Znamenají Erdoganovy razie na mediální kanály nadcházející US podporovaný puč?

V neděli 14. prosince Turecká policie zatkla 27 žurnalistů, kteří byli obviněni z úzkých vazeb na Fethullaha Gulena spjatého se CIA, tj. v US sídlícího duchovního a vůdce celosvětového Gulenova hnutí. Turecký president Recep Tayyip Erdoğan tvrdil, že tato zatčení byla nařízena kvůli „špinavým operacím“ jeho politických nepřátel k destabilizaci vlády v Ankaře. Gulena obviňují z ovlivňování turecké politiky z US, když si utváří mocenskou základnu přes síť příznivců u policie, v médiích a v jiných institucích. Další tento krok odsoudili jako autoritářský manévr zaměřený na potlačení svobody projevu a na odstranění hlasu disentu z médií.

Tato zatčení přišla těsně v patách podpisu významných energetických a obchodních dohod mezi Tureckem a Ruskem v době, kdy jsou vztahy mezi Ruskem a US nejvíce napjaté za celá desetiletí. Pokud by se Turecko opravdu vydalo blíže k Moskvě, tak se CIA pokusí svrhnout vládu v Ankaře a instalovat nějaký poddajnější režim, zrovna tak, jako se Západ pokouší vynutit si změnu režimu v Rusku prostřednictvím aktivit ekonomického válčení. Gulen a Erdoğan byli v hořkém sporu už nějakou dobu, když byl v prosinci 2013 veřejně odhalen s tím, jak tehdy byla vznesena obvinění z korupce proti osobnostem blízkým Erdoğanovi. Turecká vláda na to okamžitě reagovala vyhozením tuctů vyšších policejních důstojníků, o nichž se věřilo, že jsou loajální ke Gulenovi, s tím, že Erdoğan tvrdí, že jsou spolupachateli pokusů vytvořit „stát uvnitř státu.“

Gulen, „CIA stvořený kazatel“

Zprávy, že Gulen pracuje se CIA, jsou v oběhu už roky a v memoárech bývalého šéfa tureckého zpravodajství Osmana Nuri Gundese se tvrdí, že Gulenovo hnutí je krytí pro operace CIA v Asii. Bývalá překladatelka FBI a vynašečka Sibel Edmons to v lednu 2014 dokumentovala v článku nadepsaném: Turecký premiér Erdoğan – rychlá transformace mimo roli imperiální loutky, takže teď po této transformaci Západní média Erdoğana od veřejného rozkolu s Gulenem v prosinci 2013 už nelíčí jako model demokracie, a začali Turecko líčit jako diktátorský režim. Edmons zvláště poukazuje, že „rozkol“ mezi těmito dvěma muži je až tak silným činitelem pro tuhle změnu povídačky v Západních médiích, že Erdoğan se tedy nerozkmotřil jen s Gulenem, nýbrž se samotnou CIA:

„Rozkol s Erdoğanem z Turecka začal rozkmotřením mezi ním a CIA vytvořeným muslimským kazatelem Fethullah Gulenem. … Od roku 2009 jsem byla osamělým hlasem referujícím, analyzujícím a odhalujícím tohoto imáma a jeho islamistickou síť za mnoho miliard dolarů a její operace po celém světě, která je plně v režii a s podporou Ústřední zpravodajské služby CIA… Pro Erdoğana znamená rozkol s imámem Fethulah Gulenem rozkol se CIA. A my všichni víme, co se těmto loutkám děje, když to u nich skončí rozkolem se CIA.“

CIA a SIS zosnovaly íránský puč v roce 1953

CIA už historicky média a tisk využívala k oslabování režimů nepřátelských jejím zájmům a ke svrhávání vlád neposlušných k jejich diktátu. Jak bylo nedávno odtajněno (i když už roky široce známo), tak CIA spolu s britskou Tajnou zpravodajskou službou (SIS) zrežírovala v roce 1953 puč v Íránu a svrhla Mohammada Mossadegha, hlavně kvůli tomu, že tento íránský vůdce znárodnil Anglo-íránskou ropnou společnost (předchůdce BP). Západní zpravodajské služby tehdy v tisku a přes určité živly teheránského duchovenstva vedly propagandistickou kampaň za oslabení Mossadeghovy vlády, za instalaci nového ministerského předsedy a k podpoře Íránského šáha.

Turecká politická orientace je pro hodnocení těžká a složitá, jelikož mnohé její zahraničně politické postoje jsou velice blízké Západním mocnostem, avšak ne zcela začleněné do Západní sféry vlivu. Turecko je od roku 1952 členem NATO a je domovem druhé největší armády této aliance, ovšem o jeho členství v Evropské unii se vyjednává už skoro desetiletí a o plné členství požádalo už v roce 1987. Erdoğan rovněž signalizoval, že chce, aby se Turecko přidalo k Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO), k mezivládní organizaci skládající se z Kazachstánu, Číny, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu a Uzbekistánu, ač někteří uvnitř této organizace na vstup Turecka do SCO pohlíží jako na možného Trojského koně Západu.

Turecká role v Sýrii

Turecká politika v Sýrii je v očích mnohých ve světě zavrženíhodná, jelikož jsou komplici v pomoci činnosti žoldnéřů snažících se svrhnout režim v Damašku pomocí Islamistického státu. Bojovníci tohoto Státu tvrdí, že to Turecko „nám vydláždilo cestu“ k vzestupu do takových výšin, jakých jsme dnes dosáhli. Erdoğan od roku 2011 opakovaně volal po změně režimu v Sýrii, což je postoj, jímž se v této záležitosti liší od postoje Íránu a Ruska. V uniklé nahrávce z března jsou zachyceni činitelé z vrchních vrstev turecké vlády nachytaní s rukama od krve, jak diskutují o útoku pod falešnou vlajkou na svém vlastním území kvůli ospravedlnění války se Sýrií. V nahrávce je zachycen Ahmet Davutoglu, v té době ministr zahraničních věcí, který je teď tureckým ministerským předsedou. Erdoğan se tehdy uchýlil k zákazu YouTube a Twitteru v Turecku, aby zabránil šíření této nahrávky v Turecké společnosti.

Někteří tvrdili, že to uniklo přes příznivce Gulena spjatého se CIA, aby démonizovali a podvrátili vládu v Ankaře. I kdyby to byla pravda, tak to nic nemění na faktu, že vysoce postavení turečtí činitelé plánovali útok pod falešnou vlajkou, aby mohli zasáhnout silou ke změně v Damašku, a pak se uchýlili k razii na tuto informační platformu, aby zabránili šíření těchto skutečností.

Turecký ministerský předseda Davutoglu rovněž letos v říjnu odhalil nový bezpečnostní zákon, který kriminalizuje protestující, kteří vlastní „násilné zbraně“ jako Molotovovy koktejly a kameny. Legislativa rovněž údajně dává policii více pravomocí k domovním prohlídkám demonstrantů, aniž by musely být „konkrétní důkazy“, a což je znepokojivá část zákona, ve které mnozí vidí úpadek Turecka k policejnímu státu.

Musíme vládám důsledně bránit v potlačování svobodných a otevřených médií pod záminkou národní bezpečnosti, terorismu nebo jakoukoliv jinou zástěrkou, jelikož svobodná média jsou předpokladem svobodné společnosti. Ovšem spolu s tím je zadokumentovaným faktem, že mediální kanály – včetně sociálních médií – mohou být využity zahraničními mocnostmi k podvracení a svrhávání režimů nepřátelských k jejich zájmům, a také se k tomu používají.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: journal-neo.org

Čtěte také:

• Podporuje Turecko Islamistický stát (ISIL)? Žurnalistka, co k tomu sbírala materiály, byla právě zabita při podezřelé autonehodě
• Jelikož se Turecko odmítá připojit k “anti-ISIS” koalici, tak John Kerry začíná prosit
• Turecko je komplicem ISIS a nehodí se do EU
• Video-reportáž německé DW ukazuje, jak zásobovací trasy ISIS začínají v Turecku, tj. v NATO
• Turecko, Islamistický stát a USA

Sdílejte přátelům