Bez neomezovaného tisku, bez svobody projevu, jsou všechny ty vnější formy a struktury svobodných institucí jen podvodem naoko, předstíráním – naprostým výsměchem. Pokud není tisk svobodný; když projevy nejsou nezávislé a nevázané; když je mysl sevřena nebo zneschopněna strachem, tak moc nezáleží na tom, jakou formu má ta vláda, pod kterou žijete, jste totiž poddaní, a nikoliv občané.
Wiliam Edgar Borah
Agitátoři jsou v naší komunitě nachystáni se ve věcech šťourat, navážet se do lidí, kteří se redukovali na třídu zcela spokojených tvorů a rozsévat mezi nimi nespokojenost. A to je důvod, proč jsou agitátoři tak naprosto nezbytní: Vždyť bez nich by v našem nedokonalém stavu věcí nedocházelo k žádnému pokroku směrem k civilizaci.
Oscar Wilde
Snímky toho, jak byl Julian Assange vyvlečen z Ekvádorské ambasády v Londýně, jsou emblémem našich časů. Moc proti právu. Svaly proti zákonu. Arogance proti smělosti. Šest policajtů cloumalo nemocným žurnalistou.
– John Pilger: Assange Arrest a Warning from History
Před 80 lety jsem se narodil v zemi zvané Spojené státy americké a teď najednou žiji v Domovině – což je výraz, který jsme od časů Hitlera moc neslyšeli.
– Gore Vidal
Jedinou věcí, na kterou jsem byl schopen v posledních dnech myslet, bylo uloupení Juliana Assangeho z Ekvádorské ambasády v Londýně. Tento příspěvek se tím mohl zabývat z mnoha různých úhlů pohledu, ale vzhledem ke všem těm úžasným článkům, které už byly o tomto tématu napsány, tak tím, co se mi jeví jako nejnezbytnější, je vysvětlení toho, co to znamená v širším kontextu velkého celkového obrazu svobody v Západním světě a v civilizaci obecně.
Assangovo dopadení 11. dubna 2019 s následným obviněním a požadavkem na vydání ze strany USA u mě vyvolalo stejnou míru obav a hněvu podobnou, jakou jsem zažíval při finanční krizi a při vykupování bankéřů z dluhů za peníze daňových poplatníků před deseti lety. Možná vám to připadá jako nadsázka, ale dovolte mi to vysvětlit.
Jak moji dlouhodobí čtenáři vědí, finanční krize s následným vykupováním bankéřů z dluhů, včetně zločinu nestíhání vedení bank za ty neskutečné podvody, bylo v mém životě tou nejvíce formující událostí. Celá ta groteskní šaráda mě dohnala, abych se opravdu podíval na skutečnou realitu toho, v jakém druhu země a v jakém ekonomickém systému to žiji, a to, co jsem spatřil, bylo pro mě děsivé a nechutné.
Zatímco bohatí a mocní lidé jsou vždy schopni se ze všeho vyvléknout, tak to chudí a o svéprávnost oloupení človíčci nikdy nemohou, to je realita, která nám byla během finanční krize a po ní vmetena do tváře způsobem daleko nezvratnějším, než jaký jsme si kdy byli schopni představit. Ti bankéři, kteří spáchali podvody, jež zhroutily celou světovou ekonomiku, ti neublížili jen pár lidem, nýbrž vybudovali systémovou katastrofu, která tak či onak měla dopad na celou planetu a týkala se všeho. O těch pak ale lidem z veřejnosti řekli, že je třeba je zachránit, neboť jsou to instituce pro jejich vlastní dobro, avšak poté, co k tomu došlo, nebyl ani jediný bankovní ředitel uvězněn ani nebyl postaven před soud.
Objevily se výrazy jako „Příliš velcí na zavření,“ aby nám popsaly ty nehorázné praktiky, jimiž ministerstvo spravedlnosti velké banky a jejich šéfy vyhlásilo za nedotknutelné. Tím společnost nejvíce destabilizujícím aspektem tohoto období nebyla ta finanční krize samotná, nýbrž způsob, jak se na ni reagovalo.
V té době mnozí lidé, včetně mě, začali uznávat, že opravdu existuje třída lidí, kteří mohou vše, čeho se jim zachce, bez jakýchkoliv důsledků. Takoví lidé mohou zapálit požár celé globální ekonomiky nebo mohou, jako to udělala jiná třída v této elitě o pár let dříve, zničit celé země pomocí válek vyvolaných na základě falešných zpráv, aby je za to nakonec v pozdějších časech jen povýšili a oslavovali, jako by se nic nestalo.
Vynašeči špinavostí a skuteční žurnalisté jsou vězněni, zatímco zločinci a podvody páchající bankéři jsou oslavováni, povyšováni a vykupováni z dluhů.
To je svět, ve kterém žijeme. #Assange
156 people are talking about this
Američané jsou na opakovaných příkladech poučeni, že v této zemi existují dvě hlavní třídy lidí. Ti, co jsou tak či onak propojeni s národně-bezpečnostním komplexem státu, a ti, co nejsou. Pokud jste provázáni se zájmy impéria a jste tak nějak prominentní, nikdy neutrpíte důsledky jakéhokoliv svého činu a žádných činů.
Vaše kariéra bude vzkvétat bez ohledu na to, jak jste zlí, kolik zemí jste zničili, kolik civilistů zavraždili, nebo kolik životů jste zruinovali podvody a korupcí. Jste ve všech ohledech členy imperiální nadvlády a jako takoví jste zcela a úplně nad zákonem. A to není žádná spekulace nebo přehánění, to je doložitelně dokázaná realita. Postupně nás formují, abychom konečně už přijali, že společnost se skládá z vládců a ovládaných, z pánů a sluhů. Že pro takové konstrukty jako samospráva tu není žádné místo.
Jste poddaní, žádní občané.
V rámci té druhé, daleko početnější třídy, existuje několik typů lidí. Je v ní spousta lidí, kteří prostě drží hubu a krok. I když vědí, co se děje jejich jménem a za peníze vytažené z jejich daní, tak stejně moc o svobodu nestojí a určitě nejsou ochotni cokoliv, co by bránilo jejímu ničení, dělat. Pak je mnoho takových, kteří nemají v rozumné míře ani ponětí, co se děje. Chomsky k tomu uvedl:
Obecná populace neví, co se děje, a ani neví, že to neví.
Tito lidé jsou perfektní poddaní a pro třídu národně bezpečnostního aparátu státu nepředstavují vůbec žádný problém. Naproti tomu existuje maličké procento lidí, kteří chápou, jak zlovolné, tajnůstkářské a zkorumpované to všechno je a prostě o tom nemohou mlčet. A tito lidé jsou problémoví, největší potížisté z nich, ti, se kterými je nutno zacházet surově a udělat z nich exemplární příklady, jsou to ti, co jsou ochotni riskovat své životy a svobodu, aby lidovým masám odhalovali zločiny vlády, tedy těm, kteří dosud vypadali, že je to ani nezajímá. Mezi tři nejprominentnějšími z takových lze počítat Chelseau Manning, Edwarda Snowdena a Juliana Assange. Nemělo by vůbec překvapovat, že jeden z nich je v ruském exilu, zatímco ti druzí dva hnijí v kriminále.
Žádný člověk tomu neunikne,
Když svoboda zhyne,
To nejlepší lidé v smrdutých žalářích hnijí,
A ty, co úpí po: „Usmíření, usmíření!“
Věší ti, po jejichž zavděčení,
Oni toužili.
– Hiram Mann
Když nemáme žádnou veřejnou debatu, tak nás aktivně formují a nutí přijmout roli bezprávných sluhů aparátu národní bezpečnosti státu. Americké impérium má vládnoucí třídu skládající se z vedení mamutích korporací, Wall Streetu, Federálních rezerv, miliardářů, masových médií, zpravodajských agentur, regulatorních orgánů, mozkových trustů (čili think tanků) atd. Tito lidé režírují toto představení a jsou nad zákonem. Všichni ostatní musí poslouchat vykonávat rozkazy, a když se opovážíte vybočit z řady a odhalit protiústavní tajné činnosti a korupci vládnoucí třídy, tak na vás uspořádají štvanici jak na psa a vaši hlavu nabodnou na kůl. Proto tak tvrdě jdou po Assangovi, i když je to už deset let poté, co odhalil hlavní tajemství. Je to varovná zpráva a je to velice zřetelná výhrůžka. Ta nám říká, že pro žádnou svobodu, pro žádnou samosprávu tu není místo a žádná tu není. Jsou tu jen vládci a ovládaní. Přijmi to nebo utrpíš důsledky.
Podobně, jako zneužili Alexe Jonese, jakožto perfektního padoucha, aby veřejnost zpracovali k přijetí daleko nestoudnější a subjektivnější cenzury sociálních médií, jelikož je to taková postava polarizující veřejnost, tak teď zneužívají Juliana Assange, aby různé normální praktiky investigativního žurnalismu naprosto pošpinili (viz o tom úžasný článek Glenna Greenwalda), protože i on polarizuje. Bohužel i velký počet vůči systému „vzdorovitých“ Demokratů nad jeho uvězněním jásá, a to hlavně kvůli tomu, že věří, že odhalení Wikileaks o Hillary Clinton a Demokratickém národním kongresu Hillary stálo trůn.
Tweet od vůdčího senátora Demokratů a vůdce menšiny v Senátě Chucka Shumera z minulého týdne vám řekne vše, co o těchto lidech potřebujete vědět:
Teď, když byl Julian Assange konečně uvězněn, tak doufám, že bude brzy hnán k odpovědnosti za vměšování do našich voleb pro Putina a ruskou vládu.
25.6K people are talking about this
Tito lidé jsou nebezpečně krátkozrací hulváti, ale tento komentář představuje i převažující cítěním mezi spoustou našich kolegů také poddaných. Myslím sice občanů, ale kvůli tomu přeci chlapa jako Julian Assagne použili, aby praktiky investigativního žurnalismu předvedli tak, aby vypadly zločinně a špinavě.
Z hlediska skutečně celkového kontextu je aféra s Assangem děsivá, protože ji zneužívají k tomu, aby veřejnost ještě více přijímala na sebe samé pohled, že jsou jen špinaví plebejci a pouzí sluhové pánů z vládnoucí třídy. Že odhalovat zločiny naší nepříčetné elity je pouze zločin, za který je po zásluze trest, a ne že by se měly trestat ty zločinné činy samotné. Bohužel spousta lidí nad tím jásá, protože se chtějí pomstít za porážku Hillary, nebo jsou to fanatičtí autoritáři, kterým vůbec nezáleží na nějaké svobodě nebo na naší ústavě, z níž vychází.
Důvodem, proč píšu tento příspěvek a považuji ho za jednu z nejdůležitějších věcí, co jsem kdy napsal, je to, že z tohoto místa můžeme jako země vykročit ve dvou hlavních směrech.
Můžeme přijmout svoji degradovanou a bezmocnou roli jako nepodstatných poddaných v tomto rozlehlém, zkorumpovaném a zlovolném impériu…
Nebo můžeme také upřednostnit svobodu, samosprávu a občanskou volnost k budování té kdysi rozestavěné slušné civilizaci. Jinými slovy, můžeme buď slepě mašírovat do dalšího temného věku, nebo můžeme vytvořit novou renezanci.
Jak to dopadne, to ať si odhadne každý sám, já jen vím, že jsme na kriticky důležité křižovatce a můžu jen doufat, že tato slova vás inspirují, abyste se z toho vyhrabali, našli trošku kuráže a poslechli svoji lepší přirozenost. Když ne, tak budeme – nejdříve jen pomalu, a teprve později velice rychle – ztrácet veškerou svobodu, která nám ještě zbyla.
Nakonec bych chtěl své sdílení zakončit nesmírně informativním projevem, proneseným v roce 1998 teď již zesnulým Gorem Vidalem, který je o původu národně bezpečnostního aparátu státu, a ten je zvláště výstižný, neboť i sám Assagne byl spatřen, jak třímá kopii Gore Vidal, Historie státního aparátu národní bezpečnosti, když jej vyvlékali z Ekvádorské ambasády.
V tom velice výmluvně konstatuje:
Pak přichází okamžiky, kdy se impériím přestane dostávat energie a stanou se už jen symbolickými čili, jak jsme měli ve zvyku říkat v 40. letech, jen existenciálními. Všechno to současné dohadování kolem NATO hezky předvádí, co je to takové váznoucí, už jen symbolické impérium, když se pokouší prosadit svůj názor u sebe doma a v zahraničí, a přitom na to ani samo nemá dost vůle, natož aby mělo zdroje k tomu tu svoji hegemonii uvalit na své bývalé klientské státy.
Naštěstí, když tolik chybí peníze i společná vůle, tak z toho nakonec nic moc nebude. Mezitím se objeví nový a lepší svět, který se chystá ke zrození, kdy optimální ekonomickou jednotkou světa je teď městský stát.
Tak si to přeberte.
by Tyler Durden
Tue, 04/16/2019 – 03:30
Authored by Michael Krieger via Liberty Blitzkrieg blog,