Turecká vláda ve středu vydala prohlášení pravící, že Ankara je „šokována“ prohlášením amerického ministra zahraničí Mike Popea, který na islamistického prezidenta Recep Tayyip Erdogna naléhal, aby Hagia Sofia na mešitu nepředělával.
Hagia Sofia postavená roku 513 je jednou z nejstarších světových křesťanských staveb, jedna z nejdůležitějších katedrál řeckého pravoslavného světa před muslimskou invazí, kdy byla po dobytí Istanbulu přeměněna na mešitu. Po zřízení Turecké republiky pod sekulárním vůdcem Mustafou Kemalem Atatürkem, byla Hagia Sofia přetvořena na muzeum, tedy neutrální území pro obojí náboženství.
Erdogan strávil značnou část svého funkčního období pokusy o islamizaci Hagia Sofia, kdy v roce 2016 povolil poprvé po 85 letech volání k modlitbám a osobně v té budově předčítal verše z Koránu. Turecké soudy v současnosti zvažují oficiální konverzi této katedrály na mešitu a vydají během příštích dvou týdnů svůj verdikt, referovala ve čtvrtek státem vedená tisková agentura Anadolu.
Věc konverze této bývalé katedrály se údajně znovu vynořila v reakci na předčítání Koránu v Hagia Sofia koncem května, aby se oslavilo výročí jejího uchvácení a přetvoření Konstantinopole na Istanbul.
Pompeo ve středu ohledně tohoto soudního řízení vydal prohlášení, v němž vybízel odpovídající vládní činitele, aby Hagia Sofia ponechali jako muzeum.
„Vláda Turecka už skoro století vynikajícím způsobem spravuje Hagia Sofia jako muzeum oficiálně uznané UNESCO jako součást Historické části Istanbulu tj. jako oblast Světového kulturního dědictví,“ uvedl Pompeo. „Naléháme na vládu Turecka, aby nadále jako muzeum Hagia Sofia udržovala jakožto ukázku své oddanosti k respektu k náboženským tradicím a diverzifikované historii, která přispěla k Turecké republice, a aby zajistila, že zůstane přístupná pro všechny.“
„Spojené státy pohlíží na změnu statutu Hagia Sofia jako na opovržení odkazem této pozoruhodné budovy a její nenahraditelné schopnosti sloužit lidskosti jako tolik potřebný most mezi těmito různými náboženskými tradicemi a kulturami, jaký je v moderním světě nesmírně vzácný,“ tvrdí Pompeo.
Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy na to reagoval pobouřeně, kdy tvrdil, že Hagia Sofia, sebraná Řekům, kteří ji dostavěli v 15. století, „je majetkem Turecka jako všechna kulturní aktiva“ a jeho správa je „naší vnitřní záležitost, jakožto součást suverénních práv Turecka.“
„Jsme prohlášením proneseným o Hagia Sofia americkým ministerstvem zahraničí šokováni,“ řekl Aksoy. „Každý má samozřejmě svobodu vyjádřit svůj názor. Avšak to není o tom, že nám bude do našich suverénních práv každý mluvit stylem: ‚naléháme, požadujeme‘.“
Vnitřek dómu Hagia Sofia ukazující Madonu s dítětem v centru. Ty islámské panely tam přidali o stovky let později po dobytí města muslimy.(Photo by Chris McGrath/Getty Images)
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu v očekávání pobouření křesťanského světa podobně minulý měsíc trval na tom, že do statutu Hagia Sofia nemá nikdo mimo Turecko co mluvit.
„Cavusloglu s důrazem na to, že by nikdo neměl komentovat svobodu náboženství v Turecku a řekl, že kroky přijaté v posledních 20 letech vůči různým menšinám v zemi jsou evidentní,“ opakovaly zapáleně pro-Erdoganovské noviny Yeni Safak. „Turecký vrcholný diplomat rovněž odsoudil USA za nedávno vydanou Zprávu o mezinárodní náboženské svobodě 2019 a řekl, že je ‚tragikomické‘ když náboženskou svobodu a lidská práva komentují USA.“
Tato v červnu publikovaná zpráva odhalovala, že Turecké náboženské menšiny se cítí být perzekuovány jak radikálními muslimy, tak vládou.
„Náboženské menšiny opět referovaly o obtížích při otvírání nebo provozování modliteben; při řešení sporů o pozemky a nemovitosti a při právních problémech pro kostely, jejichž pozemky vláda předtím vyvlastnila; při provozování nebo otvírání modliteben; a při získávání výjimek z povinné náboženské výuky ve školách,“ uvádí se ve zprávě. Kromě nemuslimských skupin strávila Erdoganova vláda roky perzekucemi členů islámského hnutí Hizmet vedeného Erdoganovým rivalem a Pennsylvánským klerikem Fethullahem Gülenem. Erdogan, aniž by poskytl jakékoliv důkazy, co by USA přesvědčily, že ho mají vydat, Gülena obviňuje z nezdařilého puče proti Erdoganovi v roce 2016.
Zpráva se zmínila i o Erdoganově roky trvající kampani za konverzi Hagia Sofia na mešitu.
Erdogan Muslimům dovolil volání k modlitbám z této katedrály vybavené minarety pro takové volání k modlitbám při oslavě pádu Konstantinopole v roce 2016, což je dramatický posuv oproti předchozí Atatürkově politice. Ač to turecká vláda zakazuje, tak Erdogan Atatürka, zakladatele republiky, opakovaně kritizoval za zanícenou podporu sekularismu a za vymazání všech náboženství z veřejného života. Atatürkovi „Mladí Turci“ vedli genocidu Arménů, Asyřanů a řeckých křesťanů v Turecku, než zřídili sekulární republiku, aby se zbavili i islámského vlivu.
Také letos Erdogan povolil provádění modliteb Ramadánu v Hagia Sofia. Do roku 2018 to byl sám Erdogan, kdo při velikonočním víkendu, tj. během nejposvátnějšího svátku křesťanstva, v Hagia Sofia recitoval islámské modlitby.
Loni Erdogan v televizním interview řekl, že může „zvrátit“ status Hagia Sofia z muzea na mešitu, kdy tvrdil, že to turisté budou moci navštěvovat úplně stejně, jako mohou navštěvovat i jiné istanbulské mešity.
2 Jul 2020