Sluneční minimum teď běžní naplno, a jak říkají vědci, letos tu máme zřetelný nedostatek slunečních skvrn – a to by mohlo s sebou přinést EXTRÉMNÍ chlad.
Až dosud během letošního roku po 79 dnů – tj. po 55 procent času – sluneční skvrny chyběly, o čemž vědci tvrdí, že to je výrazný signál příchodu dlouho očekávaného slunečního minima. Na slunci probíhají zhruba 11 leté cykly mez tím, kdy dosáhne slunečního minima, než se posune ke slunečnímu maximu. Slunce během slunečního maxima vydává více tepla a je poseto slunečními skvrnami. Méně tepla během slunečního minima je kvůli poklesu síly jeho magnetických vln a menšímu počtu slunečních skvrn.
Stránka předpovědí kosmického počasí Space Weather uvádí, že nedostatek slunečních skvrn se podobá poslednímu slunečnímu minimu.
Tato stránka tvrdí: „Slunce bylo bez slunečních skvrn letos celých 79 dnů, tj. více než polovinu té doby.“
„Abychom našli podobná čísla o čistém slunci bez skvrn, tak bychom se museli vrátit do roku 2009, kdy slunce zažívalo nejhlubší sluneční minimu za století.“
Od hostitelské hvězdy naší země se nečeká, že by vstoupila do solárního minima dříve než kolem roku 2020, a kdyby ten jev snad nastal dříve, tak by to znamenalo vleklé období chladu.
Naposledy, když došlo k vleklému slunečnímu minimu, tak tato událost vedla k ‚malé době ledové‘, vědecky známé jako Maunderovo sluneční minimum – která trvala 70 let.
Maunderovo minimu, které přineslo sedm desetiletí mrazivého počasí, začalo roku 1645 a trvalo až do roku 1715 a došlo k němu, když byly sluneční skvrny nesmírně vzácné.
V tomto období se teploty globálně propadly o 1,3 stupně celsia, což vedlo ke kratším vegetačním sezónám a nakonec k nedostatku potravin.
V důsledku toho, když prochází slunce dlouhým slunečním minimem, tak lidstvo trpí.
NASA na své webové stránce vysvětluje: „Veškeré počasí na Zemi od povrchu naší planety až daleko od něj hluboko do vesmíru začíná na Slunci.“
„Jak kosmické počasí, tak pozemské počasí (to počasí, které pociťujeme na povrchu) ovlivňují malé změny na Slunci, k nimž dochází během slunečního cyklu.“
Tato kosmická agentura dodává ve svém Klimatickém indexu termosféry (CTI): „Metrika počasí, která nám vypovídá o tom, jak vršek zemské atmosféry (čili ‚termosféra‘) reaguje na sluneční aktivitu, tj. o vršku atmosféry Země udává číslo, podle něhož je 10 chladnější, než byla během rekordního proměřeného Slunečního maxima v roce 1957-58.“
By SEAN MARTIN
PUBLISHED: 13:28, Fri, May 24, 2019 | UPDATED: 13:43, Fri, May 24, 2019
Jiné zdejší články o Slunci jakožto skutečnému hlavnímu hybateli pozemským klimatem: