30. října Rusko s Ukrajinou a s Evropskou komisí podepsalo dohodu, podle níž Moskva přes zimu obnoví životně důležité dodávky plynu tomuto post-sovětskému sousedovi, stejně jako tranzit do Evropy. K této dohodě patří i vyjednané sazby za budoucí dodávky plynu a vyrovnání $3,1 miliardy do konce roku z celkového dluhu $5,3 miliardy, které Ukrajina dluží.
.jpg "Nekraď, vláda nesnáší konkurenci")
Dohoda uzavřená mezi Gazpromem a Naftogazem s Evropskou unií fungující jako zprostředkovatel se pro odcházející Evropskou komisi stala něčím za způsob ovoce spadlého do klína. “Není žádný důvod, aby lidé v Evropě tuhle zimu mrzli,” uvedl v prohlášení předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso.
Ukrajina do konce roku nakoupí plyn za $378 za 1 000 kubických metrů a za $365 v prvním kvartále příštího roku. Tyto ceny představují slevu $100 oproti vzorci obsaženému v dohodě o dodávkách plynu uzavřené před několika lety. Rusko poskytne pro toto období slevu ve výši $100 na 1 000 kubických metrů, která umožní, aby cena pro listopad až prosinec byla kolem $378 na 1 000 kubických metrů. Rovněž bylo dohodnuto, že během tohoto období se nebude uplatňovat režim povinných odběrů nebo předplácení. Ta sleva $100 odepíše $400 milionů z ceny $385 nebo $430 milionů při ceně dohodnuté s Bruselem $378.
Ukrajina nedodržela své závazky podle kontraktu z roku 2009, které předpokládaly, že si buď vezme nebo předplatí plyn podle vzorce ceny navázaného na cenu ropy. Dluh za nasmlouvaný, avšak nezaplacený plyn už dosáhl $18,5 miliardy. A ten s každým uplynulým dnem roste, jelikož kontrakt je nadále platný. Ukrajina nahlásila nároky za plynové dluhy ke Stockholmskému arbitrážnímu soudu.
* * *
Splní Ukrajina tentokrát své závazky? Ani Moskva, ani Brusel si tím nemohou být jisti.
.jpg "Dokumentární film o tom, jak se vymanit zpod diktátu EU bez opuštění evropského trhu")
Dokument podepsala ukrajinská vláda, která už brzy rezignuje. Arsenij Jaceňjuk má však šanci, že si svůj post ministerského předsedy udrží. Bylo to on, kdo už nejednou mohl za vykolejení trojstranných rozhovorů, když Ukrajina neustále měnila svůj postoj a předkládala nepřijatelné podmínky.
Kromě toho to nevypadá, že by Ukrajina byla nakloněná zaručení za nepřetržitý tok plynu do Evropy. Kyjev má totiž jiné priority. Komisař energetiky EU Günter Oettinger řekl, že Ukrajina dává přednost utracení mezinárodní pomoci na vojenské účely. Podle presidenta Petra Porošenka utratí Ukrajina denně asi $5,2 milionu za proti-teroristickou operaci v Donbasu.
Bojové akce stály za 180 dnů $938 milionů – tj. kolem třetiny toho, co potřebují k platbě za dodávky plynu.
Tyto vojenské výdaje v blízké budoucnosti ještě vzrostou. Vybavit jednoho vojáka na zimu stojí kolem $9 tisíc. Ukrajina našla i peníze na postavení zdi na ruských hranicích. Kabinet k tomuto účelu vyčlenil už $6,6 milionu. Monument k památce obětí Holodomoru se staví ve Spojených státech. Ukrajina tedy nachází prostředky pro všechno kromě svých mezinárodních závazků.
Poznámka: S nápadem na vybudování neproniknutelné zdi přišel ministerský předseda Arsenij Jaceňjuk, tedy výtvor Spojených států. Tento projekt vyžaduje nesmírné výdaje. Jaceňjuk věří, že nápad na oddělení Rusů žijících na Ukrajine od Rusů v Ruské federaci Západ rád podpoří.
.jpg "Investiční zlato od 1320 Kč")
Evropská komise se však cuká z převzetí závazků za platby Kyjeva. Poskytla příspěvky jen prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Podpis EU pouze potvrdil platnost dosažených dohod, aniž by za svou stranu poskytl jakékoliv záruky.
Politika Bruselu by mohla u člověka budit zdání, že pro EU má plyn jen malou důležitost. Bez ohledu na otevřené vydírání Ukrajiny a hrozby, že zastaví dodávky EU zatím ještě nepřistoupila k rozhodnutí využít plnou kapacitu plynovodu OPAL. Ani nezrušila restrikce na stavbu Jižního proudu. Spolu s tím Evropa pokračuje s reverzí dodávek plynu na Ukrajinu. Jaceňjuk říká, že Ukrajina nahradila ruské dodávky plynu zásilkami energie z Evropy, s dodatkem, že “Evropští přátelé” bez ohledu na ruské vydírání neodmítli poskytnout pomocnou ruku. Na seznam těchto “přátel” patří Slovensko, které ze 100% závislí na ruském plynu, přičemž denně na Ukrajinu prodává 24-26 milionů kubických metrů.
* * *
Dohoda z 30. října ve skutečnosti pouze konečné řešení tohoto palčivého problému kolem tranzitu přes Ukrajinu odložila do března 2015.
.jpg "Dílo klasika liberální ekonomie přispívající k názoru na stát")
Bruselská dohoda Evropě poskytla dodatečný čas na oddech. Evropští daňoví poplatníci budou těžko souhlasit s neustálým přebíráním břemene ukrajinského dluhu, aniž by jeho splatnost byla v dohledu.
Proto se stalo hlavním úkolem dosáhnout bruselské dohody z 30. října. Evropaká unie si začala uvědomovat, že je slabým článkem v soustavě Rusko-Ukrajina-EU. Už i ti nejzanícenější zastánci Kyjeva tím začínají být popuzeni.
Schůzka německé kancléřky Angely Merkel se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem poukázala, že Ukrajina vkládá naděje na vyřešení těchto problémů do všech kromě sebe. “My jsme za svou stranu přijali odpovědnost za zajištění tzv. Zpětných toků na Ukrajinu. Tohle ale nebude fungovat, když Ukrajina bude očekávat, že pomohou s řešením ukrajinských problémů, ode všech kromě sebe,” řekl Fico.
I vůdci Rumunska a Polska už vyjádřili svou frustraci z Ukrajiny. Kancléřka Merkel se Kyjevu pokoušela pomoci s plynovým břemenem už půl roku. Ta varovala, že Ukrajina by mohla být ponechána bez reverzních toků, protože Evropa potřebuje plyn i pro sebe.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
Čtěte také:
- Rusko zrušilo „plynové financování“ Kyjeva
- Ukrajina obviňuje Rusko, že za chvilku zavře plyn, Rusko to popírá a Německo se děsí
- Krize sankcí EU-Rusko-Ukrajina: Merkelová z Německa říká, že „daňoví poplatníci EU budou muset dotovat Ukrajinu“
- Ruská odveta začíná: Gazprom „omezuje plyn pro EU“, v posledních dvou dnech omezil Polsku dodávky o 24%
- Válka NATO a Ruska o Ukrajinu nebude