Německý ministr vnitra Horst Seehofer odhalil nový plán na reformu Evropského azylového systému. Koncept návrhu uniklý do médií ukazuje, že ode všech členských států Evropské unie se bude požadovat, aby si braly ilegální migranty.
Země Střední a Východní Evropy dosud odporovaly povinnému přesídlování na základě toho, že rozhodování o udělení povolení k pobytu, je nutno ponechat jednotlivým národům. Ty uvádí, že jednostranným uvalováním migračních kvót na členské státy EU se snaží nevolení byrokraté v Bruselu donutit demokraticky zvolené vůdce Evropu zlomit, aby se podvolili jejich diktátu.
A opravdu pokračuje debata o migraci, a o tom hlavním, o co v ní jde, o evropském federalismu a o míře, v jaké si smí Evropská unie uzurpovat rozhodovací pravomoci od svých 28 členských států.
Seehofer 2. prosince v Bruselu předložil svůj čtyřstránkový plán na reformu Společného evropského azylového systému (CEAS) nové předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Od té se očekává, že ta zveřejní své migrační návrhy v únoru 2020 chvíli před tím, než Německo převezme předsednictví Evropské rady, což začne v červenci 2020.
Tento nový plán je zamýšlen jako náhrada za Dublinské protokoly Evropské unie, tj. zákony požadující, aby lidé usilující o azyl v EU to učinili v první evropské zemi, do které vstoupí.
Jihoevropské země – zvláště Řecko a Itálie – si stěžovaly, že v kontextu masové migrace z Afriky, Asie a Středního východu na ně současný systém uvaluje nespravedlivé a neproporcionální břemeno. Říkají, že členské státy EU by měly mít rovnou odpovědnost za migranty vyloďující se na evropském pobřeží.
Některé státy EU na vrcholu migrační krize v září 2015 odhlasovaly přemístění 120 000 migrantů z Itálie a Řecka do jiných částí tohoto bloku. Tento počet byl navíc k plánu na redistribuci 40 000 migrantů z Itálie a Řecka z července 2015.
Z těch 160 000 migrantů, o které se měly země podělit, bylo nařízeno devíti zemím Střední a Východní Evropy, aby převzaly asi 15 000 migrantů. Ač Česká republika, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko proti této dohodě hlasovaly, stejně od nich požadovali, aby se jí podvolily.
V září 2017 vydal Nejvyšší evropský soudní dvůr (ECJ) rozsudek, že je to Evropská komise, tedy orgán výkonné moci Evropské unie, kdo má zákonné právo nařizovat členským státům EU, aby ty tzv. žadatele o azyl přijímaly. Rovněž vydal rozsudek, že členské státy EU nemají žádné zákonné právo takovým příkazům odporovat.
Maďarsko se Slovenskem podporované Polskem namítaly, že tím Evropská unie porušila své vlastní předpisy, a když schválila „kvalifikovanou většinou“ – kolem dvou třetin členů bloku – systém kvót, tak překročila vlastní pravomoci. Namítaly, že systém přesidlování je přímým porušením Dublinských protokolů.
Evropský soudní dvůr rozhodl, že kvalifikovaná většina úplně stačí, protože od EU se přeci „nevyžaduje jednohlasné rozhodnutí.“ V tomto rozsudku, který přezíral Dublinské protokoly, se to uzavřelo: „Tento mechanismus ve skutečnosti přispěje k tomu, aby se Řecku a Itálii umožnilo potýkat se s migrační krizí 2015 a je proporcionální.“
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nazval toto rozhodnutí soudu „nehorázným a nezodpovědným“ a jednajícím „v rozporu se zájmy evropských zemí včetně Maďarska.“ Dodal: „Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost celé Evropy a stejně tak i budoucnost celé Evropy.“
V listopadu 2019 Evropský dvůr auditorů referoval, že z těch 160 000 migrantů určených ke sdílení členskými státy EU jich nakonec bylo redistribuováno jen 34 705 (21 999 z Řecka a 12 706 z Itálie).
Při poslední bilaterální schůzce mezi vůdci Francie a Itálie v Římě tito naléhali na Evropskou unii, aby už konečně zavedla nový automatický systém přebírání migrantů, do kterého tedy nebudou mít příjemci co mluvit. Pokrokový Francouzský prezident Macron řekl, že je „přesvědčen, že pro řádný příjem migrantů je nutno, aby systém byl automatický,“ a aby ty země EU, co by se na něm odmítly účastnit, byly „tvrdě pokutovány.“
V uniklém konceptu Seehoferova návrhu se konstatuje, že Dublinské protokoly vytváří „jasnou nerovnováhu“, jelikož v roce 2018 bylo 75 procent všech žadatelů o mezinárodní ochranu umístěno do pouhých pěti členských států.“
Tento dokument také tvrdí, že Dublinské protokoly jsou „neefektivní“, jelikož „jsou v celé EU žadatelé do členských států, do nichž původně přišli, vraceni jen ve 3 procentech případů,“ což znamená, že žadatelé o azyl v praxi do zemí příchodu posíláni nejsou.
Klíčová část dokumentu volá po tom, aby žadatelé o azyl byli vyhodnoceni okamžitě po příjezdu na vnější hranice EU. Zde by nově vytvořeno Azylová agentury Evropské unie (EUAA) u každého příchozího „určila“, který stát dostane na starosti zpracování jeho nebo její žádosti.
Seehoferův plán je určen k tomu, aby byl trvalý a neomezoval se jen na krizové situace. Za povšimnutí také stojí, že tento plán už nijak neřeší problematiku vracení ilegálních migrantů zpět do zemí jejich původu.
Formulace plánu se pečlivě vyhýbá použití politicky explozivního výrazu „kvóta“ a nahrazuje ho nádherným eufemismem „spravedlivý podíl“ (gerechter Anteil). Dokument se také vyhýbá výrazu „povinné“, ač se v něm všude předpokládá, že systém redistribuce migrantů bude pro všechny členské státy EU nucený.
Půjde-li vše podle plánu, bude tento legislativní návrh Evropským parlamentem přijat ve druhé polovině roku 2020, až bude Německo předsedat EU. Pak jej ratifikuje Evropská rada skládající se z vůdců členských států EU.
Nový evropský komisař pro podporu evropského způsobu života Margaritis Schinas, tomuto posílení evropského způsobu života obyvatelstvem dalších kontinentů už vyjádřil nadšenou podporu:
„Komisařka pro migraci Ylva Johanssson a já jsme se sešli s Horstem Seehoferem. Naprosto s Německem souhlasíme. Potřebujeme konsensus všech členských států a tvrdě pracujeme na jeho dosažení.“
Avšak český ministerský předseda Andrej Babiš vůči tomuto německému plánu vyjádřil svůj odpor. V interview s Českou tiskovou kanceláří ČTK řekl, že ty Seehoferovy řečičky už prokoukl:
„Fundamentálně zavrhujeme ilegální migraci. Rovněž odmítáme dovolit pašeráckým gangům, aby ty rozhodovaly, kdo bude v Evropě žít. Odmítáme kvóty a ohromuje mě, že tuhle záležitost zase někdo podstrkává zpátky na jednací stůl. Doufám, že ta nová Evropská komise dá takovým habaďůrám stopku.“
Český ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že Česká republika bude „svůj postoj koordinovat“ s ostatními členy Visegrádské čtyřky (V4), tj. s kulturní a politickou aliancí čtyř středoevropských států – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že V4 se tlakem EU, aby přijali migranty, zlomit nedá:
„Postoj V4 je jasný. Nejsme ochotni do střední Evropy přijmout žádné ilegální migranty. Úspěšnost a bezpečnost střední Evropy existuje díky námi prosazované a neochvějné anti-migrační politice, a tak to i zůstane.“
„Právě kvůli tomu je dnes střední Evropa jedním z nejúspěšnějších regionů Evropské unie a stala se jejím motorem růstu. My žádný druh nátlaku tolerovat nebudeme a my Maďaři trváme na svém právu rozhodnout, komu dovolíme vstup do své země a s kým chceme žít.“
by Tyler Durden
Fri, 12/06/2019 – 02:00
Authored by Soeren Kern via The Gatestone Institute,
Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/germany-all-eu-members-must-take-migrants
Konec formuláře