Jen kolem 20 procent Němců se svobodně odvažuje projevit své názory. Většina to cítí tak, že vyjadřování podléhá cenzuře, zvláště pokud jde o tabuizovaná témata uprchlíků a islámu.
Studie rovněž zjistila, že většina Němců se své názory odvažuje projevovat mezi přáteli, nikoliv však na veřejnosti, protože pro to je příliš mnoho nepsaných zákonů o tom, které názory jsou přijatelné a které ne.
Z 1283 dotazovaných lidí 59 procent těch starších 16 let řeklo, že mezi přáteli své názory vyjádřit mohou, ale jen 18 procent věří, že by to bylo možné na veřejnosti.
Při vyjadřování svých názorů mezi přáteli je opatrných jen 34 procent. Opatrných při veřejném vyjadřování je 58 procent. Jen 17 procent se může svobodně vyjadřovat na internetu.
Jako důvod k tomu byla uváděna velice hrubá argumentace. Celkem 36 procent říkalo, že na internetu si dávají veliký pozor.
Dalších 41 procent kritizovalo politickou korektnost jako těžké břemeno a 35 procent to vedlo k přesvědčení, že svoboda názorů je možná jen v soukromém okruhu.
Dvě třetiny si myslí, že když se mluví o cizincích, tak je dost nadbytečně obtěžující pořád používat k jejich označení to zaříkadlo lidé s „migračním pozadím“.
Lidé také vyjadřovali naprosté nepochopení pro to, že teď se musí měnit texty knih jako je klasická „Pippi Dlouhá Punčocha“, aby se zajistilo, že jsou v souladu s dnešní citlivostí vyjadřování a současnými normami.
Změny těchto textů podporuje pouhých 14 procent. 75 procent žádá, aby se klasika jejich dětství udržela taková, jaká je.
Avšak 76 procent si o komentáři Gaulanda z Alternativy pro Německo, o Hitlerovi, že ten je na monumentu tisícileté německé historie asi tak stejnou poskvrnou jako ptačí výkal na pomníku, že je naprosto nepřijatelný.
Toto jsou závěry reprezentativního průzkumu Allensbachského institutu pro demoskopii publikované v „Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ)“. Dotazující kladli účastníkům celé série otázek.
By Stan M 26 May 2019