Jozef Kollár
Petr Mach
Více o Klubu Reformy.cz a o tom jak se stát členem zde.
REPORTÁŽ Začátkem června (5.6. více na esm.svobodni.cz) by poslanci měli rozhodovat o Evropském stabilizačním mechanismu (ESM), z něhož pro ČR vyplývá finanční závazek ve výši 350 miliard korun. Konferenci na stejné téma včera pořádalo pravicové sdružení Reformy.cz, kde mimo jiné vystoupil i slovenský poslanec Jozef Kollár, který před schválením české poslance důrazně varoval.
ESM je dluhová diktatura Evropské unie. Tak zněl název pravidelné konference Klubu Reformy.cz, na jehož setkání jsou zvány různé zahraniční osobnosti politického života. Hlavním hostem tentokrát byl poslanec Národní rady Slovenské republiky a místopředseda jejího výboru pro finance a rozpočet Jozef Kollár ze strany Sloboda a solidarita. Vedle něho promluvil také známý ekonom Pavel Kohout a šéf Svobodných Petr Mach.
Jozef Kollár probíral především situaci na Slovensku. Vrátil se také do loňského října, kdy na naše jižní sousedy upíral zrak celý svět. Šlo o schvalování takzvaného eurovalu, z něhož pro slovenské daňové poplatníky vyplynul závazek ve výši 7,7 miliardy eur, v přepočtu asi 192 miliard českých korun.
Varování ze Slovenska: Neschvalujte miliardy pro Brusel
Kollárova strana Sloboda a solidarita (SaS), jíž šéfuje u nás známější Richard Sulík, už dlouhou dobu před tím jasně deklarovala, že navýšení eurovalu nepodpoří. Tehdejší premiérka Iveta Radičová naopak řekla, že hlasování o eurovalu spojí s důvěrou její vládě. Poslanec Kollár však vyjádřil přesvědčení, že vše byl předem domluvený plán Mikuláše Dzurindy, který se chtěl zbavit jak Radičové, tak i strany SaS, což mu nakonec vyšlo.
„Je nutné si uvědomit, že navýšení eurovalu schválila vláda v režimu po vyslovení nedůvěry parlamentem. U tak zásadní otázky to považuji nejen za protiústavní, ale i proti demokracii,“ popisoval Kollár během přednášky. V této souvislosti také varoval české poslance, aby při rozhodování o ratifikaci smlouvy o Evropském stabilizačním mechanismu mysleli na to, že mají zastupovat zájmy svých voličů, nikoli bruselských politiků.
Z peněz, které členské státy odevzdají tak zvaně k záchraně krachujících zemí eurozóny, podle Kollára navíc samotné státy dostanou jen minimum. Řecko prý dokonce obdrželo pouhá čtyři procenta, zbývajících devadesát šest spolkly francouzské a německé banky.
Ke kritice ESM se slovenský poslanec nebál použít ani ostrá slova. „Odvažuji se říct, že to, čeho Německo nedosáhlo pomocí wehrmachtu během druhé světové války, dosáhne nyní za pomoci Evropského stabilizačního mechanismu. Ten je už za samotnou hranou demokracie. Jeho úředníci budou mít naprostou imunitu, archivy budou zcela nepřístupné a státy mu k placení dávají bezpodmínečný a neodvolatelný závazek,“ jmenoval nejspornější body smlouvy o ESM.
My name is Bond. Eurobond…
Slovenský host konference si neopomněl rýpnout do socialistického premiéra Roberta Fica. Ten prý členům výboru pro evropské záležitosti tamního parlamentu oznámil, že bude podporovat vznik tzv. eurobondů, protože je podporuje Francie a tam vládnou stejní socialisté jako na Slovensku. V této souvislosti se prý v jednom deníku objevil komentář s titulkem, jež parafrázoval známé představení populárního filmového agenta 007: „My name is Bond. Eurobond.“
Předseda Strany svobodných občanů a bývalý poradce prezidenta republiky Petr Mach během svého příspěvku zejména odmítl, že by odchod Řecka z eurozóny či případně její celý rozpad byl nereálný. Srovnal to s dělením československé měny při rozdělení federace na samostatnou Českou a Slovenskou republiku s tím, že tenkrát to také šlo. Vše je podle něho jen na politické dohodě a konsenzu na technických parametrech, jak akci provést.
Peníze se do krachujících států prý pumpovaly pod záminkou přírodních katastrof
Mach také zmínil důvod, proč unie o ustavení ESM tolik usiluje. Dosud totiž záchrana členských států nejenže nebyla zakotvena v legislativě EU, ale dokonce byla zakázána. Brusel k tomu proto užíval článek zakládací smlouvy o pomoci státům při živelních pohromách a mimořádných událostech, což podle něho bylo ilegální a otázkou se zabýval i německý Ústavní soud.
Navíc když prý jako první v hrubých číslech spočítal výši finančního závazku v ESM pro Českou republiku, byl ministerstvy financí a zahraničních věcí obviněn, že to není pravda. „Spočítal jsem to tehdy na nějakých 250 miliard. Oni pak řekli, že Mach lže, protože ten závazek by byl 350 miliard,“ sotva dořekl Mach a ze sálu pražského Golem klubu, kde se setkání konalo, se ozval smích.
Ekonom Pavel Kohout mluvil především o důvodech, proč spolu nemohou rozdílné evropské ekonomiky fungovat ve společné měnové unii. Ani za předpokladu, že by vznikly Spojené státy evropské, či podle Kohoutových slov jakýsi Eurosojuz, nelze se dobrat k tomu, že různě výkonné ekonomiky s různou inflací a dalšími parametry budou moci užívat jednotnou měnu. Krize podle něho nejsou zdaleka zažehnány, naopak mohou propuknout i v dalších státech, třeba v Nizozemí.
V minulosti se těchto setkání zúčastnil například Lord Christopher Monckton, někdejší poradce Margaret Thatcherové a významný člen Suverénního řádu Maltézských rytířů nebo investigativní novinář Daniel Estulin, který více než patnáct let monitoruje údajné plány světových elit, které se každoročně scházejí v rámci takzvaného klubu Bilderberg. Tuto schůzku v minulosti už coby ministr zahraničí navštívil Karel Schwarzenberg.
Radim Panenka, vyšlo na parlamentnilisty.cz
Jiná reportáž ze školního časopisu VŠE Economix zde. Foto Autor: Filip Vostrý Ekonomix.
