovali „režim“, Írán a Rusko za údajné civilní oběti a kvůli porušování dohod. Také turecké mediální kanály omezily svoji nenávistnou mluvu a obviňování „Assadova režimu“. Takže jejich současné zprávy o akcích Syrské armády a její obviňování zůstává na úrovni pozorované před 19. prosincem. Turecká mainstreamová média dokonce ani nekřičí kvůli tureckému pozorovatelskému stanovišti v Sumanu, které obklíčila vojska Syrské armády. Turecko se navíc ani nepokusilo do Idlibu poslat více vojsk, aby zastavilo postup Syrské armády.
Spolu s tím i v severovýchodní Sýrii, kde Rusko s Tureckem dosáhlo dohodu o ‚bezpečné zóně‘ zůstává vše stabilní, aniž by v této oblasti byly hlášeny nějaké střety nebo incidenty. Tím se ukazuje taktická úspěšnost turecko-ruského úsilí o urovnání situace v oblasti, ač určité rozpory pořád existují.
Z toho si tudíž člověk může odvodit formát té nové turecko-ruské dohody o Sýrii a Libyi. Skupiny militantů v idlibu, především Hayat Tahrir al-Sham a její spojenci v posledních letech vzdorovali tureckým pokusům převzít je pod svoji plnou kontrolu. Vůdci militantů si chtěli udržet přinejmenším zdánlivou nezávislost, aby mohli získávat více peněz z různých zdrojů a zajistit si svou budoucnost, pokud se Ankara rozhodne, že je opustí. Nicméně sílící turecko-ruská spolupráce v regionu odhalila, že tento přístup je poněkud děravý. Turecké vedení se zjevně rozhodlo prodat své slabší partnery v Idlibu, aby dosáhlo strategických cílů.
Tím, že Turecko nepřímo dalo Syrské armádě svolení k operacím, zlepšuje své vztahy s Ruskem ještě více a otvírá cestu k politickému řešení tohoto konfliktu v existujícím formátu, tj. Ankara, Moskva, Teherán a Damašek. Takové řešení možné nebylo, dokud v Idlibu měli v „opozicích držených částech“ moc teroristé.
Co se týče Libye, dohodly se zřejmě Ankara s Moskvou na „pokračování kontaktů o libyjské agendě, včetně možného poskytnutí podpory rychlejšímu urovnání krize v této zemi.“ Jinými slovy tyto strany v Libyi zřídily de-eskalační kanál. Turecko v tomto konfliktu podporuje v Tripolisu sídlící Vládu národní shody (GNA), která právě s Ankarou podepsala kontroverzní dohodu o sdílené námořní zóně a dohodu o vojenské spolupráci. LNA dostává podporu od Egypta, UAE a Ruska. Prezident Erdogan se např. nedávno zmiňoval o „ruských žoldnéřích“, kteří podporují operace LNA k dobytí Tripolisu. Turecko pohlíží na svůj vliv v Libyi a na existenci memoranda o námořní zóně jako na kriticky životně důležité faktory pro zabezpečení svých zájmů ve Východním Středomoří. Možný konflikt s Ruskem kvůli situaci v Libyi těmto cílům neposlouží. A tak se Ankara nejspíš rozhodla prodat své zástupné armády v syrském Idlibu za ruskou zdrženlivost vůči tureckým aktivitám v Libyi.
Zdroj: https://southfront.org/turkey-just-sold-its-proxies-in-syrias-idlib-for-russian-restraint-in-libya/