Po roce 1989 byli jednoznačně nejvýraznějšími osobnostmi veřejného života, jakkoli dnes výjimečně nemám potřebu hodnotit proč, tři lidé. Byli jimi Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. A přestože nemusím souhlasit, a mnohdy také i zásadně nesouhlasím, se vším, co kdy udělali, všichni tři si zasloužili prezidentem být.
Po roce 1989 jsme u nás měli dvoje volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění, dvoje do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, dvoje do České národní rady, dvoje do Evropského parlamentu, patery do zastupitelstva obcí, čtvery do zastupitelstva krajů, sedmery do Senátu Parlamentu České republiky a patery do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V politických funkcích na různých úrovních se u nás vystřídaly desítky tisíc občanů. Zvolili jsme celkem 1.000 poslanců do sněmovny a 243 senátorů, když nepočítám doplňovací volby.
Od roku 1993, tedy za dvacet let, jsme měli celkem jedenáct vlád, přestože k volbám jsme šli jen pětkrát. V roli premiérů těchto vlád se postupně vystřídali Václav Klaus, Josef Tošovský, Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Mirek Topolánek, Jan Fischer a Petr Nečas. Sleduji politiku po celou tu dobu, všechna vítězství i prohry. Nikdo z nás nebyl, není a nikdy nebude dokonalý, ale pokud vybírám ze všech těch lidí, kteří se v politice u nás vystřídali, tvrdím, že všichni tři prezidenti se od roku 1989 nejvýznamněji zapsali do politiky v České republice a zcela si zasloužili stát se prezidenty.
Zeman je poslední v této řadě. Po vypršení jeho mandátu je velmi pravděpodobné, že s ohledem na věk kandidátů a jejich ´zásluhy´, alespoň v to doufám, uvidíme ve sněmovně i v senátu už jen málo z těch, kteří se podíleli na veřejném životě po celou tu dobu až do dnešních dnů, čímž se uzavře další kapitola určité periody, kterou u nás v obdobě jakéhosi plus mínus dvacetiletí prožíváme již od roku 1918. Můžeme jen věřit, že přijdou opravdu noví lidé, kteří si nenechají indoktrinovat dosavadní styl práce parlamentních stran, které se místo férové soutěže idejí slily do jednoho politického proudu, aby se staly pro mnohé jen výtahem k osobním výhodám za cizí peníze bez osobní odpovědnosti za svou práci.
V mých očích neexistuje v České republice nikdo z těch, kteří kdy kandidovali na vysoké politické posty, kdo by si zasloužil stát se prezidentem, vyjma Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, a to se vším dobrým i špatným, pro dnešní inaugurační den smířlivě na jejich adresu, co kdy vykonali.
AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Barroso, Schulz i Van Rompuy chladí šampaňské: Klaus velezrádcem!
.
František Matějka vyšlo na:
Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman si to zaloužili