Teď, když US projevují veškerý ten takt neokonského slona v porcelánu a vrátily se k náletům na Irák (a k US mariňákům na zemi – čistě z dekorativních důvodů), tak těžko překvapuje, že i zbytek světa – přinejmenším ten, který je údajně ideologickým spojencem Washingtonu (i kdyby jen pro teď) – se náhle cítí mít nárok na pomoc od US. Vůbec nepřekvapuje, že prvními, kdo klepe na dveře US vojenské sociálky kvůli poskytnutí zbrojních dávek, není nikdo jiný než Kyjev, jehož mluvčí parlamentu Olexandr Turčynov v interview s BNS řekl, že tato země potřebuje „moderní zbraně, leteckou a protivzdušnou techniku od US a od evropských partnerů.“
.jpg "Ron Paul revolution")
Pokračoval: „Kdybychom obdrželi pomoc s vojenskou technikou, tak bychom mohli ta území získat zpět v relativně krátké časové lhůtě. To je pro nás jasný fakt. Avšak pokud strategičtí partneři snad věří, že agresi by se mělo čelit mírovými prostředky, prostřednictvím vyjednávání, tak by to mohlo dost trvat.“
Je nějaký důvod pro tuto silnou narážku, že US by se měly rozhýbat a chránit své národní zájmy ohrazením Ruska? Obvyklou narážkou, že je tomu tak, je buď nějaká takováto, anebo tvrzení, že Ukrajina by se měla stát členským státem EU a NATO, aby „se cítila bezpečně.“
Turčynov pokračoval: „Členství v EU a v NATO by bylo „hmatatelnou garancí proti budoucím záměrům Ruska. Rusko by pak přestalo snít, že si bude moci vytvořit nějaký druh post-sovětského impéria, do kterého bude patřit i Ukrajina. K tomu ale nedojde. Ukrajina je schopna se bránit. Až se staneme plným členem civilizované Evropy, tak se tím úplně zastaví Putinovy sny.“
Čili moc si při tom nelámal hlavu tím, jaká by asi byla reakce Ruska, kdyby se Kreml jednoho dne probudil s fungl novou členskou zemí NATO podél svých hranic, když to je přesně ta hrozba ještě další expanze NATO, která by mohla vysvětlit Putinovo chování během posledních asi tak 6 měsíců.
Ale ač měl ukrajinský požadavek jasně připojené nějaké ty manipulační strunky, tak další srovnatelný požadavek právě vznesený Libanonem byl daleko přímější: tato středovýchodní země se přidala k chóru těch, kdo se od US snaží získat bojové letouny s pevnými nosnými plochami, aby jich po nedávné těžké bitvě o kontrolu nad městem Arsal využili v boji proti džihádistům. Potenciální dohoda o letadlech přichází spolu s požadavkem na doplnění vybraných muničních skladů, které byly vyprázdněny během zuřivé pětidenní potyčky z počátku tohoto měsíce, referuje pondělní libanonský Daily Star.
A na rozdíl od Ukrajiny, kde je odveta Putinovi tou zdaleka nejzářněji inzerovanou starostí v mysli vůdců NATO, když přijde na Libanon, tak u poskytnutí dalších zbraní tomuto národu, který hraničí jak s Izraelem, tak se Sýrií v konfliktu, o kterém se mnozí domnívají, že ho zahájily US samotné, když začaly vyzbrojovat syrské „rebely“, nebudou mít US už vůbec žádné pochybnosti o posílení rozvahy i výsledovky svých exportérů zbraní ze soukromého i veřejného sektoru. Z Times of Israel:
Spojené státy plánují Libanonskou armádu zásobit další municí a dalším arzenálem ve snaze zvýšit její sílu po srážkách s džihádisty, řekl minulý týden US velvyslanec v Bejrútu. Tato nová pomoc přichází poté, co Libanon požádal po bezprecedentních srážkách s džihádisty ve východním regionu této země, tj. v Arsalu u syrské hranice o naléhavou pomoc.
Po těchto srážkách, které začaly 2. srpna, zůstalo 19 mrtvých vojáků a dalších 19 je drženo jako rukojmí i přes dohodu o příměří, během něhož se militanti po pěti dnech bojů stáhli z města, což představuje nejvážnější rozlití násilností ze Sýrie.
„Spojené státy brzy dodají další munici a zásoby pro ofenzivní i defenzivní bojové operace Libanonských ozbrojených sil,“ uvedl v prohlášení US velvyslanec David Hale.
„Tahle pomoc zvýší schopnost Libanonských ozbrojených sil zabezpečit libanonskou hranici, ochránit Libanonský lid a bojovat s těmito násilnými extremistickými skupinami,“ řekl.
„US pomoc začne přicházet během několika příštích týdnů a bude pokračovat i v následujících měsících.“ Řekl, že tato pomoc je součástí US dlouhodobého projektu podpory Libanonské armádě, na kterou se často nahlíží jako na jednu z mála institucí v této zemi projevující jí téměř universální podporu a loajalitu.
„Od loňského října poskytly Spojené státy Libanonským ozbrojeným silám výcvik a vybavení v hodnotě $120 milionů k posílení jejich role jako jediného legitimního obránce libanonské suverenity,“ řekl Hale.
Nejsou to jen US, stručný rozvrh nedávných zbrojních „dodávek“ do tohoto regionu:
Libanonská armáda veřejně požádala o mezinárodní pomoc při posílení svých mizerně vybavených vojsk, jelikož tato bojují s násilím rozlévajícím se z války v sousední Sýrii.
Loni v prosinci slíbila Saúdská Arábie, že pro tuto armádu nakoupí zbraně a vybavení v hodnotě $3 miliard z Francie, ale položky, které budou dodány, se ještě musí finalizovat, a zatím ještě nebylo dodáno nic.
Rijád rovněž slíbil zaplatit dodatečnou $1 miliardu na okamžité potřeby dodávané přes jejich blízkého spojence bývalého libanonského ministerského předsedu Saada Haririho.
Tato dodatečná pomoc byla oznámena během bojů v Arsalu, po nichž zůstaly tucty militantů i civilistů mrtvých, kvůli čemuž znovu vzrostly obavy z dopadů Syrské války na libanonskou stabilitu.
Syrská válka, která se shodou okolností eskalovala do nekontrolovatelných proporcí a vedla k vzestupu kalifátu ISIS a k velkému přerozdělení regionálních sil na Středním východě zrovna poté, co se US rozhodly poskytnout domácím s al-Kaiídou spojeným silám rebelů výzbroj na technické úrovni doby, která si pak našla svou cestu k džihádistům sídlícím v Iráku, kteří právě těchto zbraní následně použili k ukořistění ještě více v US vyrobených zbraní z různých vojenských základen v Iráku, které tam zůstaly po tom „úspěšném působení“ při americké zahraniční intervenci v této Zemi.
V tomto okamžiku se těm, co mají sklony k cynismu, promíjí, pokud si začnou myslet, že jediným účelem čím dál širšího středovýchodního konfliktu je dodávat US zbraně, výcvik a zásoby všem bojujícím stranám (na půjčky poskytnuté Západními „peníze peroucími“ bankami, neodvratně za to postihovanými pokutami, které budou asi tak 0,1% všeho jejich tímto vygenerovaného profitu). Protože HDP neporoste jen tak samo od sebe.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com
Čtěte také: