Ruský president Vladimir Putin se 12. srpna 2014 v černomořském letovisku v Soči sešel s egyptskými presidentem Abdel-Fattah el-Sisim. To byla jeho první oficiální návštěva Ruské federace jako presidenta. A Vladimir Putin byl prvním vůdcem, který ho od složení jeho přísahy jako hlavy státu pozval k návštěvě mimo Arabský svět. K agendě patřilo předvedení ruské vojenské techniky vybírané k prodeji. (1)
Tito dva vůdci se shodli na rozšíření spolupráce na poli dovozů zbraní do Egypta kromě studie o zřízení logistického centra Masri na černomořském pobřeží. Spojené státy od svržení bývalého egyptského presidenta Mohameda Morsiho v červenci 2013 spolu s rozběhem Sisiho razií na bývalou islamistickou vládu suspendovaly některé ze zbrojních dodávek.
17. září bylo ohlášeno, že Rusko a Egypt dosáhly předběžné dohody o nákupu zbraní Káhirou z Moskvy v hodnotě $3,5 miliardy. Alexander Fomin, šéf federální služby pro vojensko-technickou spolupráci řekl, že této dohody bylo dosaženo během zbraňové prodejní výstavy v Jižní Africe. (2)
Západní sankce neměly na ruský vojenský průmysl žádný dopad
Rusko je po US druhým největším světovým exportérem zbraní.
Šéf Rosoboroněxportu, státního orgánu, který se zabývá zbrojními vývozy, řekl, že hodnoty v knize objednávek této agentury jsou i přes Západní sankce na Moskvu kvůli Ukrajině vysoké. „Dnes je naše objednávkové portfolio na $38,7 miliardách. To je jedno z nejvyšších čísel, jaké Rosobroněxtpor v posledních letech měl,“ řekl na tiskové konferenci tohoto zbrojního exportéra Anatolij Isajkin.
Společnost, kterou vede, podepsala za polední rok 1 202 objednávek a dodávala do 60 zemí. K hlavním dovozcům ruských zbraní a vojenského vybavení patří Indie, Čína, Vietnam, Indonésie, Venezuela, Alžírsko a Malajsie. Mezi zahraničními nakupujícími je velký zájem o systémy protiletecké obrany, letouny MIG-29 nebo nové Su-35 stejně jako o levné cvičné letouny Jak-130, bojové i dopraví helikoptéry a protitankové rakety.
.jpg "Film s českými titulky Norská cesta z EU")
Spojené státy s Evropskou Unií v části sankcí postihly ruský zbrojní průmysl jako součást sankcí proti Moskvě za to, o čem říkají, že je jeho role v přiživování separatistických nepokojů na Ukrajině. Ale Rusko je jednou z mála zemí světa, které jsou ve své zbrojní produkci téměř soběstačné, jak tvrdí expert IHS Jane’s Guy Anderson. (3)
Z krátkodobého hlediska je nepravděpodobné, že by ten zbrojní zákaz měl na ruskou vojenskou sílu nějaký významný dopad. „Embargo samo nezmění v ruské vojenské schopnosti zrovna teď vůbec nic,“ řekl vedoucí výzkumník u SIPRI Siemon Wezeman. (4)
Nová soustava sankcí Evropské unie uvalená na Rusko nebude mít na ruské zbraňové exporty žádný vážný dopad, řekl 12. září vedoucí činitel státem vlastněné high-tech korporace Rostěc. (5)
„Podle našich předpovědí a závěrů stejně jako podle našich studií v rámci programu substitučních importů neočekáváme v důsledku nových sankcí žádný vážný dopad,“ řekl náměstek generálního ředitele Rostěc Sergej Goreslavskij. Rostěc je ruská průmyslová společnost sestávající z 663 organizací umístěných v 60 regionech Ruské federace. Společnost vyrábí a dodává na trhy více než 70 zemí.
Rusko-Egypt: ohromná perspektiva vojenské spolupráce
Spojené státy od roku 1979 Egyptu poskytly financování skoro $70 miliard, z nichž více než polovina šla na nákupy v US vyrobeného vojenského vybavení. Při $1,3 miliardách ročně obnášely US granty na bezpečnostní součinnost 80 procent rozpočtu na egyptské vojenské nákupy. Kromě standardizace káhirského arzenálu a zlepšení interoperability s US silami poskytly tyto zbrojní prodeje Washingtonu značnou politickou páku. V říjnu 2013 přijal Washington důležité rozhodnutí. V dramatickém posuvu vůči tomuto významnému arabskému spojenci oznámila Obamova administrativa suspendování významné vojenské pomoci Egyptu kvůli krvavému potlačení Muslimského bratrstva – tj. lidí s názory velice blízkými militantům Islamistického státu, proti němuž teď Amerika v Iráku bojuje. Tento krok zahrnující stamiliony v US pomoci egyptským vojskům byl kulminací měsíce trvající debaty uvnitř administrativy o tom, jak reagovat na svržení bývalého presidenta Mohameda Morsiho 3. července, což byl sice první zvolený egyptský vůdce, ale se sklony k otevřeně autoritářské vládě.
.jpg "Placka Revoluce Petra Macha")
Egypťané už od té doby dlouho touží diverzifikovat své zbrojní dodavatele, aby nebyli závislí na Washingtonu. Shání nový bojový letoun od jiného dodavatele než Spojené státy, aby nahradili stárnoucí sovětské a čínské systémy.
Zvláště zoufale potřebují útočné vrtulníky k boji s bujícím islamistickým povstáním na Sinajském poloostrově. Americké Apache představují problém. Běžná naplánovaná údržba typicky drží na zemi třetinu jejich existujících sil třiceti pěti letounů s rotujícími nosnými plochami. Záležitosti komplikuje, uvedl zdroj z egyptské obrany, že cestovní varování US ministerstva zahraničí s jeho občasnými dočasnými evakuacemi „nikoliv nezbytného“ personálu z Egypta během posledních tří let přerušoval průběhem nezbytné údržby poskytované americkými kontraktory.
Ruské útočné vrtulníky Mi-35 anebo víceúčelové helikoptéry Mi-17 mají být údajně součástí právě uzavřené dohody. Egypt už má téměř 100 těchto letounů s rotujícími nosnými plochami a starší helikoptéry Mi-8 ze sovětské éry, které mají varianty k přepravě vojsk, nákladu, signálnímu zpravodajství a k útočným účelům později vybavených 23 mm kanóny a se schopností nést 500 kg bomb a protitankových řízených střel. Některé z těchto systémů operují na Sinaji.
US se také musí potýkat s další mrzutostí. Saúdská Arábie je ochotná nasadit svou velkorysost tak, aby signalizovala svou nespokojenost s Washingtonem. Egyptský nákup ruských zbraní spolupodepisuje Rijád spolu se Spojenými arabskými emiráty. Tyto příspěvky následují poté, co toto království v prosinci oznámilo, že přispěje i Libanonským ozbrojeným silám – většina jejichž rozpočtu na nákupy byla před tím podepisována s Washingtonem – $3 miliardami k nákupům francouzských zbraní. Rozhodnutí Rijádu financovat $5 miliardami ruské a francouzské zbraně pro tradiční klienty US je neklamným projevem saúdského znechucení s US politikou v regionálních záležitostech, zvláště s Íránem, Sýrií a Egyptem. Saúdské financování egyptských zbraní navíc vynuluje washingtonskou politiku svázání vojenské pomoci s politickou reformou. Každopádně vzhledem ke stanovisku současného egyptského vedení ke konfliktu s Muslimským bratrstvem a k bujícímu džihádistickému povstání na Sinaji jako k hrozbám není pravděpodobné, že by úsilí US použít prodejů zbraní jako pák k dosažení vlády s širším zastoupením uspělo.
Bývalý egyptský velvyslanec v Rusku a všudypřítomná mediální osobnost Raouf Saad argumentoval, že tyto dvě vlády sdílí společná hlediska na terorismus, a že úzké vazby Moskvy s Etiopií pomohou Káhiře vyřešit obavy týkající se stavba přehrady Renaissance na Nilu. (6)
Egyptští vojenští činitelé rovněž uvedli, že absence dodatečných podmínek u prodejů zbraní Ruskem z něj činí daleko spolehlivějšího partnera než Washington, který zadržoval zbraně kvůli váznoucí politické reformě.
Egypt má s Ruskem historii strategických partnerství. Vynořující se vztahy připomínají éru presidenta Gamala Abdela Nassera, velkého egyptského vůdce, který vedl zemi poté, co armáda v roce 1952 svrhla monarchii. Nasser budoval pevné vazby se Sovětským svazem, které přetrvaly až do 70. let. Vojenská spolupráce byla v těch dnech velice úzká a této zemi umožnila uhájit svou nezávislou světovou politiku.
***
Dohoda uzavřená 17. září mezi Ruskem a Egyptem je předzvěstí postupné redukce schopnosti Washingtonu kontrolovat kvalitu a množství zbraní, které Káhira dostává a udržovat pro Izrael kvalitativní vojenskou převahu. Užší vojenské a zemědělské obchodní vazby mezi Káhirou a Moskvou ponesou nejspíš ve Washingtonu s nelibostí uprostřed v podstatě zmrazení vztahů Východ-Západ vyvolaného Ukrajinskou krizí. Rusko reagovalo na diplomatickou izolaci Spojených států a jejich spojenců z EU uzavřením ohromné plynové dohody s Čínou a přizváním latinskoamerických zemí k prodeji jejich zemědělského zboží v Rusku za preferenčních podmínek. Dohoda s Káhirou je ilustrativním příkladem toho, jak jsou Západní sankce proti ruskému vojensko-průmyslovému sektoru neúčinné. Zmíněná dohoda znamená významný průlom Ruska na Středním východě a jasný úspěch ruské politiky.
Závěrečné poznámky:
1. http://www.youtube.com/watch?v=T2G4lzwlLzI
2. http://www.rg.ru/2014/09/17/egipet-anons.html
3. http://www.youtube.com/watch?v=Vh9gGnULB8E
4. http://geographicalmedia.com/siemon-wezeman
5. http://en.itar-tass.com/economy/749235
Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček
Zdroj: strategic-culture.org
Čtěte také:
- Putinovy „jaderné“ poznámky reagují na kroky US ve Východní Evropě
- Egyptská armáda se chystá převzít moc
- “US sankce na Rusko by mohly potopit dolar,” Ron Paul se děsí “osudové chyby”