Panel akademiků na Cambridge University při diskusi o odkazu ministerského předsedovy z časů války Winstona Churchilla dospěl k závěru, že tento vůdce, který pomohl porazit Hitlera, byl ve skutečnosti představitel „bílé nadřazenosti“ a vedl impérium „horší než nacistická říše.“
Londýnský Telegraph referuje, že ty zostouzející komentáře byly pronášeny během diskuse nazvané „Rasové důsledky pana Churchilla.“
Je ironií, že tyto diskuse probíhaly na fakultě s názvem Churchill College pojmenované k poctě tohoto bývalého ministerského předsedy.
Účastníci rozhodli, že Churchill byl „dokonalým ztělesněním bílé nadřazenosti,“ a Britské impérium označili za ‚morálně prohnilejší než Třetí říše.‘
Zúčastnění akademici se shodli, že tvrdit, že Británie byla v porovnání s nacisty ‚ctnostná‘ je „problematická povídačka.“
Jeden z akademiků, profesor Kehinde Andrews, prohlásil: „Britské impérium bylo daleko horší než nacisté a trvalo daleko déle.“
„To je prostý fakt. Ale když si dovolíte něco takového konstatovat, tak je to jako kacířství,“ dodal Andrews s tvrzením, že uctívání Churchilla je součástí procesu „velebení mrtvých bílých mužů.“
Další panelista, Dr. Onyeka Nubia, tvrdil, že Churchill prosazoval ‚bílou nadřazenost‘, protože používal výrazů jako „anglicky mluvící lidé“ a „Anglosasové“.
Další tvrdila, že Churchill pohlížel na Indy jako na zvířata, a že jeho politika k Indii tam počátkem 40. let vedla hladomoru.
Další akademik, Dr. Mahdusree Mukerjee, zavrhoval britskou roli ve Druhé světové válce tvrzením, že „To byli Sověti, kdo porazili nacisty, a Američané, kdo porazili Japonce.“
Tento týden, než ta diskuse proběhla, varoval autor knihy Churchill: Cesta naplnění údělu, Andrew Roberts, že účastníci toho panelu postrádají znalosti historie a že předchozí tvrzení pronášená některými z nich jsou „pomluvy,“ co „nemají nic společného s fakty.“
Roberts na obhajobu Churchila napsal, že „bílá nadřazenost chtěla, aby se nebílým děly hrozné věci. Churchill bojoval, aby v impériu ochránil stamiliony ne-bílých.“
„Kdyby za druhé světové války dobyli Indii Japonci, vedlo by to asi k desítkám milionů mrtvých, kdyby se ta čísla porovnala,“ dodal spisovatel.
„Churchill během své politické kariéry zas a znova bojoval proti otroctví a za práva ne-bílých v Britském impériu. Churchill se navíc podílel na zničení nejhoršího rasisty v historii, Adolfa Hitlera,“ naléhavě připomínal Roberts.
Této diskusní skupině předsedala členka sboru této fakulty prof. Priyamvada Gopal, která loni dělala novinové titulky prohlášením „zrušme bělošství“ a konstatováním, že „na bílých životech nezáleží“.
Viz obrázek níže: Řeknu to znovu. Na bílých životech nezáleží.
Poté, co se proti Gopal zdvihla negativní odezva na tyto komentáře, tak ji Cambridge University hájila a povýšila, ač Twitter její původní tweed odstranil podle pravidel o ‚nenávistné mluvě.‘
Cambridge je jednou z univerzit jmenovaných v nedávné studii vůdčího mozkového trustu zaměřeného na vzdělání Civitas, která zjistila, že svoboda slova na vůdčích světových univerzitách kvůli vzestupu hnutí za „zrušení kultury“ alarmujícím tempem eroduje.
Tento druh revizionismu historie protlačovaný aktivisty rasového konfliktu, kteří si prožrali cestu do přediva univerzit, má už dopady na reálný svět, jak to vidíme na zabednění Churchillovy sochy na Parlamentním náměstí a pomníku II. světové války Cenotaph v Londýně při loňských protestech vedených – Na černých životech záleží.
Také londýnský starosta Sadiq Khan jmenoval ‚úkolovou skupinu‘ sestávající z nevolených pokrokových aktivistů a kampanistů, aby oni určili, zda jsou sochy v hlavním městě a na jeho pozemcích ‚dostatečně diverzifikované‘.
BY TYLER DURDEN
SUNDAY, FEB 14, 2021 – 8:10
Authored by Steve Watson via Summit News,