Zvolil jsem do titulku článku malou paralelu s filmem Vesničko má středisková, neboť se nemohu ubránit dojmu, že český premiér velmi silně připomíná svýmneustálým ceněním chrupu do křečovitého úsměvu jednoho z hlavních protagonistů populárního příběhu – prosťáčka Otíka. Nevím kdo Sobotkovi radí, kterak působit na své věrné obyčejné voliče, ale styl „smějící se dementní Bohoušek“, jenž zpod máminých sukní pěstičkou brání sociální dobro, snad nemůže myslet vážně ani ta nejzáludnější politická reklamní agentura.
Přesto v Česku tato karikatura na politického vůdce zafungovala a vynesla do premiérského křesla vzorného chlapce, takového prostého Otíka k politování, který nic nedělá, nic nezlobí, nemluví sprostě, rozdává tetinám růžičky a pořád se směje. Přesně ten typ, který v sociální podobě demokracie bude vítězit vždy, dokud bude vyhovovat starým zkušeným kaprům tahajícím za finanční a mocenské nitky, kteří mu dovolí chvilku si pohrát s politickými bábovičkami a našetřit pár grejcarů na pěkné bydlení.
Na případu premiéra Sobotky je tak názorně ukázáno, že pokud chcete v České republice něco „znamenat“ a snášet do vlastního hnízda erární zlatá vejce, musíte zahodit charakter, morálku, čest i sebeúctu, nejlépe se hned po škole nasoukat jako zapálený mládežník do řitních otvorů velkých ryb a lokajským poponášením tašek čekat na svou šanci. Být takovým politickým kariérním mazánkem, vždy připraveným, vždy ochotným a vždy se otáčejícím se správným větrem.
Potom vás budou milovat média, obyčejní voliči i stranické sekretariáty, neboť budete pro soudruhy v boji za lepší svět důkazem, že i ten stále stejně nesmyslně plácající nýmand, celoživotní společenský parazit bez kontaktu s realitou života či hodnoty tvořícího pracovního úsilí a vystrašený podržtaška živený kutím zákulisních piklí se může nakonec stát velkým bossem, vůdcem, vzorem socialistické mládeže. Kolik snů podobných dobroserů za cizí peníze takto nad ránem vlhce končí?
Nicméně nyní je na řadě otázka z titulku. Vzorný, usmívající se chlapeček složil dokonce vládu. Upachtil koaliční smlouvu. Nacpal na všechna možná myslitelná, státem placená teplá křesla většinu kamarádů z mokré čtvrti i loutkovodičů, odklonil penězovody správným směrem . Splnil tak volební slib. Své rodné partaji tedy, voliče už má dávno u zadele, ti zas budou potřeba až za čtyři roky. Čeká se tedy nějaká reálná politická práce jenže … jak lavírovat a předstírat činnost z volebních plakátů až do dalšího rozdávání karet, když se umí jen nereálně slibovat, prázdně tlachat a personálně politikařit?
Nad premiérem Otíkem Sobotkou tak najednou visí Damoklův meč vidiny odchodu k Turkovi, neboť se už nebude brát ohled na jeho praktickou nepoužitelnost a nepomůže mu ani jeho jediná společenská „přednost“ – posluha a panáčkování před lidmi, které on považuje za vlivné a mocné. Na povrch vyplouvá, i za pomoci konkurenčních politických šíbrů, stále více Sobotkových neumětelských kousků, nekompetentních rozhodnutí či přímo diletantských omylů s korupčním nádechem ve službách státu.Nejde už jen o pár defraudovaných miliónů z náhrad cestovného směrem fiktivní bydliště.
Jako erárnímu dítěti korupce a intrik se vynořují kostlivci ve skříni jeho kariéry, daňovým poplatníkem težce vydřené, státu odevzdané a Bohušem pak darované miliardy, či dokonce desítky miliard, kmotrům a kmoříčkůmšedé zóny v kausách OKD, ČSOB a dalších. Vzorný politický nádeník a neškodící Otík je tak najednou presentován v pravém světle neorientujícího se společenského, ekonomického i životního prosťáčka, který zná jen reálné rámce své vlastní kapsy či žaludku a o okolním reálném světě tvrdého byznysu, práce či životních starostí, které neřeší všeobjímající sociální stát nemá, jako každý socialista, ani potuchy a umí o nich jen s přihlouplým úsměvem žvanit.
Sobtoka tak možná odejde po žních, buď jej vykoušou silnější dravci „s koulema“, nebo se stane oranžový „zázrak“ a zaplatí za svoji dosavadní politickou fušeřinu koncem své kariéry. Nejspíše však obdržením trafiky s noblesní erární rentou. Pak někdy možná vytáhne zázračné akcie od Standy a v pohodě bude užívat politického důchodu.
A tak to bude se všemi Otíky české i evropské politické scény, dokud se obyvatelstvo neprobudí a nechá si neustále od podobných vyumělkovaných, bezpáteřních a neuchopitelných amarounů politických debat a volebních mítinků kálet na hlavu a neuvědomí si skutečnou pravdu, že ty bájné zářné zítřky si musíme vybudovat reálnou tvorbou hodnot a v žádném případě nám je nevysedí žvanivý mesiáš na partajních schůzích, ani nám je nepřerozdělí vysmátý „rozsévač“ sociálního dobra a ani nám je dokonce nepošlou v balíčku dotací z rudé Brusele.
Karel Kříž vyšlo na: