Mír na Ukrajině? Ta se “připravuje na plnocennou válku” s Ruskem a dožaduje se od Západu dodávek smrtících zbraní

„Nechceme nikoho vyděsit, ale připravujeme se na plnocennou válku,“ varuje Vadim Pristajko – ukrajinský místopředseda vláda – když během interview se CBC ohromuje tím, že „od světa očekáváme, že svět si trochu ztuží svou vyměklou páteř.“ Pristajko během požadavků na Západ, aby poskytl ty ‚smrtící zbraně‘ láteřil, že „všichni jsou ustrašení z válčení s jaderným státem. To ale my už nejsme.“ Pristajko vystupující jen týden po ‚mírové‘ dohodě z Minského summitu a po varování Německa, že nejspíš nebude schopno zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu, dospívá k závěru, že „rádi bychom, aby Západ na Ukrajinu poslal smrtící zbraně…, tj. zbraně, které nám umožní se bránit.“

Jak hlásí CBC:

Ukrajinský místopředseda vlády říká, že se připravuje na „plnocennou válku“ proti Rusku a od Kanady chce, aby mu pomohla dodávkami smrtících zbraní a výcvikem v jejich používání.

Vadim Pristajko, který byl do loňského podzimu ukrajinským velvyslancem v Kanadě, říká, že svět se nesmí bát připojit se k Ukrajině v boji proti jaderné mocnosti.

Pristajko řekl v interview s rádiem CBC v The House vysílaném v sobotu, že to příměří dohodnuté Německem a Francií se nedodržuje.

„Ten největší železniční uzel, jaký jsme kdy měli, je úplně zničen a zpustošen,“ řekl moderátorovi Evanu Solomonovi o Děbalcevu, které zabrali Ruskem podporovaní rebelové poté, co nabyli počátkem tohoto týdne platnost podmínky příměří.

„A vidíme, že se nezastavují,“ říká s poukazem, že boje se teď obrací k jihu k přístavu Mariupol.

„Netřeba být génius, aby člověk viděl, o co se pokouší… Zabírají další a další strategické body.“

Tento bývalý velvyslanec byl během pokusů dohodnout politické řešení s ruským presidentem Vladimirem Putinem v Minsku v místnosti.

„Osobně mu nedůvěřuji,“ říká „Stačí se na něj podívat a vidíte to: ‚Copak to můžete myslet vážně?‘“

„Nikdo neví, co se mu honí hlavou. Věřím, že začíná brát historické vazby těchto dvou zemí hodně emotivně,“ nadhazuje, když prohlašuje Putinovy záměry za „těžko předpověditelné.“

U Pristajka se odráží názor, o kterém se povídá, že jej před rokem v soukromí vyjevila US presidentovi Baracku Obamovi německá kancléřka Angela Merkel: „On je racionální svým vlastním způsobem. Je v nějakém paralelním vesmíru… a na všechny ostatní tedy pohlíží jinak.“

‚Musíme něco udělat‘

„Sázky jsou opravdu vysoké,“ říká Pristajko s poukazem na to, že Ukrajina teď zavřela své hraniční přechody s Ruskem. „Nechceme všechny vystrašit, ale připravujeme se na plnocennou válku.”

No, co dělat tváří v tvář takové hrozbě? Pro začátek se přeneste přes svůj strach, říká.

„Od světa očekáváme, že svět trochu ztuží svou vyměklou páteř,“ říká. „Všichni jsou ustrašení z válčení s jaderným státem. My na Ukrajině už ale ne – my jsme ztratili už tolik našich lidí, ztratili jsme už tolik svého území.“

„Ať to zní jakkoliv nebezpečně, tak musíme Putina nějak zastavit. I kvůli samotnému Ruskému národu, ne jen kvůli Ukrajině a Evropě.“

Pristajko říká, že Ukrajinci, když přijde na to, co má přijít, tak to říkají přímo.

„Rádi bychom, aby Kanada na Ukrajinu poslala smrtící zbraně,“ řekl. „Zbraně, které nám umožní se bránit.“

Kanada už v posledním desetiletí pomáhala s výcvikem ukrajinských vojáků, to ale nestačí, říká.

„Nebylo to v takové míře, která by naší armádě pomohla proti invazi.“

Ukrajina chce zbraně a výcvik v jejich používání, řekl.

…

Necouvá ale ani ze svého někdejšího apelu na Západní spojence Ukrajiny, aby se do toho vložili, když se u něj odráží frustrace, kterou vyjádřil loni v listopadu nad tím, že Kanada je ochotná intervenovat v Iráku, na pomoci Ukrajině ale vojáky nepošle.

„Vyjádřil jsem se úplně otevřeně, ale v tom okamžiku to možná bylo ještě trochu předčasné, ale teď se musím znovu zeptat: Když vidíme tu samou sortu rebelů přicházet na střední Ukrajinu, i do jiných měst, jak moc se to liší od toho, co vidíme v Iráku, a od internacionální pomoci, která tam přichází?“

„Bohužel musíme nejspíš zbytku světa položit velice vážnou otázku: Jak můžeme na tuhle novou výzvu reagovat? V Evropě jsme takovou neměli už 50 let. Teď je tu ale zpátky:“

*  *  *

Tohle přichází jen týden po dohodě z Minského summitu a po dalším Putinově varování, že „když se bude Kyjev snažit o vojenské řešení, tak válka nikdy neskončí,“ což tedy znamená, že na Ukrajině to jde od zlého k horšímu až po nejhorší možný scénář, jelikož napětí ze zástupné války se stupňuje.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: zerohedge.com

Čtěte také:

• Evropa se tříští: Francie se přivrací k Putinovi, Kypr nabízí Moskvě vojenskou základnu, Německo je rozdělené kvůli Ukrajině
• Obama s Merkelovou ‚souhlasí‘: Žádný výhled na „vojenské řešení“ na Ukrajině
• Brzezinského děti protlačují novou Studenou válku
• Financování ukrajinské kampaně etnických čistek zůstalo na samotných US daňových poplatnících. MMF říká, že Ukrajina nesplnila podmínky pro jejich 17 miliardovou $ půjčku
• Německá vláda odmítla komentovat tvrzení ukrajinského premiéra o historii 2. Sv. války

Sdílejte přátelům