Zarážející podobnost Německa 30. let s Ukrajinou 2014

Porovnáme-li Německo 20. a 30. let s dnešní Ukrajinou, je podobnost zarážející. Situace v zemi umožňuje politické straně, na kterou většina obyvatelstva pohlížela jako na okrajovou, svézt se na vlně znechucení a stát se hlavním politickým hráčem. Přichází k moci a nastoluje diktaturu. Formálně zemi vedl president von Hindenburg, ale klíčové pozice ve vládě drželi členové Národně socialistické strany německých pracujících. Německo se pak rychle přetvořilo na totalitní stát. Stejná věc probíhá na Ukrajině. Vrcholní vládní činitelé jsou spolčení s propagátory nacistické ideologie, kteří uchvátili všechny klíčové pozice. Ještě včera se na ukrajinské nacisty pohlíželo jako na okrajovou sílu a dnes se jejich názory na prosazování národního socialismu rozšířily tak, že prostupují do všech aspektů veřejného života.

* * *

Dalším jménem pro tuto ideologii na Ukrajině integrovaného nacionalismu, který se objevil ve 20. a 40. letech, je sociální nacionalismus. Podle jejích zakladatelů je tato ideologie kompilátem německého nacismu s italským fašismem adaptovaným na ukrajinské reálie. K šíření této ideologie bývala hnací silou Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Jeden z jejích organizačních vůdců Stěpan Bandera byl v Polsku odsouzen za páchání teroristických činů do vězení. Osvobodily ho až Hitlerovy okupační síly a zrekrutovaly ho k Abwehru. Bandera fungoval pod přezdívkou Šedý. Teď se z tohoto muže stal nejzbožňovanější hrdina Kyjevského režimu. Rovněž i Eugen Konovaljec (alias Konzul), první vůdce OUN a jeho nástupce Andrej Mělnjik (Konzul 2) pracovali pro Abwehr.

Znovuoživení fašismu na Ukrajině začalo koncem 80. let. Podzemní studentské kroužky s podporou kanadských a US emigrantů, bývalých bojovníků OUN, začaly rašit ve Lvově. Jakmile se Ukrajina stala nezávislým státem tak se ukázalo, že se mnohé skupiny prohlašují za následovníky Banderovy skupiny OUN: UNA-UNSO (Ukrajinské národní shromáždění – Ukrajinská lidová sebeobrana), Kongres ukrajinských nacionalistů, Vlastenci Ukrajiny, Sociálně nacionalistická strana (v roce 2005 přejmenovaná na Vše-ukrajinský svaz Svoboda), Sociálně nacionální strana Ukrajiny (SNPU), Sociálně nacionální shromáždění Ukrajiny (S.N.A.), Vše-ukrajinská organizace Stěpana Bandery „Trizub“, Vše-ukrajinská organizace Sič atd. A ty všechny podporovaly totalitní stát čisté rasy s tuhou nacionalistickou diktaturou vedenou „vůdcem národa“.

Koncem 20. a počátkem 30. let varoval německý list Welt am Abend před možností, že by se Hitlerovci dostali k moci. Psal, že fašistické bojůvky formálně oddělené od strany fungují v podzemí a jednají jako sportovní svazy, střelecké kluby, kuželkové kluby a pěvecké kroužky. To samé se dělo mezi lety 1990-2010 na Ukrajině. UNA-UNSO, Trizub a Svoboda si monopolizovaly veškeré kluby paintballu, střelby a bojových umění spolu se svazy fotbalových fanoušku a skautů. Šířily tak svou ideologii mezi staršími školáky a studenty. Nacionalistická propaganda byla zvláště agresivní na universitách ve Lvově, Kyjevě a Charkově, kde studenti masové volali po násilném svržení vlády a po rozpoutání nacionalistické revoluce na Ukrajině.

To, že nacionalisté chystají puč, bylo známo už řadu měsíců před událostmi z Majdanu. V říjnu 2012 jedna z vůdkyň Svobody na shromáždění k uctění UPA pronesla řeč, kde apelovala na neonacisty, aby utužili bojového ducha a vycídili své bojové dovednosti k úderu na okupační síly. Její kolega Jurij Michalčišin to upřesnil, že je nutné se připravit na městské boje a „dát nepřátelům Ukrajinského národa sežrat asfalt“, čímž především myslel Rusy a Židy. O rok později vedení Trizub na tiskové konferenci uvedlo, že existují plány na převzetí celé země a na eliminaci nepřátel národa. UNSO a Vlastenci Ukrajiny formálně oddělení od Svoboda poskytovali členům strany výcvikové základny a zahájily vedení svých vlastních kurzů vedení boje, útoků při slanění a dovedností práce s výbušninami, stejně jako učili taktiku a obsazování budov. Pamjatka (Instrukce) byly v roce 2010 zveřejňovány ve třech edicích v novinách Banderovec, aby všechny poučili o bojových uměních, zvládání sportů potřebných pro bojovou otužilost, střelbu a dovednosti boje s nožem. Ty samé noviny vysvětlovaly, jak je ten výcvik nezbytný, aby se už rychle uchvátila moc. Tyto výše zmíněné skupiny stejně jako otevření rasisté a antisemité jako „bojovníci za čistotu bílé rasy“ z Bílého kladiva, se staly v průběhu puče v Kyjevě v únoru 2014 hlavní bojovou silou. Stejně, jako tomu bývalo u německých SA, zformovaly tyto skupiny jednotky zvané „setniny majdanské sebeobrany“. Němečtí fašisté používali jako způsob pozdravu „Sieg Heil!“. Aktivisté hnutí Majdanu 2014 se zdravili slovy „Ať žije svobodná Ukrajina!“ na nějž se odpovídalo „Ať žijí hrdinové!“ v připomínce toho samého postupu, jaký praktikovali přívrženci Bandery. Jak šel čas, tak se tento polo-oficiální pozdrav stal oficiálním při vzájemných pozdravech v Ukrajinských ozbrojených silách. Zdraví se také ve velice dobře známém gestu zdviženou pravicí. Rudo-černá vlajka OUN se stala druhou polooficiální vlajkou Ukrajiny, na níž tedy zdědili nacistické symboly – krve a půdy.

* * *

Když se dostali Arsenij Jaceňjuk, Alexander Turčinov a Petro Porošenko k moci, tak nemohli jinak než neonacistům za jejich podporu vyjádřit vděčnost. Valentin Nalivajčenko má úzké vazby na Trizub, skupinu, která sloužila jako základna pro politickou stranu ukrajinských nacionalistů Pravý sektor. Ten byl jmenován šéfem Ukrajinské bezpečnostní služby. Andrij Parubij je zakladatelem Vlastenců Ukrajiny a Sociálně nacionalistické strany. Ten získal post v Ukrajinské národně bezpečnostní a obranné radě. Penzionovaný (tříhvězdičkový) generálplukovník Igor Smeško je zakladatelem Sič, což je součást Sociálně nacionálního shromáždění Ukrajiny. Ten byl před časem jmenován poradcem presidenta a předsedou presidentské komise pro zpravodajství. Sergej Kwit zakázal na území kyjevské Mohyla Academy, kterou v té době vedl, používání ruského jazyka. A tak se teď stal ministrem školství. Členové politické strany Svoboda Ihor Šavajka a Andrej Mohnik teď vedou v tomto pořadí ministerstva zemědělství a ekologie a přírodních zdrojů. Je tu ještě velká spousta lidí, kteří zastávají méně důležité pozice, aby na nich vštěpovali tu ideologickou směs italského fašismu s německým nacismem do všech sfér života počínaje ekonomikou, přes vojenský výcvik, umění, televizi až ke školnímu vzdělání.

6. října v Oděse sídlící Timer vydal sborník školních diktátů k výuce Ukrajinského jazyka. Zde je výňatek, který zní: „My jsme děti Ukrajiny a ona je naší matkou. Matky, jak známo, si nelze volit. Poctiví lidé. Ale rození Ukrajinci, lidé Malé Rusi, odmítají uznat svou rodnou matku a utíkají k maceše, aby jí sloužili, jako by to byla ona, kdo je zrodil… Tyhle kreatury pouze vypadají jako lidé, ač jsou ve skutečnosti jen sajrajtem na povrchu země. Jsou to pouze polo-lidé, i když mají třebas vyšší vzdělání a akademické tituly. Ti si už dávno zaslouží být za mřížemi ukrajinských žalářů. Ty žaláře roní slzy touhou po ubytování svých „klientů“. Neplačte žaláře, váš čas přijde, ti ukrajino-fobové za mřížemi budou a ne jako vaši hosté. A tam zůstanou navždy. A tak se ukrajinská společnost zbaví toho svinstva, té nesnesitelné špíny a hanby.“

Jurij Michalčišin je jmenovaný náměstek šéfa Ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) odpovědný za analýzy a ideologickou práci. Michalčišin je od roku 2012 poslancem Ukrajinského parlamentu jedním z vůdčích ideologů nacistické strany Svoboda. Ten sehrál stěžejní roli při zveřejňování projevů Goebbelse, aby si je bylo možno teď na Ukrajině číst. Ten věří, že sociálně nacionalistická revoluce je před námi, a ta změní svět a „jen lidé s novým naladěním mysli a vzorem jednání mohou vytvořit nový život, neboť ti nebudou zátěží z minulosti.“

Valentin Nalivajčenko, šéf Ukrajinské kontrarozvědky býval sponzorem teroristické organizace Trizub, která se řadu let účastnila bojového výcviku svých členů. Spolu s ním je u kormidla jeho zástupce Jurij Michalčišin, a člověk si jen může představovat, jaký typ ideologické práce tam bude dělat!

Stejně jako Gestapo ve fašistickém Německu ani Ukrajinská bezpečnostní služba nepodléhá jurisdikci administrativních soudů. Aby člověk mohl oponovat jejím aktivitám, tak se nemůže odvolat k soudu, jako je to u ostatních státních orgánů. Stejně jako u Gestapa i tato služba požívá právo preventivních uvěznění bez rozhodnutí soudu. Stejně jako podřízení Heinricha Himmlera ve 30. a 40. letech i operativci Ukrajinské bezpečnostní služby dohlíží na realizaci programu otrocké práce zvaného „veřejné práce“. Tato agentura vedená Nalivajčenkem je notoricky známa krutým mučením a bitím. Tato skutečnost je dokázaná na hojných dokladech poskytnutých bojovníky sil sebeobrany Doněcké a Luhanské lidové republiky stejně civilisty obviněnými ze separatismu. Operativci Ukrajinské kontrarozvědky běžně praktikují i vraždy politických oponentů vlády. Ukrajinská bezpečnostní služba v Charkově zadržela např. Alexandra Samojlova, pro-rektora Charkovské mezinárodní slovanské university spolu s několika dalšími „separatisty“.

Zavírat oči nad podobnostmi mezi Hitlerovým Německem a současnou Ukrajinou se rovná povolence pro nacistický stát, aby vyrostl v srdci Evropy. Stát, který otravuje svůj lid vštěpováním ideologie etnické výlučnosti, propaguje ideu fyzického vymýcení disidentů a živí sny o globální dominanci Ukrajiny prosazované militarizací znovu jaderně vyzbrojené Ukrajiny. A tohle není žádné přehánění: stačí si přečíst program kterékoliv z organizací zmíněným v tomto článku, abyste to viděli a potvrdili si, že je to pravda.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

• Mezi tím v Kyjevě…
• Nejdůležitější světová organizace pro obhajobu Židů je „vyděšená“ ze vzkříšení nacismu na Ukrajině
• Brzezinského děti protlačují novou Studenou válku

Sdílejte přátelům