Skandál vypukl poté, co Edward Snowden odhalil skutečnosti, že Američané špehovali své spojence a odposlouchávali i konverzace Angely Merkelové. Bylo jasné, že tato informace je jen špičkou ledovce. Tohle všechno bylo ve skutečnosti známo už před tím, tentokrát ale začaly být vztahy už poněkud napjaté. I Angela Merkel musela říci takové věci, jaké se zdráhala vyslovit (řekla, že to je nepřijatelné), a poslat i delegaci do zámoří, jakož i vytvořit parlamentní komisi. Ale spousta věcí zůstávala pořád nevyslovených. Němci věří, že mlčeti zlato.
Ministr vnitra Thomas de Maizieére všechny uklidňoval, že ti, kdo dbají zákona, nemusí mít z ničeho obavy. Ty informace se přeci shromažďují, aby je ochránily před teroristy. Bundesnachrichtendienst (Spolková zpravodajská služba – BND) s americkou Agenturou národní bezpečnosti (NSA) ve snaze o společné proti-teroristické úsilí v roce 2002 podepsaly memorandum o shodě.
Internet nesmírně rozšířil možnosti kontroly informačních toků. V roce 2001 vložilo Německo změny do německého zákona o soukromí v telekomunikacích. První takový zákon se objevil v roce 1968 – v roce anti-kapitalistických protestů mládeže. Tehdy parlament schválil zákonná omezení na lidské svobody garantované podle článku 10 Ústavy jako soukromí při telefonním rozhovoru a v telekomunikacích. (Artikel-10-Gesetz, nebo G-10). Policie dostala právo kontrolovat životy občanů. Tento zákon byl v roce 2013 revidován, ale jeho podstata zůstala stejná. Ten humbuk vyvolaný kolem boje proti terorismu lidi vyděsil natolik, že uvěřili, že dohled nad jejich korespondencí je nezbytný. K uplatňování kontroly nad tímto existuje speciální parlamentní dohled, ale ať se při jejich zasedání řekne cokoliv, tak se to nikdy nedostane do veřejné domény. Poslední zpráva byla vydána v roce 2011.
Po roce 2013 zkoušeli ten skandál nějak zaplašit. Povídali, že pomoc Američanů je užitečná, jelikož ti už nasazují špičkové technologie Němcům dosud neznámé. Pak se ale ukázalo, že Američané používají i německých technologií. Např. od roku 2002 Agentura národní bezpečnosti posílala sledovací požadavky BND s cíli identifikovanými podle tzv. „selektorů“ – tj. e-mailových adres, telefonních čísel nebo IP adres počítačů připojených k internetu. Tyto výsledky se pak hlásily americkým kolegům. Už před sedmi lety prozrazovali zaměstnanci BND, že tisíce z těchto počítačově automatizovaných požadavků nebylo v souladu s podmínkami zařazení tak, jak byly v roce 2002, měsíce po útocích z 11.9, s NSA dohodnuty. Lidé pod dohledem neměli s terorismem nic společného (podle těchto tiskových zpráv asi 2 tisíce lidí). Američané špehovali německé a francouzské obranné společnosti. BND se rozhodla, že mlčeti zlato, a pokračovala v misi, kterou jí pověřila Agentura národní bezpečnosti.
Německý Thüringische Landeszeitung se ptá: „Proč je tak těžké nad tím projevit rozhořčení? A odpovědí je, … protože ti, kdo Německu vládnou, se chovají jako vazalové. Ti se uchylují k tomu, že dobrovolně slouží pánům a plní jejich vojenské a diplomatické úkoly.“
Proti tomu lze těžko něco říci. Zůstává ale pár otázek. Některé z nich se vztahují k aktivitám BND. To založili v roce 1956 Američané tím, že provedli transformaci oné služby, kterou kdysi vedl generálmajor Reinhard Gehlen. Ten v roce 1945 Američanům poskytl velmi cenné dary: dokumenty Hitlerova zpravodajství, které se US velice hodily, neboť se chystal začátek Studené války.
Tento generál se po krátké cestě do zámoří vrátil do Bavorska, aby tu zorganizoval národní zpravodajství pro demokratické Německo. Všechny cenné informace se hlásily do „ústředí“, kde se přijímala rozhodnutí.
Kontakty mezi americkými a německými zpravodajskými služba byly velice úzké s tím, že BND se chovala jako mladší bráška a podělila se o všechny své informace. Až dodnes je ta situace úplně stejná; starší brácha dohlíží na mladšího brášku klíčovou dírkou. Netrvalo dlouho, a vypukl nový skandál. Ten v roce 2013 vyprovokovali Zelení, když se ptali po výsledcích práce této komise.
Der Spiegel napsal, že BND poskytovala Agentuře národní bezpečnosti utajená data. Bundesnachrichtendienst je obviňována, že vyplnila více než 40 000 požadavků NSA ke špehování lidí, podniků a institucí v Evropě. Mezi cíli, o něž šlo, byli: němečtí výrobci zbraní, aero-kosmické konsorcium EADS a francouzská vláda. Bude to mít nějaké důsledky? Nejspíš to bude stejný příběh, jako tomu bylo v roce 2013. Němci se vykecají a zapomenou. Opozice chce rezignaci hlavy BND Gerharda Schindlera, ale Křesťanští demokraté se postavili na jeho obranu. Německá média říkají čtenářům, že kancléřka o praktikách BND nevěděla, ale kdo by jim věřil? Nová odhalení pouze Němce utvrdí v přesvědčení, že jejich země není suverénním státem. Neexistuje žádný způsob jak uniknout z krize důvěry mezi pány a vazaly, které dělí Atlantik.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
Čtěte také:
- Pane premiére Nečasi, zmizte už a vezměte si je všechny s sebou
- Skutečný důvod, proč Německo zastavilo repatriaci svého zlata z NY Fedu
- NSA politiky a společnosti v EU špehovala za pomoci německého zpravodajství
- Parlamentní strany ztratily 2 miliony voličů
- Šef ECB Draghi nechal Itálii osmimiliardového kostlivce ve skříni