Ve čtvrtek 8.září se konalo již třetí setkání klubu reforem. Tentokrát byl jeho hostem zakladatel a zároveň předseda německé euroskeptické strany PDV (Strana rozumu) Oliver Janich, známý německý novinář, libertarián a autor knihy Das Kapitalismus Komplott (Kapitalistické spiknutí), která bohužel nevyšla v češtině. Hned po kratičkém úvodu, kdy jsme se dozvěděli, že se Oliver Janich seznámil s Vítem Jedličkou ve Švýcarsku při pozorování schůze Bilderbergu, nám autor začal vysvětlovat zvláštní název své knihy. Kniha nepojednává o spiknutí kapitalismu, není levicově zaměřená, naopak je o spiknutí proti kapitalismu. Svým názvem má nicméně upoutat pozornost levicově smýšlejících lidí a donutit je k jejímu přečtení, což bylo prý velmi úspěšné, dokonce to některé levičáky přivedlo k libertariánství.
Co to je libertariánství vysvětluje hned v první kapitole své knihy, stejně jako co je to kapitalismus a ve stejném duchu zahájil i svou přednášku. Pojem kapitalismus je totiž hojně využíván v médiích, ale jen málo lidí zná jeho pravou podstatu a tou je svoboda. Jedná se o svobodu volně uzavírat smlouvy a vlastnit majetek. Tyto informace jsou ale překrucovány mediální propagandou, o které Oliver Janich, jako bývalý žurnalista, ví mnohé. Své cenné poznatky a zkušenosti z novinářské praxe nám dále sděloval, spolu se znalostmi o utváření propagandy.
Klíčovou věcí k úspěšné propagandě je podle Janicha získání názorotvůrců společnosti na svou stranu. Tuto roli v minulosti zastávala například církev. Nyní názory obyvatelstva utváří novináři a vědci. Dobře viditelnou propagandou je boj proti globálnímu oteplování, který nám posloužil jako příklad kvalitně vedené propagandy, tedy jak vlády využívají novináře a vědce k přesvědčování lidí o něčem, co vůbec neexistuje. Důležitým aspektem tohoto úsilí je soustředit se spíše na lidské emoce než na logické argumenty a lidský rozum. Takovou emocí, které se dá snadno využít a na kterou se vyplatí při propagandě působit, je strach. Všeobecný strach a boj proti společnému nepříteli vlády využívají nejen u klimatických změn, ale třeba i u terorismu. Třetí a neméně důležitý bod propagandy zní: „Opakovat, opakovat a opakovat.“
Některým věcem zkrátka věříme jen proto, že jsou nám denně předkládány v médiích a věří jim tím pádem i lidé v našem okolí. Hlavní otázkou, kterou bychom si měli klást je: „Kdo tu propagandu šíří a proč to dělá?“ Propagandu kolem globálního oteplování cíleně vyrábí skupina nazývající se Římský klub, o kterém se můžete více dočíst zde: http://reformy.cz/zpravy/kdo-stoji-za-podvodem-s-globalnim-oteplovanim/
Dále nám Oliver Janich ani nemusel vysvětlovat, proč je teze o globálním oteplování způsobeném člověkem podvod, všem nám to bylo jasné. Vliv člověka na roční produkci CO2 je velmi nízký, jen v řádech procent, navíc ani samotné CO2 nemá na klima na zemi zásadní vliv. A hlavně omezováním výroby třeba v Evropě nedocílíme snížení globálního vypouštění CO2 do ovzduší. Firmy jen přesouvají svou výrobu do jiných zemí a pro globální bilanci člověkem vypouštěného CO2 nemají žádná opatření přijatá v západním světě žádný vliv. Jenže o to vládám logicky ani nejde. Určitým skupinám, jako je Římský klub, jde o kontrolu vypouštění oxidu uhličitého jen proto, že vzniká téměř při každé lidské činnosti a jeho kontrolou, mohou kontrolovat celý výrobní proces. Oliver Janich připomněl i tezi Václava Klause, že podobná kontrola výrobního procesu je obdobou komunismu, centrálně řízené ekonomiky. Stejně tak Evropská unie po vzoru Sovětského svazu vytváří 5ti leté plány, tentokrát na to, kolik se může vypustit CO2.
Jak ale na svou stranu dostat ty tvůrce názorů veřejnosti, vědce a žurnalisty? Vcelku jednoduše: „Nabídnout jim dobrou práci a peníze.“ Dříve klimatologie žádnou rozsáhlou vědou nebyla, později ale vědcům byla nabídnuta dobře placená místa, nenáročná práce a veřejné uznání, za „shromažďování důkazů o globálním oteplování“. V podstatě od začátku je tento postoj naprosto nevědecký, protože znamená shromažďovat jen nějaké pochybné argumenty pro jednu stranu a vůbec se nesnaží opravdu popsat realitu klimatu na Zemi a mechanismus jeho změn. Novináři mají svou úlohu jednodušší, protože jim stačí pouze citovat tyto „vědce“. V případě, že těmto pohádkám sami nevěří, obhajují se tím, že jejich články podporující pohádky o globálním oteplování, jejichž důsledkem je ekonomicky škodlivé omezování výroby, přispějí alespoň k ochraně životního prostředí. Někteří si dokonce myslí, že zachraňují svět. Nechápou, že ochrana životního prostředí a boj proti změnám klimatu jsou dvě naprosto odlišné věci. I na začátku komunismu se většina lidí domnívala, že je to dobrý nápad, přestože měli pochybnosti o některých prostředcích použitých k jeho dosažení…
Pomocí strachu z globálního oteplování se jistým skupinám, souhrně je nazvěme globalisty, podařilo sebrat lidem určitý stupeň jejich vlastnických práv a pomocí strachu z terorismu se jim povedlo zbavit lidi části jejich občanských práv a svobod.
David Bartas je čestným členem Klubu Reformy.cz a autorem webu opustme.eu