Mezinárodní měnový fond po dlouhých debatách schválil 4-letý program půjček 17,5 miliardy $ Ukrajině včetně 5 miliard $ okamžitých výplat. Pak Evropská komise nabídla pomocný balíček 1,8 miliardy euro poskytnutý ve třech tranších. I Spojené státy poskytnou balíček 2 miliard $. Celková částky zahraniční pomoci se pomalu zvyšuje na 40 miliard $. HDP země je kolem 373 miliard $ (PPP). Ukrajina hluboce zabředla do dluhů; poměr dluhu k HDP roste, leč zahraniční pomoci se nedaří ekonomiku zotavit. Všechno to končí v černé díře. Žádný obrat k lepšímu není v dohledu.
* * *
Ten systém, který se v posledních 23 letech na Ukrajině ustanovil, se nazývá kleptokracie. Ten proniká celou ukrajinskou společností od dopravní policie, přes soudy, až k veřejným infrastrukturám a státním zakázkám. Puč v roce 2014 situace ještě zhoršil. Index vnímání korupce od Transparency International v roce 2014 zemi řadil na 142. místo ze 175 zkoumaných zemí. To ji umisťuje do blízkosti Ugandy, Komor, Středoafrické republiky, Kamerunu, Nigérie a Papuy – Nové Guinei. Podle zahraničních investorů je tam podíl stínové ekonomiky 60%. Alexander Ochrimenko, president Ukrajinského analytického centra, jeden z vůdčích ukrajinských expertů, věří, že situace se značně zhoršila. Úplatkářství je jednoznačné. Na zpronevěry připadá až 75% vojenských zakázek. Loupení je rutinou. Úředníci berou peníze za to, že mění jména registrovaných vlastníků nemovitostí. Až takhle drzé chování bývalo před tím nemyslitelné. Stačí pár minut u počítače, aby někomu sebrali celou společnost. Kvůli tomuhle zahraniční investoři v děsu prchají. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj 57% případů korupce tu připadá na nákupy státu.
Podle Ernst & Young 2,7 tisíce šéfů společností z 59 zemí včetně 60% ukrajinských podnikatelů přiznává, že na Ukrajině korupce bují.
.jpg "Film vysvětlující zákulisní převzetí moci kartelem bankéřů")
Bez ohledu na to, že Kyjev říká, že „vede svatou válku na obranu Evropy a celého svobodného světa“, tak se úplatkářství a defraudace rozšířila i do ozbrojených sil. Internetové obchody otevřeně rozprodávají zahraniční pomoc a neprůstřelné vesty. Ti, kdo si mohou dovolit dát úplatek, se snadno vyhnout odvedení. Alexandr Lapko, asistent vedoucího specialisty ve Styčné kanceláři NATO na Ukrajině, říká: „Hluboce mi na mé zemi záleží a chci ji bránit. Potýkám se ale s dilematem: Měl bych jít do války s vědomím, že budu muset ze své kapsy zaplatit více než 2 000 $, abych dostal vojenské vybavení, které by mi mohlo zachránit život, protože korupce úředníků ponechala ministerstvo obrany bez dostatku přiměřených dodávek, které by se dostaly až k rekrutům? Nebo bych měl zaplatit 2 000 $ úplatku, abych dostal falešné papíry osvědčující, že jsem zdravotně neschopen, a měl bych tedy být vyškrtnut ze seznamu odvedenců?“
US ekonom Richard W. Rahn nevěří, že by tu hroznou ekonomickou zkázu této země mohly vysvětlit náklady na válku. Ukrajina na vojenské potřeby neutrácí více než 1% HDP. Podle Rahna: „Velká část ukrajinského rozpočtu se zjevně utrácí za různé komploty k nákupu hlasů a starobylé úplatky.“ Myslí si, že ty nové balíčky finanční pomoci odtečou do kanálu, aniž by došlo k ekonomické reformě. Proslulý ukrajinský ekonom O. Soskin říká to samé. Věří, že peníze poskytnuté Mezinárodním měnovým fondem se rozdělí mezi vůdčí finanční skupiny vedené P. Porošenkem, I. Kolomojským, A. Turčinovem a dalšími lidmi představujícími ty u moci. V uplynulém roce 55% tranší MMF šlo do vlády a 45% k Národní bance. Použije se fungujících a osvědčených postupů praní peněz; vydají se vnitřní státní dluhopisy a soukromé banky patřící Porošenkovi, Kolomojskému a Jaceňjuk-Turčinovské skupině dostanou půjčky za zvýhodněných podmínek.
* * *
.jpg "Jak a k čemu funguje stát podle klasika liberální ekonomie")
Během letošního roku propukly vysoce profilované skandály. Každý z nich by postačoval, aby přiměl vládu ve kterékoliv Západní zemi k rezignaci. Ale Kyjev nad nimi zavírá oči. A ten „boj proti korupci“ začal být politicky motivovaný. Vezměme si třeba dohodu o uhlí s Jižní Afrikou. Kvůli té byla vznesena obvinění proti ukrajinskému ministerstvu energetiky a Ukrintěrenergo. Rozpoutáním války v Donbasu, oblasti těžby uhlí, zavedla vláda zemi na pokraj ekonomického kolapsu. Přijala tedy politické rozhodnutí koupit 1 milion tun uhlí z Jižní Afriky. Když to uhlí začalo přicházet, ukázalo se, že není pro ukrajinské uhelné elektrárny vhodné. Ministerstvo energetiky a Ukrintěrenergo byly obviněny z korupce. Kancelář ukrajinského generálního prokurátora zadržela Vladimira Ziněviče, ředitele státem vedené společnosti Ukrintěrenergo a obvinila jej, se nechal podmáznout 30 miliony $, aby uzavřel smlouvu o nákupu jihoafrického uhlí mizerné kvality, a pak neospravedlnitelně zvedl ceny prodeje uhlí ukrajinským spotřebitelům. Po parlamentních volbách ale vláda obrátila a na ten případ se zapomnělo.
Julia Timošenko odhalila korupci ve státní energetické společnosti Naftogas. Neudělalo se ale nic k prověření jejích obvinění. Podle Timošenkové je nákladová cena plynu na Ukrajině nejméně 23,5 $ za tisíc kubických metrů. Ten se prodává za daleko vyšší cenu a vydělává peníze na úplatky. Řekla, že regionální prodejci plynu do něj přidávají dusík, čímž mu snižují výhřevnost, a tak následně zvyšují spotřebu s nárůstem plateb od domácností a podniků. Osobně si na tom hrabou vlastní profit. K vyšetřování tohoto případu se ale neudělalo nic, protože hlavní role Timošenkové je v boji proti Jaceňjukovi, a ne v zavádění pořádku do energetického sektoru.
.jpg "S rozpadem systému je čas vložit svou důvěru a úspory zlatu")
Porošenko na Jaceňjuka vyvíjí tlak. Poslanec S. Kaplin z presidentovy strany navrhl zákon o vytvoření panelu k vyšetřování případů korupce ve vládě. Bývalý šéf státní finanční inspekce Nicholas Gordienko řekl, že vláda používá korupčních komplotů, které přinesly škody už za skoro 7,6 miliardy (tj. za více než 320 milionů $). Podle něj korupční systémy praktikují Ukrajinské železnice a Něftěgas. Jaceňjuk v reakci na to Gordienka vyhodil a podal proti němu žalobu. Ministerský předseda ale v úřadě zůstává.
Po té „revoluci cti“ vytvořila Ukrajina protikorupční byro. Člověk musel zaplatit 100 tisíc dolarů, aby v něm dostal fleka. Ti, kdo jsou připraveni takovéto sumy zaplatit, vědí ale, že se jim ty peníze do tří měsíců vrátí.
* * *
Ta totální korupce na Ukrajině přirozeně u Západních investorů a finančních dárců vyvolává obavy, neboť ti, jak uvedl David Cameron, musí vyhazovat peníze do černé díry a porušovat přitom zákony svých vlastních zemí. Europoslankyně Beatrix von Storch říká, že rozhodnutí Evropského parlamentu o úvěru Ukrajině porušuje článek 212 Evropské ústavy. Steve Stockman z US Sněmovní komise pro zahraniční záležitosti požádal Výzkumnou službu Kongresu, aby prošetřila případy korupce a zpronevěry veřejných fondů na Ukrajině. Když Západ v businessu s korupcí prolezlou Ukrajinou nevidí žádnou perspektivu, tak ztrácí zájem. Vlády Západních států a velkých mezinárodních institucí neplánují účast na Mezinárodní konferenci o finanční pomoci Ukrajině, co má proběhnout 28. dubna. Eurokomisař Johannes Hahn, který má na starost politiku EU k jejím sousedům, Reuters řekl: „Musíme se vyhnout tomu, aby z toho byla bezedná díra. Chceme dostat přesný plán.“ Jak se věci mají, tak ale celá historie vztahů mezi Ukrajinou a zahraničními dárci ukazuje, že možný je jen jediný plán. Jak to upéct tak, aby se nahrabaly peníze z kradení. Ty, jakmile jsou někam přiděleny, zmizí v černých děrách.
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org/
Čtěte také:
- Německá vláda odmítla komentovat tvrzení ukrajinského premiéra o historii 2. Sv. války
- US zaplatí polovinu nedoplatků za faktury od Gazpromu $1 miliardou dluhových garancí za Ukrajinu
- US už pomrkávají: Kerry říká, že je připraven rušit sankce na Rusko
- Ukrajina obviňuje Rusko, že za chvilku zavře plyn, Rusko to popírá a Německo se děsí
- Ukrajinská SVODKA ze čtvrtka 2. dubna 2015