Dlouho se mi v hlavě honí otázka, proč jsme vlastně členskou zemí EU? Nese toto členství vůbec nějaké výhody? Všímáme si, že opět ztrácíme národní suverenitu a nezávislost o kterou jsme tolik let bojovali?
Do EU jsme se dostali prvním celostátním referendem u nás. Toto důležité referendum však bylo manipulováno za peníze daňových poplatníků. Byla financována kampaň “ANO EU”, která měla tenkrát rozpočet tuším 200 milionů korun. Vzpomeňme si například, jak nás do EU lákal paradoxně řecký kavárník nebo Ir tvrdící, že je vstup do EU postavil na nohy. Víme, jak na tom teď Řecko a Irsko kvůli EU jsou.
A teď se dostáváme k otázce, co lidé od vstupu do EU očekávali? Proč v referendu vyhrálo “ano”?
Dovolím si tvrdit, že v první řadě šlo o volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu po Evropě. Tuto výbornou věc však nezajišťuje členství v EU (jak si lidé mylně myslí), ale dohoda o Evropském hospodářském prostoru, které se účastní i nečlenské země EU jako je například Norsko.
V druhé řadě šlo o cestování po Evropě bez nutnosti hraničních kontrol. Má to i své nevýhody, protože nemůžeme vůbec řídit svou migrační politiku jako stát, ale rozumím tomu, když toto někdo považuje za výhodu. Cestování bez hraničních kontrol však také není zásluha členství v EU, ale zásluha Schengenského prostoru, kterého se účastní dokonce i Švýcarsko.
Ve skutečnosti jsme v EU proto, abychom mohli ovlivňovat dění v celé Evropě. Mohli se podílet na společné měnové, hospodářské a sociální politice. Ale má naše malá země vůbec nějaký vliv? Nebo si chceme nechat diktovat od velkých států, jaké zákony, vyhlášky, dotace nebo regulace máme provádět? Nebylo by lepší, kdyby volby do českého parlamentu měly opět svoji váhu?
Vstupem do EU Česká republika ztratila svou nezávislost, o kterou se snažila v boji proti Rakousku-Uhersku, proti Hitlerovi a nakonec proti Sovětskému svazu. Až na to, že tentokrát se své nezávislosti vzdala dobrovolně, díky mlživé státní kampani o tom, co členství v EU obnáší.
Nelze si nepovšimnout, že EU směřuje k eurosocialismu. Na toto téma doporučuji rozhovor se senátorem za ODS Přemyslem Sobotkou, který prohlásil, že eurosocialismus zvítězí v celé Evropě včetně Švýcarska. Tomuto tématu budu věnovat samostatný článek.
Eurooptimisté často tvrdí, že jsme zatím na členství v EU vydělávali. Tudíž, že jsme méně zaplatili než kolik jsme získali na dotacích. Nevím, zda je toto pravda nebo ne (protože tyto informace se špatně dohledávají), ale vím, že nás EU stojí 30 miliard korun ročně a pokud chceme tyto peníze zpět, musíme o ně žádat formou dotací. Není to nesmysl? Nebylo by lepší si tyto peníze ponechat v našem státním rozpočtu? A pokud opravdu na dotacích z EU zatím vyděláváme, myslíte si, že to tak bude vždy? Protože, pokud nějaký stát vydělává, tak musí jiný prodělávat, a který stát by dobrovolně prodělával peníze svých daňových poplatníků?
Navíc EU není levná záležitost. Pouze administrativní náklady nutné pro chod všech evropských institucí stojí 7,9 miliard euro ročně (tj. 200 miliard korun). A nezaplatí to nikdo jiný než daňoví poplatníci členských zemí, kteří musí platit administrativu i ve své vlastní zemi. Takže pokud má EU 500 milionů obyvatel včetně dětí a důchodců, tak každý zaplatí 400 kč ročně na daních jen kvůli obyčejným administrativním nákladům EU.
Jako jediná alternativa místo EU se mi jeví EFTA (Evropské sdružení volného obchodu). Toto sdružení se obejde bez zbytečné byrokracie a každá země zde zastává své suverénní postavení. Tyto země jsou součástí EHP i Schengenu, tudíž o důležité výhody bychom nepřišli. Opět bychom získali svou nezávislost a mohli bychom se sami rozhodnout, zda se u nás budou prodávat například Edisonovy žárovky.
Závěrem bych rád doporučil knihu Petra Macha Jak vystoupit z EU, kterou si můžete zdarma a legálně stáhnout na internetu. Je to velmi zajímavé politické čtení, zejména o praktikách EU a o tom, jak by se mohla vyvíjet budoucnost bez našeho členství v Unii.
Ladislav Výsmek je člen klubu Reformy.cz, vyšlo na NEdaním.cz